Pominu-li poměrně frustrující souboje, myslím, že úvodní díl Alan Wake je jedním z nejzajímavějších a nejatmosféričtějích herních titulů posledních pár let. Jak je na tom DLC, které Alanův příběh tak trochu vysvětlí a ukončí?
Řekl bych, že lépe. Alanovo zbrojní vybavení se totiž rozšířilo o pár dlouhých zbraní s vyšší kadencí a pokud Alan nalezne co nejvíce rukopisů, může svůj arzenál rozšířit o další zajímavé kousky, které Alanovy souboje s duchy temnoty dělají podstatně snesitelnější a tedy bez otravných zákysů.
Zlepšení jsem zaznamenal i v grafické stránce, které postrádala méně šedi, což jí ovšem nijak neubíralo na stále povedené atmosféře.
Teď se tak trochu vrátím k úvodu, kde píšu o Alanově zbrojním arzenálu. U úvodního dílu jsem v některých hektičtějších soubojích přišel o značnou část munice, a proto nalezení té další, k níž nevedla právě nejkratší a nejbezpečnější cesta, mi na pohodě moc nepřidala. U tohoto DLC je to podstatně zjednodušené a někdy až úsměvné. Pokud se totiž Alan vybaví municí a bateriemi ze skříněk visících na určitých objektech a brzy poté následuje v blízkosti skříňky boj či rozhovor, může se po jeho ukončení k této skříňce vrátit a s údivem zjistit, že je opět vším potřebným znovu naplněna. Nejsem zas tak vysazený proti zjednodušování her, ale tohle mi přišlo přece jen podivné.
Příběh není sice žádným trhákem a hledat v něm extra logické souvislosti moc nemá cenu, ale myslím, že do tohoto žánru se hodí a mně se jeho podání určitě zamlouvalo.
Co dodat? Oproti úvodnímu dílu je u tohoto kromě nižší obtížnosti výrazně kratší herní doba, a to je podle mě docela škoda, jelikož mi přišlo, že jsem se u této hry bavil o něco více. A nemůžu si pomoct, ten závěr je prostě....pěkný. ;-)
Řekl bych, že lépe. Alanovo zbrojní vybavení se totiž rozšířilo o pár dlouhých zbraní s vyšší kadencí a pokud Alan nalezne co nejvíce rukopisů, může svůj arzenál rozšířit o další zajímavé kousky, které Alanovy souboje s duchy temnoty dělají podstatně snesitelnější a tedy bez otravných zákysů.
Zlepšení jsem zaznamenal i v grafické stránce, které postrádala méně šedi, což jí ovšem nijak neubíralo na stále povedené atmosféře.
Teď se tak trochu vrátím k úvodu, kde píšu o Alanově zbrojním arzenálu. U úvodního dílu jsem v některých hektičtějších soubojích přišel o značnou část munice, a proto nalezení té další, k níž nevedla právě nejkratší a nejbezpečnější cesta, mi na pohodě moc nepřidala. U tohoto DLC je to podstatně zjednodušené a někdy až úsměvné. Pokud se totiž Alan vybaví municí a bateriemi ze skříněk visících na určitých objektech a brzy poté následuje v blízkosti skříňky boj či rozhovor, může se po jeho ukončení k této skříňce vrátit a s údivem zjistit, že je opět vším potřebným znovu naplněna. Nejsem zas tak vysazený proti zjednodušování her, ale tohle mi přišlo přece jen podivné.
Příběh není sice žádným trhákem a hledat v něm extra logické souvislosti moc nemá cenu, ale myslím, že do tohoto žánru se hodí a mně se jeho podání určitě zamlouvalo.
Co dodat? Oproti úvodnímu dílu je u tohoto kromě nižší obtížnosti výrazně kratší herní doba, a to je podle mě docela škoda, jelikož mi přišlo, že jsem se u této hry bavil o něco více. A nemůžu si pomoct, ten závěr je prostě....pěkný. ;-)
Pro: příběh, akce, grafika, atmosféra, více zbraní, závěr(!)
Proti: délka hry, téměř nekonečná munice