K Mortal Kombatu II jsem přišel jako slepý k houslím, tak urputně jsem sháněl pro svoji novou 486 Mortal Kombat 1, až se ke mně dostalo 7 disket s druhým dílem. Nadšení bylo tedy dvojnásobné a důvodů, proč k sobě zvát kamarády bylo taky rázem víc.

Charakterů bylo rovnou 12, počet jejich specialit se v podstatě zdvojnásobil, takže před tehdejším hráčem se rozprostíral celý bojový svět plný různorodých možností, jak vybarvit monitor zevnitř načerveno. Kombinace úderů jsem si poctivě zapisoval, a i když hra stále nepodporovala comba, dalo se již v základu taktizovat jaký sled úderů a specialit je asi nejlepší. Celkově hra mi přišla krapet svižnější než její předchůdce, takže bitky začínaly občas i docela cool vypadat.

Mortal Kombatem II jsem z celé série strávil asi nejvíc času, hratelnostní pokrok od jedničky byl znatelný a jelikož MK3 jsem dlouhou dobu na své 486 nějak nemohl rozchodit, byla MKII jedna z mála her, kterou jsem z disku nikdy nesmazal a ke které jsem se vždy po čase vrátil…

PS: Až po letech jsem se dozvěděl, že hra vlastně měla i něco jako babality. :) Pamatuju, že jednou se mi chaoticky podařilo namačkat friendship, což mě spíše zklamalo, protože jsem se těšil na nějakou pořádně brutální fatalitku. Např. Reptile měl „lahůdku“, kterou 10 letý kluk z hlavy jen tak nevymaže…