Zjednodušeně jde říct, že Remember Me je něco jako dítě Adama Jensena (Deus Ex: Human Revolution) a Faith (Mirror's Edge), a vytváří tak zajímavý mix cyberpunkové bojovky s prvky RPG. Ovšem takovýhle komentář by asi málokomu co řekl, čili zde jsou mé dojmy ze hraní na obtížnost Memory Hunter (nejvyšší obtížnost)
Největší sílou hry je bezpochyby prostředí a příběh, který nás zavede do lehce cyberpunkové, přestavěné Paříže v roce 2084. Překvapivě, i přes množství válek a klimatických změn, stále stojí budovy jako Eiffelovka a některé katedrály... Svět se zásadně změnil, když společnost M3morize (Memorize) přišla s vynálezem technologie Sensen, která umožňuje digitalizovat myšlenky a následně je upravovat, mazat a sdílet s ostatními. Ta kromě tohoto "přístupu do hlavy" také dává všem možnosti rozšířené reality (AR), kdy vidíte například varování před plameny, jejich teplotu, kdy otevírají obchody atd. technologie se rozšířila tolik, že jí používá snad každý obyvatel Země.
S touto technologií také vznikla skupina lidí, takzvaní Memory Hunters (Lovci myšlenek), kteří se specializují na "kradení" cizích myšlenek, které mohou obsahovat víceméně cokoliv, jako třeba přístupové kódy. Naše hrdinka Nilin je navíc speciálně talentovaná, a dovede nejenom vzpomínky vysát, ale i je remixovat (upravit), a tak klidně změnit identitu člověka. Bohužel, ve hře se s tímto prvkem setkáte pouze čtyřikrát, ale při těchto interakcích máte tolik možností, jak vzpomínku upravit, že je často zábavné sledovat, jak se vaše úprava promítne do zbytku scény, a pak začít znovu a jinak.
A nyní k ostatním částem hry, které tvoří většinu obsahu. Poté, co Nillin uprchne od hrozby, že jí bude kompletně vymazána paměť ve věznici, se vydá na cestu získat zpět vzpomínky, které jí již byly odstraněny. Cesta za získáním své identity zpět má 8 epizod a je složena ze tři herních prvků - průzkumu, boje a šplhání.
Průzkum není až tak velká část, hra je totiž značně lineární a tunelovitá, a často se do předchozích oblastí nejde vrátit (je možnost po dohrání jedné epizody jí hrát od znova). Ovšem i tak lze narazit na ukrytá zákoutí, kde jdou najít skryté buffy na více života nebo energie, nebo schované datapady s informacemi o světě, postavách, technologii a tak dále. Ke skrytým buffům dávají rady statické obrázky, představující vzpomínku toho, kdo skrýš vytvořil, které se na určitých místech objeví jako rozšířená realita. Pokud si obrázek prozkoumáte, ve vaše okolí byste měli najít oblast, kterou obrázek představuje.
Boj je zcela bez pochyb hlavní náplní hry. Bojuje se prostřednictvím různých kopů a ran pěstí, které Nillin dovede skládat do různé dlouhých komb, případně pak jednou za čas může použít jednu z 5 superschopností. Brzy v příběhu se také odemkne Spammer, jakási "augmented reality střelná zbraň", která kromě různého využít pro otevírání dveří umožňuje po protivnících střílet. Například roboti jsou imunní vůči fyzickým útokům, a tak je Spammer jedinou možností, jak na ně útočit.
Komba jdou skládat se čtyř schopností (pressenů), které zvednou celkové zranění, vyléčí vás (velice důležité, protože hra nemá jinou možnost léčení v boji), zrychlí cooldown superschopností, a nebo zlepší efekt předchozí rány. Presseny odemykáte s tím, jak levelujete, a je jenom na vás, co si vyberete a jak si komba poskládáte. Pokud jste fanoušci klasických bojovek, budete jako doma, pokud jste jako já, a s hrami typu Mortal Comabt přijdete do styku jednou za uherský rok, chvíli si budete muset zvykat a pamatovat si, jaké kombinace to vlastně máte, a neplést si je. Hra naštěstí při kombech chvíli počká, čili není nutné zruinovat myš.
Zmíněné superschopnosti se postupně odemykají, jak si Nillin vzpomíná na dobu před vymazáním (aneb v předem naskriptovaných momentech). Použít je pak lze kdykoliv, kdy nemají cooldown a hráč má alespoň jeden dílek focusu, který se dobíjí tím, jak rozdává nebo dostává rány. Na výběr je jich několik, rychlé Fury, kdy začnete mlátit kolem sebe hlava nehlava, výbušná Logic Bomb, Sensen DOS, který za chvíli "vypne" všechny nepřátele, hacknutí robotů, a na konec klasická neviditelnost, která umožní kromě zmizení udělat jedno instantní zabití na určité typy nepřátel.
Boje jsou víceméně pořád to stejné, často strávíte spoustu času uhýbáním (hra vás varuje, že někdo chce zaútočit). Hezkou věcí je možnost "instant killu" některých nepřátel. Pokud je značně poškodíte, máte možnost jim přetížit jejich Sensen implantát, a tím i mozek, a vyřadit je tak z boje. U některých nepřátel (bossové a minibossové) je potřeba přijít na způsob, jak je oslabit (často totiž nejdou normálně trefit), následně jim dát co největší nakládačku, a pak je eventuálně dorazit prostřednictvím Quick Time Eventu, což nemusí všem sednout. Pokud si s bossem nebudete vědět rady, hra vám po chvíli hodí nápovědu, co by se mohlo zkusit.
Poslední částí, o které jsem mluvil, je šplhání a obecné přesouvání se z místa na místo. Ne všechny areály, kterými musíte projít jsou přívětivé k návštěvám, a tak je potřeba někdy použít koliku před římsy, trubky a podobné architektonické prvky. Někdy je zapotřebí si cestu vytvořit, obvykle za pomocí jedné z funkcí Spammeru, který dovede otevírat dveře, přesouvat energii mezi terminály nebo pohybovat s některými objekty. Nillin je při šplhání značně akrobatická, i když je pohyb značně lineární a hra vás přes augmented reality naviguje, kam jít. I když je hra port z konzole, ovládání nedělá až takové neplechy, jako je na portech zvykem.
-
Sečteno a podtrženo, hra určitě stojí za to. Nabízí velice zajímavý příběh, hodně "extra" příběhu na datapadech, a graficky velice působivé lokace.
To, co se v trailerech tvářilo jako hlavní obsah hry, čili hraní si se vzpomínkami cizích lidí, bohužel není tak velká věc jako se zdálo, ale ty okamžiky, které to umožňují, nabízejí spoustu možností si s tím vyhrát.
Boje jsou hlavním obsahem hry, a po nějaké době hraní začnou být trochu otravné, obzvlášť na vyšší obtížnosti, kdy někdy umřete a ani se nestačíte divit. Ovšem systém komb je velice dobře udělaný.
Hlavním mínusem je, že místy ovládání trpí tím, jak hra byla originálně navržená pro konzolový ovladač, a tak jsou některé úkony s myší a klávesnici komplikovanější, ale ne tak, že by to hru kazilo jako u jiných portů, nebo že by blbla kamera.
Největší sílou hry je bezpochyby prostředí a příběh, který nás zavede do lehce cyberpunkové, přestavěné Paříže v roce 2084. Překvapivě, i přes množství válek a klimatických změn, stále stojí budovy jako Eiffelovka a některé katedrály... Svět se zásadně změnil, když společnost M3morize (Memorize) přišla s vynálezem technologie Sensen, která umožňuje digitalizovat myšlenky a následně je upravovat, mazat a sdílet s ostatními. Ta kromě tohoto "přístupu do hlavy" také dává všem možnosti rozšířené reality (AR), kdy vidíte například varování před plameny, jejich teplotu, kdy otevírají obchody atd. technologie se rozšířila tolik, že jí používá snad každý obyvatel Země.
S touto technologií také vznikla skupina lidí, takzvaní Memory Hunters (Lovci myšlenek), kteří se specializují na "kradení" cizích myšlenek, které mohou obsahovat víceméně cokoliv, jako třeba přístupové kódy. Naše hrdinka Nilin je navíc speciálně talentovaná, a dovede nejenom vzpomínky vysát, ale i je remixovat (upravit), a tak klidně změnit identitu člověka. Bohužel, ve hře se s tímto prvkem setkáte pouze čtyřikrát, ale při těchto interakcích máte tolik možností, jak vzpomínku upravit, že je často zábavné sledovat, jak se vaše úprava promítne do zbytku scény, a pak začít znovu a jinak.
A nyní k ostatním částem hry, které tvoří většinu obsahu. Poté, co Nillin uprchne od hrozby, že jí bude kompletně vymazána paměť ve věznici, se vydá na cestu získat zpět vzpomínky, které jí již byly odstraněny. Cesta za získáním své identity zpět má 8 epizod a je složena ze tři herních prvků - průzkumu, boje a šplhání.
Průzkum není až tak velká část, hra je totiž značně lineární a tunelovitá, a často se do předchozích oblastí nejde vrátit (je možnost po dohrání jedné epizody jí hrát od znova). Ovšem i tak lze narazit na ukrytá zákoutí, kde jdou najít skryté buffy na více života nebo energie, nebo schované datapady s informacemi o světě, postavách, technologii a tak dále. Ke skrytým buffům dávají rady statické obrázky, představující vzpomínku toho, kdo skrýš vytvořil, které se na určitých místech objeví jako rozšířená realita. Pokud si obrázek prozkoumáte, ve vaše okolí byste měli najít oblast, kterou obrázek představuje.
Boj je zcela bez pochyb hlavní náplní hry. Bojuje se prostřednictvím různých kopů a ran pěstí, které Nillin dovede skládat do různé dlouhých komb, případně pak jednou za čas může použít jednu z 5 superschopností. Brzy v příběhu se také odemkne Spammer, jakási "augmented reality střelná zbraň", která kromě různého využít pro otevírání dveří umožňuje po protivnících střílet. Například roboti jsou imunní vůči fyzickým útokům, a tak je Spammer jedinou možností, jak na ně útočit.
Komba jdou skládat se čtyř schopností (pressenů), které zvednou celkové zranění, vyléčí vás (velice důležité, protože hra nemá jinou možnost léčení v boji), zrychlí cooldown superschopností, a nebo zlepší efekt předchozí rány. Presseny odemykáte s tím, jak levelujete, a je jenom na vás, co si vyberete a jak si komba poskládáte. Pokud jste fanoušci klasických bojovek, budete jako doma, pokud jste jako já, a s hrami typu Mortal Comabt přijdete do styku jednou za uherský rok, chvíli si budete muset zvykat a pamatovat si, jaké kombinace to vlastně máte, a neplést si je. Hra naštěstí při kombech chvíli počká, čili není nutné zruinovat myš.
Zmíněné superschopnosti se postupně odemykají, jak si Nillin vzpomíná na dobu před vymazáním (aneb v předem naskriptovaných momentech). Použít je pak lze kdykoliv, kdy nemají cooldown a hráč má alespoň jeden dílek focusu, který se dobíjí tím, jak rozdává nebo dostává rány. Na výběr je jich několik, rychlé Fury, kdy začnete mlátit kolem sebe hlava nehlava, výbušná Logic Bomb, Sensen DOS, který za chvíli "vypne" všechny nepřátele, hacknutí robotů, a na konec klasická neviditelnost, která umožní kromě zmizení udělat jedno instantní zabití na určité typy nepřátel.
Boje jsou víceméně pořád to stejné, často strávíte spoustu času uhýbáním (hra vás varuje, že někdo chce zaútočit). Hezkou věcí je možnost "instant killu" některých nepřátel. Pokud je značně poškodíte, máte možnost jim přetížit jejich Sensen implantát, a tím i mozek, a vyřadit je tak z boje. U některých nepřátel (bossové a minibossové) je potřeba přijít na způsob, jak je oslabit (často totiž nejdou normálně trefit), následně jim dát co největší nakládačku, a pak je eventuálně dorazit prostřednictvím Quick Time Eventu, což nemusí všem sednout. Pokud si s bossem nebudete vědět rady, hra vám po chvíli hodí nápovědu, co by se mohlo zkusit.
Poslední částí, o které jsem mluvil, je šplhání a obecné přesouvání se z místa na místo. Ne všechny areály, kterými musíte projít jsou přívětivé k návštěvám, a tak je potřeba někdy použít koliku před římsy, trubky a podobné architektonické prvky. Někdy je zapotřebí si cestu vytvořit, obvykle za pomocí jedné z funkcí Spammeru, který dovede otevírat dveře, přesouvat energii mezi terminály nebo pohybovat s některými objekty. Nillin je při šplhání značně akrobatická, i když je pohyb značně lineární a hra vás přes augmented reality naviguje, kam jít. I když je hra port z konzole, ovládání nedělá až takové neplechy, jako je na portech zvykem.
-
Sečteno a podtrženo, hra určitě stojí za to. Nabízí velice zajímavý příběh, hodně "extra" příběhu na datapadech, a graficky velice působivé lokace.
To, co se v trailerech tvářilo jako hlavní obsah hry, čili hraní si se vzpomínkami cizích lidí, bohužel není tak velká věc jako se zdálo, ale ty okamžiky, které to umožňují, nabízejí spoustu možností si s tím vyhrát.
Boje jsou hlavním obsahem hry, a po nějaké době hraní začnou být trochu otravné, obzvlášť na vyšší obtížnosti, kdy někdy umřete a ani se nestačíte divit. Ovšem systém komb je velice dobře udělaný.
Hlavním mínusem je, že místy ovládání trpí tím, jak hra byla originálně navržená pro konzolový ovladač, a tak jsou některé úkony s myší a klávesnici komplikovanější, ale ne tak, že by to hru kazilo jako u jiných portů, nebo že by blbla kamera.
Saints Row 2
Pro: prostředí, příběh, postavy, remixování vzpomínek
Proti: ovládání trpí syndromem portu z konzole, dost těžký první boss