Operace Flashpoint se ke mně dostala náhodou tuším někdy v době, kdy jsem chodil do 9. třídy. Začalo to tak, že jsem z rozmaru spustil pár single player misí, rychle mě to vzhledem k téměř okamžité úmrtnosti přestalo bavit, a tak jsem zase nechal hru být (btw: tenhle vzorec mi něco připomíná).
S nedůvěrou jsem se pustil do základní kampaně abych postupně proniknul do takové válečné simulace, jaká neměla obdoby. Začátek tvoří tréninková mise, kde se hráč učí takovým těm klasickým základům, movementům, práci se zbraněmi a akce (nastupování, vystupování, sbírání věcí…). Po té následuje mise „Operation Flashpoint“, která zahajuje vlastní hru a poprvé Vás coby člena týmu vysadí vrtulník na ostrově, kde se cosi nemilého odehrává. Nejprve posloucháte hloupé řeči svých kolegů a pak se ujme slova velitel Vašeho týmu, který právě vysazené výsadkové skupině uděluje taktické pokyny a to je čas, kdy se můžete ukázat. Misí je obsadit malé náměstí a neutralizovat nepřátelské síly (k tomu máte vojenskou podporu ze vzduchu). Tady si hráč poprvé zažije, jak se pohybovat ve formacích, kdy z nich vystoupit a nevystoupit, co všechno si můžete a nemůžete dovolit, prostě styl hry – chybama se člověk učí.
U Flashpointu nejvíc oceňuju počet rolí a vůbec situací, které můžou v klasické válce nastat. Zatímco v jedné misi máte obsadit náměstí, v další stavíte stany, jezdíte po průzkumných objížďkách, kde – přirozeně – narazíte na skupinku nepřátel. Je tu pěkná kombinace klasických bojových misí s těmi spíš odpočinkovými a hlavně, tuto kombinaci doplňují originální mise. Po tom, co obsadíte jednu vesničku, nepřítel z protistrany namísto pěchoty nasadí těžkou techniku a tak pro změnu couváte hodně rychle Vy a snažíte se co nejdřív uniknout před zvukem přibližující se těžké techniky. Další mise naopak začíná poklidně, následně je vyhlášen poplach, naženou Vás spolu s Vaším týmem do obrněného transportéru a vstříc k místu, kde došlo k přepadení na opuštěné silnici, která je z obou stran obklopena planinou a lesy. Člověk tady má názor, že nic nového mu už hra nepřinese (krom toho, že zkoušíte nové a nové zbraně). A hle…
Další unikátní mise pokračují. Začínáte na lesní cestě a máte dorazit náklaďákem na vzdálené trosky hradu, kam bohužel nedojedete, protože jedna z hlídek Vás nepustí dál. Pokračuje krvelačný boj, únik do kopce hustým lesem až na strmé skály, kde Vaše zadýchaná postava nevnímá nic jiného než okolo foukající vítr a snahu se co nejrychleji dostat přes horský terén do cíle (a kochání se zdejší nadmořskou výškou samozřejmě). Ta škála typu misí je opravdu hodně široká. Za zmínku stojí mise, kde máte za úkol naklást protitankové miny na příjezdovou cestu, schovat se a vyčkávat. A pak sledovat jestli Vaše práce byla nebo nebyla úspěšná. Vůbec kladení bomb a náloží je speciální zaměření jedné z postav, za kterou v průběhu hry budete hrát. Noční mise, jejichž úkolem je proniknout někam (obvykle do dost hustě střeženého prostoru), naklást tam hračky, zmizet a pak sledovat explozivní divadélko.
Další postava, ze kterou v průběhu hry hrajete, je velitel tanku. Postupně se učíte coby velitel jednoho tanku úkolovat řidiče a střelce a k tomu vnímat okolní situaci (ovládat tank povely na podřízeného, aniž byste ho sami fyzicky řídili je fakt věc, která si žádá kopu trpělivosti). Pak postupně začnete vnímat hru z jiné perspektivy, už nejste pěšák, ale šéf téhle velké bestie a ostatní pěšáci před Vámi berou nohy na ramena, tedy pokud se před Váma neobjeví tank nebo tanková rota nepřítele. Jak se postupně jako velitel vypracováváte, sám se stanete šéfem celé takové roty, můžete úkolovat v poli jednotlivé tanky a celou strategii boje vzít čistě na sebe.
Poslední postavou, za kterou hrajete, je pilot. Začínáte jednoduchými misemi, kde je kladen důraz na vnímání nové perspektivy. Všechno vidíte vysoko shora a pokud jste v nějakém bitevním stroji, dá se říct, že jste pánem mapy. Všechny ty lesy a cesty pod Váma dole utíkají a člověk má ultimátní pocit, pokud tedy nenatrefíte na nepřátelský protiletecký systém, který dokáže odstřelovat vrtulníky na dálku.
V té hře to všechno je, kombinace všech těchto perspektiv v jeden jednotný engine. Jak postupujete kampaní, Váš pěšák z úvodu hry se stane velitelem týmu a má pod sebou lidi, které může libovolně úkolovat – zdravotník, jdi tam a tam, řidič, naber dvojku a přijeď tam a tam, odvezte mě / přivezte mě – určujete formace a máte širokou škálu možností jak pracovat s týmem , jeho částí nebo s konkrétním jedincem.
Ať už se jedná o nudné noční střežení kempu, rozsáhlé invazivní razie na různá místa, proniknutí do nepřátelských táborů nebo lokalizace protivzdušných leteckých systémů – každá mise je svým způsobem unikátní a vyjadřuje nějakou situaci, kterou skutečný voják musí řešit. Pro mě osobně válečný simulátor, který přináší horu zážitků a dává Vám zábavnou formou nahlédnout do skutečné vojenské fyziky, která je autentická.
S nedůvěrou jsem se pustil do základní kampaně abych postupně proniknul do takové válečné simulace, jaká neměla obdoby. Začátek tvoří tréninková mise, kde se hráč učí takovým těm klasickým základům, movementům, práci se zbraněmi a akce (nastupování, vystupování, sbírání věcí…). Po té následuje mise „Operation Flashpoint“, která zahajuje vlastní hru a poprvé Vás coby člena týmu vysadí vrtulník na ostrově, kde se cosi nemilého odehrává. Nejprve posloucháte hloupé řeči svých kolegů a pak se ujme slova velitel Vašeho týmu, který právě vysazené výsadkové skupině uděluje taktické pokyny a to je čas, kdy se můžete ukázat. Misí je obsadit malé náměstí a neutralizovat nepřátelské síly (k tomu máte vojenskou podporu ze vzduchu). Tady si hráč poprvé zažije, jak se pohybovat ve formacích, kdy z nich vystoupit a nevystoupit, co všechno si můžete a nemůžete dovolit, prostě styl hry – chybama se člověk učí.
U Flashpointu nejvíc oceňuju počet rolí a vůbec situací, které můžou v klasické válce nastat. Zatímco v jedné misi máte obsadit náměstí, v další stavíte stany, jezdíte po průzkumných objížďkách, kde – přirozeně – narazíte na skupinku nepřátel. Je tu pěkná kombinace klasických bojových misí s těmi spíš odpočinkovými a hlavně, tuto kombinaci doplňují originální mise. Po tom, co obsadíte jednu vesničku, nepřítel z protistrany namísto pěchoty nasadí těžkou techniku a tak pro změnu couváte hodně rychle Vy a snažíte se co nejdřív uniknout před zvukem přibližující se těžké techniky. Další mise naopak začíná poklidně, následně je vyhlášen poplach, naženou Vás spolu s Vaším týmem do obrněného transportéru a vstříc k místu, kde došlo k přepadení na opuštěné silnici, která je z obou stran obklopena planinou a lesy. Člověk tady má názor, že nic nového mu už hra nepřinese (krom toho, že zkoušíte nové a nové zbraně). A hle…
Další unikátní mise pokračují. Začínáte na lesní cestě a máte dorazit náklaďákem na vzdálené trosky hradu, kam bohužel nedojedete, protože jedna z hlídek Vás nepustí dál. Pokračuje krvelačný boj, únik do kopce hustým lesem až na strmé skály, kde Vaše zadýchaná postava nevnímá nic jiného než okolo foukající vítr a snahu se co nejrychleji dostat přes horský terén do cíle (a kochání se zdejší nadmořskou výškou samozřejmě). Ta škála typu misí je opravdu hodně široká. Za zmínku stojí mise, kde máte za úkol naklást protitankové miny na příjezdovou cestu, schovat se a vyčkávat. A pak sledovat jestli Vaše práce byla nebo nebyla úspěšná. Vůbec kladení bomb a náloží je speciální zaměření jedné z postav, za kterou v průběhu hry budete hrát. Noční mise, jejichž úkolem je proniknout někam (obvykle do dost hustě střeženého prostoru), naklást tam hračky, zmizet a pak sledovat explozivní divadélko.
Další postava, ze kterou v průběhu hry hrajete, je velitel tanku. Postupně se učíte coby velitel jednoho tanku úkolovat řidiče a střelce a k tomu vnímat okolní situaci (ovládat tank povely na podřízeného, aniž byste ho sami fyzicky řídili je fakt věc, která si žádá kopu trpělivosti). Pak postupně začnete vnímat hru z jiné perspektivy, už nejste pěšák, ale šéf téhle velké bestie a ostatní pěšáci před Vámi berou nohy na ramena, tedy pokud se před Váma neobjeví tank nebo tanková rota nepřítele. Jak se postupně jako velitel vypracováváte, sám se stanete šéfem celé takové roty, můžete úkolovat v poli jednotlivé tanky a celou strategii boje vzít čistě na sebe.
Poslední postavou, za kterou hrajete, je pilot. Začínáte jednoduchými misemi, kde je kladen důraz na vnímání nové perspektivy. Všechno vidíte vysoko shora a pokud jste v nějakém bitevním stroji, dá se říct, že jste pánem mapy. Všechny ty lesy a cesty pod Váma dole utíkají a člověk má ultimátní pocit, pokud tedy nenatrefíte na nepřátelský protiletecký systém, který dokáže odstřelovat vrtulníky na dálku.
V té hře to všechno je, kombinace všech těchto perspektiv v jeden jednotný engine. Jak postupujete kampaní, Váš pěšák z úvodu hry se stane velitelem týmu a má pod sebou lidi, které může libovolně úkolovat – zdravotník, jdi tam a tam, řidič, naber dvojku a přijeď tam a tam, odvezte mě / přivezte mě – určujete formace a máte širokou škálu možností jak pracovat s týmem , jeho částí nebo s konkrétním jedincem.
Ať už se jedná o nudné noční střežení kempu, rozsáhlé invazivní razie na různá místa, proniknutí do nepřátelských táborů nebo lokalizace protivzdušných leteckých systémů – každá mise je svým způsobem unikátní a vyjadřuje nějakou situaci, kterou skutečný voják musí řešit. Pro mě osobně válečný simulátor, který přináší horu zážitků a dává Vám zábavnou formou nahlédnout do skutečné vojenské fyziky, která je autentická.
