Opakovat nezměnitelný fakt, jak je pro mě sniperská puška tou nejlepší zbraní, které se jako hráč nejraději chopím, by už bylo zbytečné, přestože to je a bude vždycky pravdou. Proto vynechat druhý díl "Sniper: Ghost Warrior" jsem prostě nemohl, přestože o áčkový titul v tomto případě bohužel nejde.

Druhý díl moc nového nepřinesl a svojí hratelností se prakticky od jedničky nikterak nelišil. Změnou je snad jen vylepšení grafické stránky, o které se v popiscích mluvilo nejčastěji jako o změně téměř nejradikálnější. Musím říct, že nic extra revolučního se nekoná, přestože všechny grafické hodnoty jsem měl vytažené na úplné maximum.

Nepočítám-li nově zavedené checkpointy, pak další změnou byl fakt, že hlavní postava kromě sniperky a krátké pistole s tlumičem ani v jedné misi dočasně nepoužije jinou zbraň, jak tomu bylo u dílu prvního. Tuto změnu jsem uvítal doslova s nadšením, jelikož ryze akční mise mě u jedničky vyloženě otravovaly a nebavily.

Pokud jsem zmínil používání pistole s tlumičem, tak tentokrát je její využitelnost minimální, jelikož místo ní najde nově své využití tiché zabití nožem. Je to sice zdánlivě efektní jev, ale jak už bylo napsáno přede mnou, pokud je nepřítel v pokleku a asi vteřinu před jeho eliminací z nevysvětlitelných důvodů vstane, pak nevím, co si v tu chvíli mám o autorech hry myslet. Na rozdíl od tohoto kiksu však autoři snahu hru přiblížit realitě skutečného snipera přece jen měli, jelikož pokud se váš hrdina např. zadýchá a jeho viditelná tepová frekvence jde tudíž rapidně nahoru, pak vězte, že vaše sniperské schopnosti jsou rázem v tahu a pomalu byste nebyli schopni trefit ani stodolu.

Pak je tu další neduh, který bych možná v jiných hrách nezmínil, ale tady musím. Až na pár vzácných výjimek nelze od této hry očekávat výzvu. Pravda, hrál jsem na druhou obtížnost z celkových tří, ale pokud bych hru někdy opakoval, pak bych asi pro mě výjimečně zvolil tu nejvyšší. S tím bezprostředně souvisí to, že během hraní jste až příliš voděni za ruku. Přece jen rady parťáka typu "támhle jdou vojáci, schovej se vlevo za strom a počkej, až přejdou", nebo "je tam sniper, sejmi ho, než Tě uvidí" mi přijdou, že hra je zřejmě určena dětem do 5 let.

Co dodat? Přestože má hra nemálo záporů, většinu z nich jsem poměrně dobře strávil, jelikož sniperování, o které jde nakonec stejně nejvíc, jsem si užil a pokud by hra byla o několik hodin delší, pak bych byl k uvedeným neduhům shovívavější ještě více. Nezbývá tedy než doufat, že her, kde bude sniperská puška hrát hlavní roli, nebude do budoucna ubývat.