Co o tomhle říct? Tak já měl svět Warhammeru rád, hlavně tenhle modernější, ale hry mne nějak nelákaly, sám nevím proč, takže ani Dawn of War nějaké velké lákadlo nebyl. Mnohem později jsem si vybíral nějakou hru, dostal jsem chuť na strategii a našel jsem tohle. Cena nízká, popis zajímavý a ve finále je to Warhammer 40k, co víc chtít?
Víc. Ke svému neskutečného překvapení jsem zjistil, že se jedná o opravdu skvělou hru. Dobrá, mám spíš radost, že je to dobrá hra z prostředí čtyřicítky káčka, ale i po strategické stránce jsem byl spokojen. Asi nejvíc tím, že stojím proti přesile, která je navíc i dost silná. Sice jsem si dal poněkud těžší obtížnost, ale stálo to za to. Orkové byli nepříjemní nepřátelé, když se dostali na tělo, Eldary jsem tedy taky nemusel a vše to ještě navíc doplňovalo to, že můžete mít jen omezený počet jednotek, takže žádné orgie ala CaC se nekonají.
Příběh a mise jsou klasické Warhammerovské, nic víc k nim říci nemohu. Může se to líbit i nemusí. Mě se to líbilo.
Prostě jsem si po dlouhé době skvěle zapařil. Nejlepší Kapitula Blood Ravens ve skvělé strategii, to je něco, co opravdu můžu. Hra vás nutí občas i zapřemýšlet, čím vybavit svoje muže, kudy je poženete, jestli tam prostě vtrhnete, nebo vytvoříte i zálohy, protože někam jen tak vtrhnout je sebevražda, alespoň tedy na nějaké lepší a tužší nastavení. Já to totiž nemám rád nějak přehnanou obtížnost, ale tady jsem si to užíval. Víte, ve většině her to je jenom o tom, že protivník dává větší dardy, nebo jich je víc, ale nic jiného se nezmění. Tady máte šanci bránit se, měnit taktiku, používat rozličnou výzbroj. Ne vybuduj základnu co nejrychleji, nebo protivník má super zbraň, za chvilku se spustí.
Byl jsem spokojený a spokojený jsem doteď. Mrzí mne, že na mém notesu hra padá, takže její hraní prostě není ono, ale to snad časem odstraním a hře samotné to nevytýkám. Skirmish a mulťák její hratelnost prodlužují, dávají vám možnost vyzkoušet si i jiné rasy, což je tuplem fajn, zkrátka bezva hra na dlouhé večery. A pro následovníky Zlatého trůnu je to tuplem povinnost...
Víc. Ke svému neskutečného překvapení jsem zjistil, že se jedná o opravdu skvělou hru. Dobrá, mám spíš radost, že je to dobrá hra z prostředí čtyřicítky káčka, ale i po strategické stránce jsem byl spokojen. Asi nejvíc tím, že stojím proti přesile, která je navíc i dost silná. Sice jsem si dal poněkud těžší obtížnost, ale stálo to za to. Orkové byli nepříjemní nepřátelé, když se dostali na tělo, Eldary jsem tedy taky nemusel a vše to ještě navíc doplňovalo to, že můžete mít jen omezený počet jednotek, takže žádné orgie ala CaC se nekonají.
Příběh a mise jsou klasické Warhammerovské, nic víc k nim říci nemohu. Může se to líbit i nemusí. Mě se to líbilo.
Prostě jsem si po dlouhé době skvěle zapařil. Nejlepší Kapitula Blood Ravens ve skvělé strategii, to je něco, co opravdu můžu. Hra vás nutí občas i zapřemýšlet, čím vybavit svoje muže, kudy je poženete, jestli tam prostě vtrhnete, nebo vytvoříte i zálohy, protože někam jen tak vtrhnout je sebevražda, alespoň tedy na nějaké lepší a tužší nastavení. Já to totiž nemám rád nějak přehnanou obtížnost, ale tady jsem si to užíval. Víte, ve většině her to je jenom o tom, že protivník dává větší dardy, nebo jich je víc, ale nic jiného se nezmění. Tady máte šanci bránit se, měnit taktiku, používat rozličnou výzbroj. Ne vybuduj základnu co nejrychleji, nebo protivník má super zbraň, za chvilku se spustí.
Byl jsem spokojený a spokojený jsem doteď. Mrzí mne, že na mém notesu hra padá, takže její hraní prostě není ono, ale to snad časem odstraním a hře samotné to nevytýkám. Skirmish a mulťák její hratelnost prodlužují, dávají vám možnost vyzkoušet si i jiné rasy, což je tuplem fajn, zkrátka bezva hra na dlouhé večery. A pro následovníky Zlatého trůnu je to tuplem povinnost...
Pro: dobrá strategie z dobrého prostředí
Proti: končí to