Velká spokojenost. Hned, jak jsem si druhého Zaklínače rozehrál, nemohl jsem se od něho odtrhnout. Lidi z CD Projekt RED udělali zase pořádný kus práce.
Přestože můj počítač už není, co býval (zejména tedy grafická karta), i na absolutně nejhorší detaily, na které jsem byl nucen hrát, byl herní svět naprosto okouzlující a celkově bylo prostředí všech tří aktů hodně živé a uvěřitelné. Ten pocit doplňoval i fenomenální zvukový doprovod - ať už hudební nebo "přírodní".
Moc se mi líbil fakt, že si autoři vůbec neberou servítky s nějakou cenzurou, a tím pádem v tomto směru zůstávají věrní předloze. Výsostně jsem se bavil, když jsem poslouchal/četl mluvu trpaslíků se vším jejich klením a nadávkami :)
Příběh mě uchvátil. Netočí se kolem záchrany světa, jak je v poslední době zvykem, ale kolem prostého konfliktu, kde se neutrální zaklínač musí mnohokrát rozhodovat, komu věřit, komu nevěřit, nebo koho si radši nevšímat. Hlavní questy jsou tedy velice dobře napsané a ani těmi vedlejšími si hra nedělá vůbec žádnou ostudu.
Velice příjemně mě překvapilo množství textu obsažené v popisech různých potvor, postav a úkolů. Jelikož jsou tyto texty napsány z pohledu básníka Marigolda a zároveň jsou často napsány vtipně, je potom docela zábavné číst i o právě splněných questech. Když jsem u Marigolda, nemůžu nezmínit snad nejlepší hlášku celé hry: "Geralte? Vážně chceš, abych tam šel? Geralte?! Geral...no co, sukubu jsem ještě nešukal. :)))"
Trochu mě ale na druhou stranu iritoval inventář, ve kterém vidím ústupek konzolím. Není to zas tak špatné, jak to možná zní, ale prostě se mi moc nezamlouvá, že z celkového počtu několika desítek věcí před sebou vidím pouze 6, a tak musím scrollovat jako blbec. Paradoxně tomu moc nepomohl ani systém třídění, protože je, řekněme, lehce chaotický.
Často diskutovaným tématem je boj. Ač mi přišel systém z prvního zaklínače dostačující, je pravda, že nastalé změny velice prospěly dynamice všech bojů. Nemůžu tím pádem říct, že by mi systém vadil. Spíš bych ho charakterizoval jako hůře naučitelný, ale když už hráč získá trochu praxe, je radost sledovat boje i jako divák. Nedávno dokonce člověk z CD Projektu RED vydal modifikaci, která výrazně boj mění, takže pokud má s původním stylem někdo problém, může vyzkoušet upravený. Tomu říkám vstřícný přístup.
Jediné zklamání, které mi Zaklínač zprostředkoval, je jeho relativně krátká herní doba. V prvním díle jsem si lebedil, protože jsem jej hrál snad 60-70 hodin a kvalita byla stále nadstandardní. Druhý díl zachoval nadstandard, ale herní doba se pro mě tak o 20 hodin zkrátila - přisoudil bych to lehce odfláknutému třetímu aktu.
Zaklínač je každopádně moc povedená hra, kterou každý milovník RPG prostě musí zkusit. Těším se na třetí díl, který má být dle informací open-world. Zajímá mě, jak se s tím tvůrci poperou, ale věřím jim.
Přestože můj počítač už není, co býval (zejména tedy grafická karta), i na absolutně nejhorší detaily, na které jsem byl nucen hrát, byl herní svět naprosto okouzlující a celkově bylo prostředí všech tří aktů hodně živé a uvěřitelné. Ten pocit doplňoval i fenomenální zvukový doprovod - ať už hudební nebo "přírodní".
Moc se mi líbil fakt, že si autoři vůbec neberou servítky s nějakou cenzurou, a tím pádem v tomto směru zůstávají věrní předloze. Výsostně jsem se bavil, když jsem poslouchal/četl mluvu trpaslíků se vším jejich klením a nadávkami :)
Příběh mě uchvátil. Netočí se kolem záchrany světa, jak je v poslední době zvykem, ale kolem prostého konfliktu, kde se neutrální zaklínač musí mnohokrát rozhodovat, komu věřit, komu nevěřit, nebo koho si radši nevšímat. Hlavní questy jsou tedy velice dobře napsané a ani těmi vedlejšími si hra nedělá vůbec žádnou ostudu.
Velice příjemně mě překvapilo množství textu obsažené v popisech různých potvor, postav a úkolů. Jelikož jsou tyto texty napsány z pohledu básníka Marigolda a zároveň jsou často napsány vtipně, je potom docela zábavné číst i o právě splněných questech. Když jsem u Marigolda, nemůžu nezmínit snad nejlepší hlášku celé hry: "Geralte? Vážně chceš, abych tam šel? Geralte?! Geral...no co, sukubu jsem ještě nešukal. :)))"
Trochu mě ale na druhou stranu iritoval inventář, ve kterém vidím ústupek konzolím. Není to zas tak špatné, jak to možná zní, ale prostě se mi moc nezamlouvá, že z celkového počtu několika desítek věcí před sebou vidím pouze 6, a tak musím scrollovat jako blbec. Paradoxně tomu moc nepomohl ani systém třídění, protože je, řekněme, lehce chaotický.
Často diskutovaným tématem je boj. Ač mi přišel systém z prvního zaklínače dostačující, je pravda, že nastalé změny velice prospěly dynamice všech bojů. Nemůžu tím pádem říct, že by mi systém vadil. Spíš bych ho charakterizoval jako hůře naučitelný, ale když už hráč získá trochu praxe, je radost sledovat boje i jako divák. Nedávno dokonce člověk z CD Projektu RED vydal modifikaci, která výrazně boj mění, takže pokud má s původním stylem někdo problém, může vyzkoušet upravený. Tomu říkám vstřícný přístup.
Jediné zklamání, které mi Zaklínač zprostředkoval, je jeho relativně krátká herní doba. V prvním díle jsem si lebedil, protože jsem jej hrál snad 60-70 hodin a kvalita byla stále nadstandardní. Druhý díl zachoval nadstandard, ale herní doba se pro mě tak o 20 hodin zkrátila - přisoudil bych to lehce odfláknutému třetímu aktu.
Zaklínač je každopádně moc povedená hra, kterou každý milovník RPG prostě musí zkusit. Těším se na třetí díl, který má být dle informací open-world. Zajímá mě, jak se s tím tvůrci poperou, ale věřím jim.
Pro: Příběh, grafické zpracování, žádná zpropadená cenzura, dospělá hra ve všech ohledech, zábavné questy (hlavní i vedlejší), množství textu v popisech monster, zaklínačský feeling po celou herní dobu
Proti: Určitě bych ocenil, kdybych v Temerii mohl zůstat o pár hodin déle