Při vzpomínce na první informace a videa psychothrilleru Alan Wake se mi ihned vybaví dva protikladné pocity - radost a vztek. Radost z toho, že se dočkám zajímavého titulu s tísnivou atmosférou a vzápětí vztek z toho, že na platformě PC si o této hře můžu leda tak nechat zdát. Naštěstí ta horší zpráva se po čase rozplynula a já si tedy mohl Alanův příběh prožít a zjistit, jestli moje očekávání nebylo přece jen příliš optimistické.
Alanův příběh, který je podle očekávání vzhledem k žánru přece jen trochu zamotanější, je něčím, co i tak patří k těm lepším stránkám hry a její stísněnou atmosféru s téměř hororovými prvky jen podtrhuje. Pokud tedy zmiňuji atmosféru, pak musím říct, že její kvalita je taková, jakou jsem ji očekával. Ve většině případů se hra odehrává v temném lese nebo v jiné podobně pusté a nehostinné krajině, kde se to sklíčenými pocity jen hemží a Alanův příběh tím tak nabírá na správné intenzitě. Ta je dále umocňována boji s nemrtvými, které pouze za svitu Alanovy svítilny mají pořádné grády a kolikrát jsem měl pocit, že je při nich můj tlukot srdce slyšet mnohem víc než ten Alanův.
Co se týká samotných bojů, ty jsou zpočátku vcelku snesitelné, ovšem postupně nepřátel přibývá a při obklíčení se Alan má co ohánět, aby se z jejich sevření dostal. K tomu má k dispozici nejvýše dvě střelné zbraně, při troše štěstí signální pistoli, světlice a sem tam i oslepující granát. To sice není ani málo, ani moc, ale vzhledem ke zmiňované přesile nepřátel a jejich slušné odolnosti je potřeba mnohem většího taktizování, než by se mohlo zdát a boje se tak někdy stávají poměrně frustrující. Navíc Alanova fyzička v běhu je snad na suverénně nejhorší úrovni, jakou jsem kdy měl možnost za poslední dobu ve hře vidět, takže až na pár výjimek je útěk před bojem tou nejméně reálnou variantou.
Co dodat? Závěrečná kritika sice ode mě zní příliš rozhořčeně, přesto však je pro mě Alan Wake svoji atmosférou a příběhem bezesporu velmi zajímavou hrou, která rozhodně stojí za zahrání. A pokud bych měl v sobě větší množství herního adrenalinu, pak výsledný efekt by byl rozhodně ještě lepší. I tak ale mám za sebou o jeden velmi solidní herní zážitek navíc.
Alanův příběh, který je podle očekávání vzhledem k žánru přece jen trochu zamotanější, je něčím, co i tak patří k těm lepším stránkám hry a její stísněnou atmosféru s téměř hororovými prvky jen podtrhuje. Pokud tedy zmiňuji atmosféru, pak musím říct, že její kvalita je taková, jakou jsem ji očekával. Ve většině případů se hra odehrává v temném lese nebo v jiné podobně pusté a nehostinné krajině, kde se to sklíčenými pocity jen hemží a Alanův příběh tím tak nabírá na správné intenzitě. Ta je dále umocňována boji s nemrtvými, které pouze za svitu Alanovy svítilny mají pořádné grády a kolikrát jsem měl pocit, že je při nich můj tlukot srdce slyšet mnohem víc než ten Alanův.
Co se týká samotných bojů, ty jsou zpočátku vcelku snesitelné, ovšem postupně nepřátel přibývá a při obklíčení se Alan má co ohánět, aby se z jejich sevření dostal. K tomu má k dispozici nejvýše dvě střelné zbraně, při troše štěstí signální pistoli, světlice a sem tam i oslepující granát. To sice není ani málo, ani moc, ale vzhledem ke zmiňované přesile nepřátel a jejich slušné odolnosti je potřeba mnohem většího taktizování, než by se mohlo zdát a boje se tak někdy stávají poměrně frustrující. Navíc Alanova fyzička v běhu je snad na suverénně nejhorší úrovni, jakou jsem kdy měl možnost za poslední dobu ve hře vidět, takže až na pár výjimek je útěk před bojem tou nejméně reálnou variantou.
Co dodat? Závěrečná kritika sice ode mě zní příliš rozhořčeně, přesto však je pro mě Alan Wake svoji atmosférou a příběhem bezesporu velmi zajímavou hrou, která rozhodně stojí za zahrání. A pokud bych měl v sobě větší množství herního adrenalinu, pak výsledný efekt by byl rozhodně ještě lepší. I tak ale mám za sebou o jeden velmi solidní herní zážitek navíc.
Pro: atmosféra, příběh, zvuková stránka
Proti: občas frustrující boje