Druhý díl úžasného, pohádkového adventurního RPG se dočkal vypiplaného VGA remaku od borců z AGD Interactive, takže jsem si mohl tuto část Quest for Glory zahrát nejen v o něco hezčím kabátku, ale především bez náročného psaní příkazů.
První díl QFG se s hráčem nijak zvlášť nemazlil, protože vás nikdo nevodí za ručičku a nestará se o vás. Prostě máte před sebou svět, do kterého musíte víceméně sami proniknout. Druhý díl má úplně stejný přístup, jen je k hráči ještě přísnější. Podobně jako u jedničky i zde chvilku trvá, než si vypracujete postavu, aby zdolala i ty nejjednodušší protivníky, ale číhají tu na vás také nástrahy specifické pro tento druhý díl:
Zaprvé je to cestování po rozlehlém městě, v němž se uličky kroutí a točí do všemožných směrů a stejně tak se točí a kroutí i váš hrdina, takže neplatí, že horní část obrazovky je vždy severem, dolní jihem a tak podobně. S kompasem a hlavně mapou už to jde naštěstí lépe, zvlášť když na objevené lokace se už můžete s mapou jedním klikem přesunout. Pro začátek to však hráče slušně vyděsí.
Zadruhé je tu poušť. Tak jako v jedničce byl zdroj setkání s nepřáteli a magickými místy les, tak zde máme nebezpečné písečné duny. Na rozdíl od lesu v Quest for Glory 1 však poušť zeje prázdnotou, kromě nepřátel tu narazíte jen na všehovšudy 4 specifické lokace. Poušť je taky řádně rozlehlá. Jak jsem zjistil obšírným průzkumem, tak se rozmáhá především na západ a východ, kde... je asi nekonečná. Zkusil jsem jít téměř padesát lokací na západ a nic nenasvědčovalo změně (pro představu nejvzdálenější lokace od města je 6 "polí" na jih a 4 "pole" na východ). Nikdo vás neupozorní na to, že je poušť nekonečná, že nemáte moc objevovat, nic... A to je tu ještě srandovní matoucí perlička, že kousek od města se hrdina "obrátí", takže sever je dole a jih nahoře... To jen aby to hráči náhodou neměli moc snadné ;)
Zatřetí je to načasování. Zatímco první dva specifika QFG 2 považuju spíše za trochu přehnané navýšení obtížnosti, tak tohle už považuju za docela nefér nářez. Opět bez jakékoliv nápovědy totiž postupně zjistíte, že určité věci a hádanky musíte vyřešit včas, jinak jste prostě prohráli. Na začátku například musíte koupit ještěra a máte na to tři dny. Pokud jste (jako já, když jsem poprvé hru hrál) peníze už někde rozšustrovali a nestíháte sehnat potřebný obnos (což zvlášť na začátku hry je obtížné), tak po 3 dnech obrazovka "game over". Bohužel to není zdaleka jediná věc - Město totiž začnou v konkrétních dnech postupně ohrožovat elementálové a ti se musí včas zničit. Potřebujete na to všemožné schopnosti a dovednosti a pokud jste momentálně ve fázi, kdy na to nemáte, tak smůla - zkuste to znovu nebo načtěte starší uloženou pozici, kde ještě stíháte.
Při hraní jsem měl naštěstí víceméně štěstí, ale několikrát jsem se slušně zapotil. Dle mého názoru nespravedlivě jsem se bál, že mě hra vyšachuje a to není moc pěkný pocit.
Kromě toho tu však máme tradičně nádhernou questforgloryovskou atmosféru, úchvatnou hudbu, dokonalé spojení adventury a RPG, vynikající humor a také příběh, který se myslím v tomto díle obzvlášť povedl. QFG 2 je krásná pohádka, u které se občas zapotíte.
První díl QFG se s hráčem nijak zvlášť nemazlil, protože vás nikdo nevodí za ručičku a nestará se o vás. Prostě máte před sebou svět, do kterého musíte víceméně sami proniknout. Druhý díl má úplně stejný přístup, jen je k hráči ještě přísnější. Podobně jako u jedničky i zde chvilku trvá, než si vypracujete postavu, aby zdolala i ty nejjednodušší protivníky, ale číhají tu na vás také nástrahy specifické pro tento druhý díl:
Zaprvé je to cestování po rozlehlém městě, v němž se uličky kroutí a točí do všemožných směrů a stejně tak se točí a kroutí i váš hrdina, takže neplatí, že horní část obrazovky je vždy severem, dolní jihem a tak podobně. S kompasem a hlavně mapou už to jde naštěstí lépe, zvlášť když na objevené lokace se už můžete s mapou jedním klikem přesunout. Pro začátek to však hráče slušně vyděsí.
Zadruhé je tu poušť. Tak jako v jedničce byl zdroj setkání s nepřáteli a magickými místy les, tak zde máme nebezpečné písečné duny. Na rozdíl od lesu v Quest for Glory 1 však poušť zeje prázdnotou, kromě nepřátel tu narazíte jen na všehovšudy 4 specifické lokace. Poušť je taky řádně rozlehlá. Jak jsem zjistil obšírným průzkumem, tak se rozmáhá především na západ a východ, kde... je asi nekonečná. Zkusil jsem jít téměř padesát lokací na západ a nic nenasvědčovalo změně (pro představu nejvzdálenější lokace od města je 6 "polí" na jih a 4 "pole" na východ). Nikdo vás neupozorní na to, že je poušť nekonečná, že nemáte moc objevovat, nic... A to je tu ještě srandovní matoucí perlička, že kousek od města se hrdina "obrátí", takže sever je dole a jih nahoře... To jen aby to hráči náhodou neměli moc snadné ;)
Zatřetí je to načasování. Zatímco první dva specifika QFG 2 považuju spíše za trochu přehnané navýšení obtížnosti, tak tohle už považuju za docela nefér nářez. Opět bez jakékoliv nápovědy totiž postupně zjistíte, že určité věci a hádanky musíte vyřešit včas, jinak jste prostě prohráli. Na začátku například musíte koupit ještěra a máte na to tři dny. Pokud jste (jako já, když jsem poprvé hru hrál) peníze už někde rozšustrovali a nestíháte sehnat potřebný obnos (což zvlášť na začátku hry je obtížné), tak po 3 dnech obrazovka "game over". Bohužel to není zdaleka jediná věc - Město totiž začnou v konkrétních dnech postupně ohrožovat elementálové a ti se musí včas zničit. Potřebujete na to všemožné schopnosti a dovednosti a pokud jste momentálně ve fázi, kdy na to nemáte, tak smůla - zkuste to znovu nebo načtěte starší uloženou pozici, kde ještě stíháte.
Při hraní jsem měl naštěstí víceméně štěstí, ale několikrát jsem se slušně zapotil. Dle mého názoru nespravedlivě jsem se bál, že mě hra vyšachuje a to není moc pěkný pocit.
Kromě toho tu však máme tradičně nádhernou questforgloryovskou atmosféru, úchvatnou hudbu, dokonalé spojení adventury a RPG, vynikající humor a také příběh, který se myslím v tomto díle obzvlášť povedl. QFG 2 je krásná pohádka, u které se občas zapotíte.
Pro: Atmosféra, příběh, hudba, dokonalá kombinace adventury a RPG
Proti: Místy zbytečně obtížné, hlavně kvůli poušti a potřebě správného načasování