Ha!Nejsem tu od toho abych vzpomínal, jsem zde od toho abych si s Elvírou trochu pohrál a dostal ji na kolena, byť je to docela mrcha, která neodpouští žádnou chybu a pokud již má pomoci, tak je kolem toho plno keců.. ale i tak, mám ji rád, potvoru!

Vše to začalo tím, že mi jednoho dne zavolala, že si "sehnala" hrad a jaká to bude báječná turistická atrakce pro pracháče.No tvářil jsem se na to skepticky, ale vlastně proč ne... nějakou dobu nebylo o Elvíře vidu,slechu a pak přišel dopis, TEN DOPIS, který mne do těchhle sraček dostal.
Prej se na hradě děje něco divného, že se objevil i původní majitel a na to, že mu je přes tisíc let, vypadá až moc svěže a živě..

No nedalo mi to a vydal jsem se na cestu, abych zjistil, co za matroš ta má holka kouřila.Netrvalo dlouho a já se ocitl se svým věrným přítelem prázdným batohem před vstupní bránou hradu.

Poté věci nabraly rychlý spád, SLEPÝ strážný mne uvrhl do smradlavé vězeňské kobky, Elvíra mne s kopou keců okolo zase vytáhla na světlo boží a já dostal úkol, najít původního majitele hradu - tedy spíše majitelku, zjistit proč se ve sklepeních prohánějí kostry, kde se vzali skřeti v hradní zahradě, copak má za lubem bubák, jenž se usadil v kryptě pod hradem a proč se ze stáje místo řehtání koní ozývá vytí vlčí? A jako, aby se Elvíra ukázala, že je žena gentleman, strčila mi do ruky dýku, do baťůžku pár kouzel a šupej hrdino ven.

Tak jsem se dal do toho, svedl lité boje, zažil bezpočet ohavných a vynálezavých smrtí (díky za kouzlo SAVE/LOAD), mnohokrát propadl frustraci abych se později do toho zase znova vrhnul, ne Elvíra mi nedala spát, i po těch letech je to pořád vymazlená kočka, která se zase nebere až tak vážně a pořád jsou večery s ní nezapomenutelné!