Zemětřesení je tady. Jestli jsme si všichni mysleli, že dál už tvůrci po Double Agentovi (dále jen DA) zajít nemohou, tak jsme se bohužel mýlili. Už DA byl „jiný“ Splinter Cell. Většina stealth prvků zmizela neznámo kam a poprvé v této sérii jsme hráli dokonce denní misi! Říkal jsem si, dobrá, tvůrci chtěli udělat odbočku od naprosté stealth akce a udělat něco více akčního a v dalším díle se vrátit zase hezky do stealth vod. Jenže ouha, přišel Conviction a vše je úplně jinak, než jsem si myslel. Už jen to, že byl vývoj Convictionu po nějaké době přerušen a hra byla od základu překopána a vytvořena nově, nevěstilo nic dobrého.

A že gameplay toho „prvního“ Convictionu nevypadal vůbec zle. http://www.youtube.com/watch?v=31v5N9_5rZ8 (Autoři sliboval ukrývání se v davu a využívání okolí a mnoho dalšího.)
Takže tady máme starého dobrého Sama, ale … věci se změnily. Sam už nedělá pro třetí sekci, Lambert je mrtev a jeho dcera také. Ta „umřela“ již před událostmi DA a v průběhu Convictionu se dozvíme, že její smrt byla jen fingovaná Sam se oprostil od všech možných organizací a na vlastní pěst se vydal vyšetřovat smrt svojí milované dcery. Jenže věci se nevyvíjí tak, jak by si přál a jako obvykle musí zachraňovat Spojené státy před hrozbou, tentokrát však z vlastních řad. Během putování hrou se budeme pohybovat vesměs v USA a dokonce se podíváme i do sídla samotné Třetí Sekce. A jak už to bývá, Sam opět zachrání svět a všichni budeme spokojeni :-D.

Nejdříve se budu věnovat grafické stránce hry. Stejně jako hra samotná je nově pojata i její grafika. Je to sice „stejný“ engine (teda akorát stále vylepšovaný, základ je UE2.5, na kterém běžel již Chaos Theory), avšak vypadá úplně jinak než předchozí díly. A taky se jinak hýbe, neboť náročnost na sestavu se mnohonásobně zvýšila a může za to hlavně velmi špatná optimalizace.

Co se ovládání týče, pohyb myši a míření už není tak krásně čisté jak v předchozích dílech a můj pocit je, že má pohyb docela znatelné zpoždění oproti pohybu myši. Ale to je nejspíše způsobeno sníženými FPS. Bohužel, na hře se taktéž projevila jistá konzolovitost při ovládání, která u předchozích dílů taktéž nebyla. Toto mě na hře velmi zklamalo a ačkoliv už DA nebyl plnohodnotný Splinter Cell, tak jsem u něj měl stále ještě pocit, že hraju Splinter Cell. Toto se u této hry pro mě naprosto vytratilo.

Když už jsem načal, že jsem si nepřipadal, jako když hraji Splinter Cella, budu v tom tedy pokračovat i v oblasti gameplaye. Jak jsem řekl, jako akční hra to není špatná. Dokonce i dost prvků z původních her zůstalo, některé vymizely, pár nových přibylo. Mezi ně počítám například nový systém vyslýchání. Během výslechu můžete s „objektem“ mlátit o věci v prostředí a donutit ho tak, aby vyzradil vše, co ví. Je to sice maličkost, ale potěší. Ještě jednou novinkou, která stojí za zmínku je systém likvidace. Sam označí 2-4 nepřátelé, které poté během naskriptované animacezlikviduje. Avšak nelze jí používat pořád, schopnost likvidace získáte, jen když nejdříve někoho zabijete holýma rukama. Zpočátku jsem si myslel, že je to prostě zjednodušení pro dnešní masy hráčů, avšak postupem hry jsem tuto schopnost docela uvítal. Nejen kvůli samotným nepřátelům, kterých se často zhrocovalo hafo na jednom místě, ale také díky samotnému střílení, které bylo v této hře až nesnesitelně uměle znepřesněné. Na 10 metrů netrefit pistolí hlavu je už napováženou. A taky samotné míření pro mě bylo díky zpomalenému pohybu myši velmi těžké, ale to může být jen můj pocit.

Co mě však potěšilo je možnost hrát jak Stealth způsobem, tak i akčním způsobem. To je rozhodně plus pro všechny příznivce předchozích dílů. Některé pasáže sice bez střílení přejít nejde, ale to už bylo i v DA.

Na druhou stranu mě taky některé věci docela zklamaly. Noční i termo vidění z předchozích dílů zcela vymizelo a ve tmě často vidíte úplný ho..uby. V pozdějších fázích hry sice dostanete k dispozici sonarové brýle, které dokáži detekovat nepřátele i přes zeď, avšak spíš představují takový nepoužitelný mix mezi nočním a tepelným viděním, takže sice vidíte nepřátele a např. laserové paprsky, ale samotné okolí skoro vůbec. Proto jsem ho používal jen minimálně. Co se mi však docela líbilo je indikace, kdy jste skryti před nepřáteli. Vývojáře nenapadlo nic jiného, než efekt, že se hra „přepne“ do černobíla. Jak jednoduché a přitom efektivní.

Dále bych hře ještě vytkl pár zbytečných maličkostí, jako je hrozné umístění checkpointů nebo například, co jsem vůbec nepochopil, je nemožnost si zvolit, zda chci při sprintování nebo krytí se tlačítko držet nebo zmáčknutím přepínat volbu. Z toho vyplynulo, že sprint je nastaven na přepínání a krytí na držení. Tedy naopak, jak by to podle mě mělo být. Ale to už jsou vážně jen maličkosti, které sice naštvou, ale dá se na ně zvyknout.

No a je to tady, jsem skoro na konci. Co bych ještě řekl? Jo, už vím. Příběh. Jaký? Nemastný a neslaný. Byl jsem z něj opravdu zklamán. Prostě první Splinter Cell, který mě zklamal příběhem. Je to tak. Ale co, každý den není posvícení a i mistr tesař se někdy utne.

Nakonec prostě musím říct, že hra je oproti předchozím dílům značně zjednodušená a zaměřená více na casual hráče, ale to už je bohužel trend dnešních her.
Herní doba mezi 11 – 12 hodinami je v dnešní době pěkný průměr až lehčí nadprůměr a rozhodně jsem tolik nečekal.

I přes vše co jsem napsal, říkám; není to špatná hra! Kdybych nehrál (nebo neznal) sérii Splinter Cell, tak bych tuto hru hodnotil jako akční hru a dal ji s klidem v srdci i 85 – 90%. Takhle však musím hodnocení dost snížit a to na stále hezkých 75%.