Oproti původní hře nabízí MotB podstatně mystičtější a netradičnější děj. Družníků je méně, jsou však propracovanější a mají častěji co říci k událostem ve hře. Hlavně s Kaelyn jsem sympatizoval.
Nejde celkově o datadisk z nejdelších, byť zde častěji potkáte rozsáhlejší lokace. Souboje obtížností také nestouply, možná spíše naopak. Budete se tak častěji kochat takřka božskými schopnostmi vaší družiny.
Ocenil jsem velmi stínovou verzi Mulsantiru, jež má vlastní logiku a specifické odlišnosti. Během děje mě spíše než trable hlavního hrdiny (kdy jsem nadto s "hladem" přestal mít problémy před polovinou hry - holt LG paladin...) zaujal celý koncept Wall of the Faithless a musím říci, že jsem rád bohy Faerunu trochu "pozlobil".
Asi ale budu celkově spíše kritičtější a to ač jsem se při hraní bavil. Vámi vypěstovaný hrdina bude pravděpodobně působit jako pěst na oko. Celá ta sféra stínu (Shadow Plane) a v partě poloviční andělé, hagspawni... Do tradičního Forgotten Realms se to moc nehodí a upřímně autoři mohli určitě zvolit jiný svět z portfolia DnD.
Citelně mě naštvalo craftování. Trochu jsem jej použil, ale střádal jsem si krystaly a těšil se, až se Safia dostane na třicátou úroveň (kdy může craftovat s nejlepšími vylepšeními) a já to rozjedu ve velkém. Ono se to i povedlo. Bohužel ale až po závěrečném souboji. :) Což naštve, jelikož mám pocit, že mi žádný subquest (a tedy ani zkušenost) neutekl. Bohužel také velká většina magických předmětů craftovat ani nejde. Ono samozřejmě vlastně ani není třeba craftovat. Ovšem když už to ve hře možné je, tak by to mělo fungovat lépe.
Pokud jsem také u základní hry oceňoval, že společníci se umí ozvat sami a nemusíte je neustále prokecávat, tak zde se bohužel vrátilo ono "kolečko". Naštěstí vzhledem k omezeným počtům v družině se to dá zvládnout. Také se přiznám, že mi chyběli malinko více "oduševnělí" parťáci. V základní hře měl člověk Sanda či Bishopa. V MotB už moc nečekejte nějaké vzájemné špičkování, viditelné charakterové vady a už vůbec nepočítejte s tím, že by vás nějaký dialog rozesmál. Ve zkratce mi tak (až na Kaelyn) družníci moc k srdci nepřirostli. Byť mají často co zajímavého říci.
Jo a mimochodem v lokaci Wells of Lurue žije farmář za rohem od chatrčí lidojedů. :)
Celkově datadisk hodný původní hry a zahrání tak mohu bez problémů doporučit. Jen to mohlo být celé tak nějak lépe sladěné.
P. S. Takto nakonec vypadal můj udatný rek. Na jeho naplánování jsem velmi hrdý a celý průběh hry jsem si díky tomu více užil. ;-)
Nejde celkově o datadisk z nejdelších, byť zde častěji potkáte rozsáhlejší lokace. Souboje obtížností také nestouply, možná spíše naopak. Budete se tak častěji kochat takřka božskými schopnostmi vaší družiny.
Ocenil jsem velmi stínovou verzi Mulsantiru, jež má vlastní logiku a specifické odlišnosti. Během děje mě spíše než trable hlavního hrdiny (kdy jsem nadto s "hladem" přestal mít problémy před polovinou hry - holt LG paladin...) zaujal celý koncept Wall of the Faithless a musím říci, že jsem rád bohy Faerunu trochu "pozlobil".
Asi ale budu celkově spíše kritičtější a to ač jsem se při hraní bavil. Vámi vypěstovaný hrdina bude pravděpodobně působit jako pěst na oko. Celá ta sféra stínu (Shadow Plane) a v partě poloviční andělé, hagspawni... Do tradičního Forgotten Realms se to moc nehodí a upřímně autoři mohli určitě zvolit jiný svět z portfolia DnD.
Citelně mě naštvalo craftování. Trochu jsem jej použil, ale střádal jsem si krystaly a těšil se, až se Safia dostane na třicátou úroveň (kdy může craftovat s nejlepšími vylepšeními) a já to rozjedu ve velkém. Ono se to i povedlo. Bohužel ale až po závěrečném souboji. :) Což naštve, jelikož mám pocit, že mi žádný subquest (a tedy ani zkušenost) neutekl. Bohužel také velká většina magických předmětů craftovat ani nejde. Ono samozřejmě vlastně ani není třeba craftovat. Ovšem když už to ve hře možné je, tak by to mělo fungovat lépe.
Pokud jsem také u základní hry oceňoval, že společníci se umí ozvat sami a nemusíte je neustále prokecávat, tak zde se bohužel vrátilo ono "kolečko". Naštěstí vzhledem k omezeným počtům v družině se to dá zvládnout. Také se přiznám, že mi chyběli malinko více "oduševnělí" parťáci. V základní hře měl člověk Sanda či Bishopa. V MotB už moc nečekejte nějaké vzájemné špičkování, viditelné charakterové vady a už vůbec nepočítejte s tím, že by vás nějaký dialog rozesmál. Ve zkratce mi tak (až na Kaelyn) družníci moc k srdci nepřirostli. Byť mají často co zajímavého říci.
Jo a mimochodem v lokaci Wells of Lurue žije farmář za rohem od chatrčí lidojedů. :)
Celkově datadisk hodný původní hry a zahrání tak mohu bez problémů doporučit. Jen to mohlo být celé tak nějak lépe sladěné.
P. S. Takto nakonec vypadal můj udatný rek. Na jeho naplánování jsem velmi hrdý a celý průběh hry jsem si díky tomu více užil. ;-)
