Jelikož jsem nedávno kompletně upgradoval celou bednu, rozhodl jsem se, že si po dlouhym čase dopřeju opravdovou pecku v plnejch detailech - novinku - hru která se peče na výsluní, o které se většina vyjadřuje v superlativech. Tak sem do toho šel a netrpělivě očekával, kdy se dostaví herní extáze:
Grafika i design lokací se jednoznačně povedl. Město má svou atmosféru a každá významější stavba stojí za to. (most a maják u mě vedou) Zvukový podkreslení taky slušný, když pominu neustále se opakující hlášky strážných, kteří si dojednoho pískají stejnej a navíc neoriginální "drunkensailor" motiv. Hlavní hudební téma se však vskutku povedlo, ačkoli se jedná jen o velmi jednoduchou a neustále se opakující melodii.
Možností jak hru hrát je skutečně mnoho: tiše zabíjet ze zálohy, nepřátele jen omračovat a procházet jim za zády nebo řádit v divokých face-to-face bitkách alarm-nealarm. To je sice plus ale i mínus. Je zde totiž tolik možností k postupu, že se pak stává průchod hrou poměrně jednoduchej - na každym kroku číhá cesta jak někoho obejít, kam schovat jeho tělo atp. Hru jsem dohrál na druhou nejtěžší obtížnost a větší potíže jsem v podstatě za celou dobu nepocítil. Fajtit face-to-face jsem si vyzkoušel jen krátce, bohužel jsem tak (možná náhodou) narazil na místo kde neustále síly doplňovali další a další strážní - že by autorespawn?
Kouzla jsem se snažil vůbec nevyužívat, bohužel se teleport pro průchod hrou (pokud jsem se dobře díval) využívat občas musel. Jak jsem koukal, tak právě tyto kouzla hráči dávají tak brutální výhody, že obtížnost sráží ještě mnohem níž a ze hry dělají procházku růžovym sadem.
Příběh žádná sláva - prostě šedivej standard. Náš Corvo je navíc typ němé postavy, co jen tupě civí na ostatní (když pominu občasnou možnost volby odpovědi - OK, jedem/Ne, počkej chvíli). Zvrat jsem očekával a tak mě tedy dech rozhodně nevyrazil.
Herní svět je sice po stránce designu, jak jsem uvedl výše, vymodelovován hezky a působivě, nicméně opravdu nechápu stupeň jejich technologickýho pokroku: Elektromagnetický stěny, strážní bleskometný střílny, automatický samohybný granátometný věže, moderní elektrický vlaky. Nicméně zásobník, nebo aspoň bubínek na pistoli však ještě neobjevili a jediná palná zbraň je zde bambitka. Na kuši jsem se (jakožto skutečnej kušostřelec) velmi těšil, bohužel mě tak velmi zklamalo, že se jedná pistolovku, kterou náš Corvo hravě nabije jednou (levou) rukou za vteřinu a to i při divoké mečovačce. Silniční vozidlo jsem nikde (pokud si dobře vzpomínám) nezaznamenal, nicméně motorový čluny i větší nákladní lodě se zde vyskytují běžně. Když k tomu připočtu "koloniální" módu a magii, vychází mi z toho nikoli propracovanej svět, ale mišmaš, kde se použilo to, co se autorům hodilo pro efekt.
Co mě však na hře nejvíce zklamalo, byl fakt, že hra neobsahuje mapu, nýbrž pouze mnou tolik nenáviděnou směrovou šipku kam jít. Ale ano, samozřejmě že jsem si veškerej HUD včetně zmiňovaného zvýraznění cíle povypínal, ale pak se nebylo dle čeho orientovat - ani popis cesty, ani mapa zde není (až na vyjímky) k dispozici, což je u hry, kde je svět dělen na menší průchodné lokace, poměrně nutnost. Musel sem si tak občas najet do nastavení a zapnout zvýraznění cíle, abych si zkontroloval správnost směru a stejnou cestou ho znova vypínal - otravný.
Suma sumárum - Dishonored je sice nadprůměrná a hezky vypadající hra s minimem chyb, ale na druhou stranu neobsahuje nic proč bych si jí v budoucnu zopakoval, bohužel. To, že sedne většině hráčů poněvadž podporuje více herních stylů je hezký a projevuje se to bezesporu i na celkovém ohodnocení, ale u mě je to za 75 % - obyčejnej nablýskanej mainstreamovej nadprůměr.
Grafika i design lokací se jednoznačně povedl. Město má svou atmosféru a každá významější stavba stojí za to. (most a maják u mě vedou) Zvukový podkreslení taky slušný, když pominu neustále se opakující hlášky strážných, kteří si dojednoho pískají stejnej a navíc neoriginální "drunkensailor" motiv. Hlavní hudební téma se však vskutku povedlo, ačkoli se jedná jen o velmi jednoduchou a neustále se opakující melodii.
Možností jak hru hrát je skutečně mnoho: tiše zabíjet ze zálohy, nepřátele jen omračovat a procházet jim za zády nebo řádit v divokých face-to-face bitkách alarm-nealarm. To je sice plus ale i mínus. Je zde totiž tolik možností k postupu, že se pak stává průchod hrou poměrně jednoduchej - na každym kroku číhá cesta jak někoho obejít, kam schovat jeho tělo atp. Hru jsem dohrál na druhou nejtěžší obtížnost a větší potíže jsem v podstatě za celou dobu nepocítil. Fajtit face-to-face jsem si vyzkoušel jen krátce, bohužel jsem tak (možná náhodou) narazil na místo kde neustále síly doplňovali další a další strážní - že by autorespawn?
Kouzla jsem se snažil vůbec nevyužívat, bohužel se teleport pro průchod hrou (pokud jsem se dobře díval) využívat občas musel. Jak jsem koukal, tak právě tyto kouzla hráči dávají tak brutální výhody, že obtížnost sráží ještě mnohem níž a ze hry dělají procházku růžovym sadem.
Příběh žádná sláva - prostě šedivej standard. Náš Corvo je navíc typ němé postavy, co jen tupě civí na ostatní (když pominu občasnou možnost volby odpovědi - OK, jedem/Ne, počkej chvíli). Zvrat jsem očekával a tak mě tedy dech rozhodně nevyrazil.
Herní svět je sice po stránce designu, jak jsem uvedl výše, vymodelovován hezky a působivě, nicméně opravdu nechápu stupeň jejich technologickýho pokroku: Elektromagnetický stěny, strážní bleskometný střílny, automatický samohybný granátometný věže, moderní elektrický vlaky. Nicméně zásobník, nebo aspoň bubínek na pistoli však ještě neobjevili a jediná palná zbraň je zde bambitka. Na kuši jsem se (jakožto skutečnej kušostřelec) velmi těšil, bohužel mě tak velmi zklamalo, že se jedná pistolovku, kterou náš Corvo hravě nabije jednou (levou) rukou za vteřinu a to i při divoké mečovačce. Silniční vozidlo jsem nikde (pokud si dobře vzpomínám) nezaznamenal, nicméně motorový čluny i větší nákladní lodě se zde vyskytují běžně. Když k tomu připočtu "koloniální" módu a magii, vychází mi z toho nikoli propracovanej svět, ale mišmaš, kde se použilo to, co se autorům hodilo pro efekt.
Co mě však na hře nejvíce zklamalo, byl fakt, že hra neobsahuje mapu, nýbrž pouze mnou tolik nenáviděnou směrovou šipku kam jít. Ale ano, samozřejmě že jsem si veškerej HUD včetně zmiňovaného zvýraznění cíle povypínal, ale pak se nebylo dle čeho orientovat - ani popis cesty, ani mapa zde není (až na vyjímky) k dispozici, což je u hry, kde je svět dělen na menší průchodné lokace, poměrně nutnost. Musel sem si tak občas najet do nastavení a zapnout zvýraznění cíle, abych si zkontroloval správnost směru a stejnou cestou ho znova vypínal - otravný.
Suma sumárum - Dishonored je sice nadprůměrná a hezky vypadající hra s minimem chyb, ale na druhou stranu neobsahuje nic proč bych si jí v budoucnu zopakoval, bohužel. To, že sedne většině hráčů poněvadž podporuje více herních stylů je hezký a projevuje se to bezesporu i na celkovém ohodnocení, ale u mě je to za 75 % - obyčejnej nablýskanej mainstreamovej nadprůměr.
Pro: design, grafická stránka, atmosféra světa
Proti: nevyrovnaná technologická vyspělost, absence mapy nebo orientačních pokynů = nutnost používat směrovou šipku, zpracování bojů a především střelby (nabíjení kuše!), příliš jednoduché, zbytečný kouzla