Má první originálka. Má první česká adventura. A hra, kterou jsem snad nejčastějši dohrál (minimálně šestkrát). Rozhodl jsem se ji ale podrobit zkoušce času a po mnoha letech si ji znovu zahrát.
Horké léto pro mě vždy představovalo především neuvěřitelně vtipnou adventuru. Ještě jsem ani nebyl v pubertě a hltal jsem v podstatě jakoukoliv hlášku a jakýkoliv popisek, protože autoři všude vpasovali nějaký ten vtípek. Kdysi jsem uměl spoustu vět ještě dlouhé měsíce po dohrání zpaměti a citoval i části rozhovorů. Jenže to mi bylo 12. Naštěstí Horké léto pořád JE vtipné, jen už to není taková nekonečná řachanda. Většina vtípků je postavená na "hloupém" humoru, kde je to samá vzpomínka na zastřeleného dědu, nevěrného strýce a především Majerova oblíbeného bernardýna, kterého vidí ve všem. Nyní bych řekl, že humor je to většinou příjemný, ale opravdu vtipný pouze místy.
K vtipům a celkové atmosféře vydatně pomáhá Zdeněk Izer, který dabuje všechny postavy. Využívá také svého talentu, že i ten sebeohranější vtip zní v jeho podání dobře. K celkové absurditě pak ještě přispívá to, že postavy mluví různými hlasy známých osobností, které Izer umí imitovat... i když vzhledově vypadají úplně jinak (jednoruký vyhublý děda - Miloš Zeman, tlustý Majerův taťka - Felix Holzmann...).
Těžko říct jestli kvůli určité nostalgii, ale Horké léto si u mě rozhodně ponechalo ten zajímavý a originální "feeling". Krásně nakreslené lokace jsou zajímavé na pohled, ať už jste v džungli, vesničce lidojedů či v nevkusné vile zbohatlého mafiána. Všechno to tak nějak žije, je to samý zvuk, samé křepčení neznámých zvířat, vrčení strojů a dalšího bordelu, co postavy vyluzují, že ani hráči nedojde, že se ve hře vlastně nevyskytuje hudba.
Největším problémem je však Horké léto jakožto adventura. Máme tu sice občas klasické zaúkolování hrdiny, kde má přinést tohle a támhleto, ale neustále se hráči hážou klacky pod nohy všelijakého charakteru. Postavy sice mají velmi zábavné dialogy, ale moc vám neporadí (ani když je to vyloženě na místě). Charaktery v adventurách mívají téměř vždy výraznou roli "rádce" (i často nepřímého) při vašem postupu, to zde autoři bohužel nedodržují. Podobně tak prozkoumávání slouží jako zdroj vtipů, ale jen ve vzácných případech vám nějak napoví.
Předměty se sice kombinují a používají povětšinou logicky (až na čestnou výjimku opičí bomby), ale často je to poměrně nečekané, obtížné (získání soli) a co si budeme říkat, amorální - za hru zabijete několik zvířat a i minimálně jeden člověk to díky vašemu adventurování nepřežije.
Horké léto je pěkná česká adventura s trochu buranským, ale často vtipným humorem, která dodnes může okouzlit svou příjemnou grafikou a atmosférou. V adventurních mechanismech však často tápe.
Horké léto pro mě vždy představovalo především neuvěřitelně vtipnou adventuru. Ještě jsem ani nebyl v pubertě a hltal jsem v podstatě jakoukoliv hlášku a jakýkoliv popisek, protože autoři všude vpasovali nějaký ten vtípek. Kdysi jsem uměl spoustu vět ještě dlouhé měsíce po dohrání zpaměti a citoval i části rozhovorů. Jenže to mi bylo 12. Naštěstí Horké léto pořád JE vtipné, jen už to není taková nekonečná řachanda. Většina vtípků je postavená na "hloupém" humoru, kde je to samá vzpomínka na zastřeleného dědu, nevěrného strýce a především Majerova oblíbeného bernardýna, kterého vidí ve všem. Nyní bych řekl, že humor je to většinou příjemný, ale opravdu vtipný pouze místy.
K vtipům a celkové atmosféře vydatně pomáhá Zdeněk Izer, který dabuje všechny postavy. Využívá také svého talentu, že i ten sebeohranější vtip zní v jeho podání dobře. K celkové absurditě pak ještě přispívá to, že postavy mluví různými hlasy známých osobností, které Izer umí imitovat... i když vzhledově vypadají úplně jinak (jednoruký vyhublý děda - Miloš Zeman, tlustý Majerův taťka - Felix Holzmann...).
Těžko říct jestli kvůli určité nostalgii, ale Horké léto si u mě rozhodně ponechalo ten zajímavý a originální "feeling". Krásně nakreslené lokace jsou zajímavé na pohled, ať už jste v džungli, vesničce lidojedů či v nevkusné vile zbohatlého mafiána. Všechno to tak nějak žije, je to samý zvuk, samé křepčení neznámých zvířat, vrčení strojů a dalšího bordelu, co postavy vyluzují, že ani hráči nedojde, že se ve hře vlastně nevyskytuje hudba.
Největším problémem je však Horké léto jakožto adventura. Máme tu sice občas klasické zaúkolování hrdiny, kde má přinést tohle a támhleto, ale neustále se hráči hážou klacky pod nohy všelijakého charakteru. Postavy sice mají velmi zábavné dialogy, ale moc vám neporadí (ani když je to vyloženě na místě). Charaktery v adventurách mívají téměř vždy výraznou roli "rádce" (i často nepřímého) při vašem postupu, to zde autoři bohužel nedodržují. Podobně tak prozkoumávání slouží jako zdroj vtipů, ale jen ve vzácných případech vám nějak napoví.
Předměty se sice kombinují a používají povětšinou logicky (až na čestnou výjimku opičí bomby), ale často je to poměrně nečekané, obtížné (získání soli) a co si budeme říkat, amorální - za hru zabijete několik zvířat a i minimálně jeden člověk to díky vašemu adventurování nepřežije.
Horké léto je pěkná česká adventura s trochu buranským, ale často vtipným humorem, která dodnes může okouzlit svou příjemnou grafikou a atmosférou. V adventurních mechanismech však často tápe.
Pro: Grafika, atmosféra, dabing.
Proti: Místy hra "drhne" kvůli nedodržování adventurních principů.