Deadly Premonition je hra jako málokterá jiná. Je to čistě kultovní záležitost. Neviděl jsem nikoho, kdo by řekl "Jo, ujde to, ale tohle a tamto mohlo být lepší". Hra si vás buďto podmaní, a jakékoli její nedostatky budete s radostí ignorovat, nebo vás hra jednoduše neosloví a její technické nedostatky a způsob podání pro vás z tohoto titulu udělají nehratelný paskvil, který s chutí hodíte do pomyslné sekce "Tohle už nikdy nebudu hrát" .
A právě z tohoto důvodu nemá smysl hru hodnotit objektivně. Protože jestli vás hra chytne nebo ne, nezáleží na nějakých vlastnostech hry, propracovanosti příběhu či blbinek jako rybaření s možností z vody vytáhnout zajímavé předměty. Jestli se vám hra bude líbit nebo ne, je čistě ve vás.
Teď si budu trochu protiřečit, když začnu popisovat co dělá hru tak úžasnou. Budu to však popisovat zaujatě, pohledem člověka, kterého tento titul oslovil.
Já jsem Francis York Morgan, agent FBI. Říkejte mi York. Jsem tady kvůli případu.
Francis York Morgan je surrealistický jako celá hra. Jeho všudypřítomné alter-ego Zach vyplňuje všechny pasáže, které by jinak byly prázdné, ale je taky kritickým komponentem při vyšetřování.
York je velmi schopným agentem FBI. Jeho schopnosti dedukce jsou vysoko nad rámec všech ostatních postav, leč někdy jsou pomalejší než odhad samotného hráče. To samozřejmě vede k mnoha komediálním pasážím, kdy se York snaží přijít na něco, co vy už dávno víte.
Yorkova osobnost, i jeho alter-ego, jsou vázány na jeho minulost z dětství, kterou budete postupně odkrývat v jeho snech a vzpomínkách. Kdykoli však York začne mluvit o svých zážitcích z puberty, rané dospělosti, ale i z jeho úspěšné kariéry, budete jen s úšklebkem poslouchat co z něj zase vyleze.
York například u večeře začne popisovat, jak dopadl masového vraha který si z lidských lebek udělal talíř a toaletu. Zmínil také, že jedl ze stejných lebek do kterých močil a klad velký důraz na to, jak nehygienické to bylo.
Mezi Yorkovy denní rituály patří například věštění z šálku kávy, jednostranné konverzace se Zachem o béčkových filmech z 80. let, ale taky řešení nenápadných problémů, kterých si nikdo jiný nevšímá. No samozřejmě nesmíme zapomenot na to, že York je velmi silný kuřák, kterému nedělá problém si zapálit uvnitř nemocnice a cigaretu típnout o talíř se snídaní.
Vítejte v Greenvale
Greenvale není jen lokace, ve které se hra odehrává. Je to virtuální město. Všechny postavy mají své denní rutiny, zájmy a pohybují se po městě celkem realisticky. Postavy se navzájem navštěvují, nebo si třeba jednou za čas odjedou do lesa na procházku. Samozřejmě chodí do práce a občas si taky zajdou někam na jídlo. Nikdo ve hře není statickou postavou, kterou byste pokaždé našli na jediném místě. Někdy budete až žasnout, kde se některé postavy zrovna nachází a vězte že sledovat jejich chování může vést k zajímavým objevům ve vašem vyšetřování.
Kromě toho je Greenvale plné sbíratelných předmětů, zajímavých lokalit a nápaditých atrakcích.
Poznejte své sousedy
Deadly Premonition je hra plná postav. A interakce s nimi tvoří tu nejdůležitější a pravděpodobně nejzábavnější část hry. Budete se dostávat do takových situací, nad kterými by běžný hráč jenom nevěřícně zvedl obočí a pronesl "What the fuck?". Ale právě ten surrealistický nádech postav a celé hry je důvod, proč je Deadly Premonition pro mnohé tak úžasným počinem.
Asi každá postava ve hře má svá tajemství, jejichž odkrytí vám nebudou usnadňovat. A téměř všichni jsou nějakým způsobem propojeni s vaším případem.
Čas vás tlačí, ale není možné ho mít málo
Příběh budete posunovat navštěvováním (nebo nenavštěvováním) předem určených míst, kde jste si například domluvili schůzku s někým kdo vám chce pomoci, nebo kde zrovna hodláte někoho sledovat. Nemůžete ale jen tak přijít na místo určení a začít novou misi. Musíte také přijít v určitý čas (a ano, můžete přijít i pozdě a misi nestihnout). Na to se váže fakt, že jedna virtuální hodina trvá dvacet minut reálného času. Takže se nestane, že byste neměli čas na vlastní vyšetřování a samozřejmě taky všemožné aktivity. Ve hře můžete rybařit, hrát šipky, závodit a mnoho dalšího, ale samozřejmě taky navštěvovat různé postavy a mluvit s nimi o různých věcech. Do toho všeho musíte stíhat jíst a pít, spát, holit se a samozřejmě taky starat se o své oblečení, jinak vám narostou vousy jak Robinsonovi a po pár dnech nevyměněného oblečení kolem vás začnou poletovat mouchy. No a aby toho nebylo málo, musíte se občas stavit v obchodě a koupit si potřebné vybavení, od návnad pro rybolov, přes koblihy a kávu, až po automatické zbraně. Nutno taky podotknout, že neexistuje žádný obchod se vším a dokonce existují podobné obchody s různým sortimentem, takže musíte hodně cestovat. No a to už pak stojí za to si dopředu naplánovat trasu, abyste stihli přijet všude tam kam chcete v co nejkratším možném čase. Je zvláštní, že sprchovat se nemusíte. Autoři se asi báli, že by to bylo až moc zvláštní na hru s tak nesmírně vážným tónem.
Pokud byste náhodou času měli až příliš mnoho a chtěli jste raději zjistit kdo je vrahem, můžete si zapálit cigaretu a čas velmi výrazně zrychlit.
Ne, tohle není obyčejný příběh
Samotný příběh patří bez debat do nadprůměru a sám ho kvalitou považuji za rovnocenný se Silent Hill 2 či Alan Wake. S čím ale mnozí budou mít problém, je jeho podání. Deadly Premonition totiž nemá problém nasypat vtipnou kaši do vážné scénky a ne každý to musí skousnout. Další bariérou je zcela surrealistické chování všech postav. Tímto si opět ale připomenu Silent Hill 2, kde také nikdo nebyl zcela normální a každý měl nějaký svůj příběh, který jste často museli odkrývat hledáním předmětů po hře, pozorností, ale také chladnou dedukcí. V Deadly Premonition tomu není jinak a je to navíc okořeněno tím, že se můžete po hře téměř zcela volně pohybovat a jednotlivé postavy tak doslova šmírovat. Některým můžete dokonce prohledávat byty.
Příběh se pohybuje relativně pomalu, ale zcela neúprosně. Je jenom na vás jestli si vezmete jenom to, co vám hra přímo naservíruje, nebo jestli si sami skočíte do kuchyně a objevíte chody, o kterých byste jinak nevěděli.
Hrát Deadly Premonition a mluvit o ní jsou dvě různé věci. Abyste mohli hru hrát, musíte se nejprve zcela sžít s jejím ovládáním a herními mechanikami. Musíte si zvyknout na dosti zvláštní řízení auta, které je hodně ztíženo pokud zrovna prší. Musíte si zvyknout na prapodivný bojový systém, který vás bude dostávat do naprosto rozpačitých situací, kdy nevíte jestli se smát tomu co právě vidíte, nebo skřípat zuby frustrací. Pak je tu samozřejmě surrealistický nádech celé hry a postav. Na to si nejde zvyknout. To je jedna z věcí, co dělá Deadly Premonition tím, čím je, a pokud se vám to nelíbí hned ze začátku, nemá smysl hru hrát dál, protože se nepřenesete přes první nevyslovený vtípek nad rozkuchanou mrtvolou.
Když se mě někdo zeptá, jestli jim Deadly Premonition doporučím, jednoznačně říkám ne. Kupovat jen na vlastní nebezpečí. Deadly Premonition je hra, kterou ocení jen velmi specifické publikum. Kdybych hru měl hodnotit objektivně, možná se vyhrabe na tři a půl hvězdičky kvůli velmi propracovanému světu a příběhu, ale hra je plná prvků, které ji doslova znepřístupňují širšímu publiku. Subjektivně však toto dílo vidím jako jeden z největších herních klenotů všech dob, který se z mého povědomí už nikdy neztratí, stejně jako tomu bylo například u Silent Hill 2.
A nyní následuje sekce pro ty, kteří hru nikdy nehodlají dohrát. Pro ty, kteří v ní vidí jenom její nedostatky. Následuje popis plný tvrdých spoilerů, který vysvětluje, o co v této hře sakra jde.
Francis York Morgan do města přijde vyšetřovat vraždu, která je spojena se serií mnohá jiných vražd. Na místě činu byly nalezeny prazvláštní červená semínka, jejichž původ se York snaží zjistit již dlouhá léta. Postupem příběhu York zjišťuje, že semínka pochází právě z Greenvale. A leč najde konkrétního vraha obětí z Greenvale, zjišťuje, že situace je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo, protože vrah neměl šanci spáchat všechny ostatní vraždy. Celý příběh se pak dostává do nádechu nadpřirozena a samozřejmě taky proniká do Yorkovy minulosti. Až k samotnému konci hry totiž přijdete na to, že Zach není Yorkovo alter ego, ale naopak. Jako malé dítě, Zach byl svědkem vraždy vlastní matky, spáchanou jeho otcem. Zjišťujete, že jeho otec měl důvod, proč svou ženu zabil a York se pak dostává do velmi podobné situace. Dostanete se tady ke zjištění, že York byl způsob, kterým se Zach s tímto zážitkem vypořádal. Právě proto se York neustále radil se Zachem na případech, protože to byl právě Zach kdo měl všechny potřebné schopnosti pro to, aby se stal vynikajícím agentem FBI.
Během hry samozřejmě odkrýváte i historii samotného města. Dozvídáte se, proč obyvatelé nevychází z domu když prší, a přicházíte na to, kdo ve skutečnosti byl vrah v rudém plášti. Toto téma by samozřejmě vydalo na jednu celou hru a spoustu věcí si člověk musí domyslet.
No a do toho ještě je potřeba připočítat fakt, že celý příběh je otevřený k různým možnostem interpretace, stejně jako třeba v Silent Hill 2, kde ten nejlepší konec mohl zároveň být interpretován jako ten nejhorší. Deadly Premonition vám sice ukazuje monstra a ohavnosti, ale zároveň taky nabízí logické vysvětlení všeho, včetně Yorkových návštěv "druhého světa", kam se dost příhodně vždy vypravuje zcela sám a s nikým o těchto zážitcích nemluví.
Zajímavostí je také fakt, že hra vám už od začátku našeptává, kdo je ve skutečnosti vrahem. Vrah nejenom že má inkriminující poznávací značku na autě a na zahradě mu roste stejný strom, ze kterého pochází rudá semena nalezená v místě vražd, ale můžete ho sledovat jak se pohybuje v některých místech činu během deštivých dnů, kdy normálně nikdo nevychází ven.
A nelze opomenout fakt, že než vraha dopadnete, odkryjete velmi spletitou síť neuvěřitelných spojení mezi jednotlivými postavami. Hra se postupem času mění z velmi vtipné hororové adventury v docela surový, surrealistický thriller. A korunu tomu všemu nasazuje právě konec, kdy se dozvídáte pravdu o hlavnímu hrdinovi, kterého (pokud se vám hra líbí), si během času hry naprosto zamilujete.
Pokud by vás zajímalo víc, vždycky je tu Deadly Premonition wiki, která je mnohem obsáhlejší, než cokoliv co bych sem mohl kdy napsat.
A právě z tohoto důvodu nemá smysl hru hodnotit objektivně. Protože jestli vás hra chytne nebo ne, nezáleží na nějakých vlastnostech hry, propracovanosti příběhu či blbinek jako rybaření s možností z vody vytáhnout zajímavé předměty. Jestli se vám hra bude líbit nebo ne, je čistě ve vás.
Teď si budu trochu protiřečit, když začnu popisovat co dělá hru tak úžasnou. Budu to však popisovat zaujatě, pohledem člověka, kterého tento titul oslovil.
Já jsem Francis York Morgan, agent FBI. Říkejte mi York. Jsem tady kvůli případu.
Francis York Morgan je surrealistický jako celá hra. Jeho všudypřítomné alter-ego Zach vyplňuje všechny pasáže, které by jinak byly prázdné, ale je taky kritickým komponentem při vyšetřování.
York je velmi schopným agentem FBI. Jeho schopnosti dedukce jsou vysoko nad rámec všech ostatních postav, leč někdy jsou pomalejší než odhad samotného hráče. To samozřejmě vede k mnoha komediálním pasážím, kdy se York snaží přijít na něco, co vy už dávno víte.
Yorkova osobnost, i jeho alter-ego, jsou vázány na jeho minulost z dětství, kterou budete postupně odkrývat v jeho snech a vzpomínkách. Kdykoli však York začne mluvit o svých zážitcích z puberty, rané dospělosti, ale i z jeho úspěšné kariéry, budete jen s úšklebkem poslouchat co z něj zase vyleze.
York například u večeře začne popisovat, jak dopadl masového vraha který si z lidských lebek udělal talíř a toaletu. Zmínil také, že jedl ze stejných lebek do kterých močil a klad velký důraz na to, jak nehygienické to bylo.
Mezi Yorkovy denní rituály patří například věštění z šálku kávy, jednostranné konverzace se Zachem o béčkových filmech z 80. let, ale taky řešení nenápadných problémů, kterých si nikdo jiný nevšímá. No samozřejmě nesmíme zapomenot na to, že York je velmi silný kuřák, kterému nedělá problém si zapálit uvnitř nemocnice a cigaretu típnout o talíř se snídaní.
Vítejte v Greenvale
Greenvale není jen lokace, ve které se hra odehrává. Je to virtuální město. Všechny postavy mají své denní rutiny, zájmy a pohybují se po městě celkem realisticky. Postavy se navzájem navštěvují, nebo si třeba jednou za čas odjedou do lesa na procházku. Samozřejmě chodí do práce a občas si taky zajdou někam na jídlo. Nikdo ve hře není statickou postavou, kterou byste pokaždé našli na jediném místě. Někdy budete až žasnout, kde se některé postavy zrovna nachází a vězte že sledovat jejich chování může vést k zajímavým objevům ve vašem vyšetřování.
Kromě toho je Greenvale plné sbíratelných předmětů, zajímavých lokalit a nápaditých atrakcích.
Poznejte své sousedy
Deadly Premonition je hra plná postav. A interakce s nimi tvoří tu nejdůležitější a pravděpodobně nejzábavnější část hry. Budete se dostávat do takových situací, nad kterými by běžný hráč jenom nevěřícně zvedl obočí a pronesl "What the fuck?". Ale právě ten surrealistický nádech postav a celé hry je důvod, proč je Deadly Premonition pro mnohé tak úžasným počinem.
Asi každá postava ve hře má svá tajemství, jejichž odkrytí vám nebudou usnadňovat. A téměř všichni jsou nějakým způsobem propojeni s vaším případem.
Čas vás tlačí, ale není možné ho mít málo
Příběh budete posunovat navštěvováním (nebo nenavštěvováním) předem určených míst, kde jste si například domluvili schůzku s někým kdo vám chce pomoci, nebo kde zrovna hodláte někoho sledovat. Nemůžete ale jen tak přijít na místo určení a začít novou misi. Musíte také přijít v určitý čas (a ano, můžete přijít i pozdě a misi nestihnout). Na to se váže fakt, že jedna virtuální hodina trvá dvacet minut reálného času. Takže se nestane, že byste neměli čas na vlastní vyšetřování a samozřejmě taky všemožné aktivity. Ve hře můžete rybařit, hrát šipky, závodit a mnoho dalšího, ale samozřejmě taky navštěvovat různé postavy a mluvit s nimi o různých věcech. Do toho všeho musíte stíhat jíst a pít, spát, holit se a samozřejmě taky starat se o své oblečení, jinak vám narostou vousy jak Robinsonovi a po pár dnech nevyměněného oblečení kolem vás začnou poletovat mouchy. No a aby toho nebylo málo, musíte se občas stavit v obchodě a koupit si potřebné vybavení, od návnad pro rybolov, přes koblihy a kávu, až po automatické zbraně. Nutno taky podotknout, že neexistuje žádný obchod se vším a dokonce existují podobné obchody s různým sortimentem, takže musíte hodně cestovat. No a to už pak stojí za to si dopředu naplánovat trasu, abyste stihli přijet všude tam kam chcete v co nejkratším možném čase. Je zvláštní, že sprchovat se nemusíte. Autoři se asi báli, že by to bylo až moc zvláštní na hru s tak nesmírně vážným tónem.
Pokud byste náhodou času měli až příliš mnoho a chtěli jste raději zjistit kdo je vrahem, můžete si zapálit cigaretu a čas velmi výrazně zrychlit.
Ne, tohle není obyčejný příběh
Samotný příběh patří bez debat do nadprůměru a sám ho kvalitou považuji za rovnocenný se Silent Hill 2 či Alan Wake. S čím ale mnozí budou mít problém, je jeho podání. Deadly Premonition totiž nemá problém nasypat vtipnou kaši do vážné scénky a ne každý to musí skousnout. Další bariérou je zcela surrealistické chování všech postav. Tímto si opět ale připomenu Silent Hill 2, kde také nikdo nebyl zcela normální a každý měl nějaký svůj příběh, který jste často museli odkrývat hledáním předmětů po hře, pozorností, ale také chladnou dedukcí. V Deadly Premonition tomu není jinak a je to navíc okořeněno tím, že se můžete po hře téměř zcela volně pohybovat a jednotlivé postavy tak doslova šmírovat. Některým můžete dokonce prohledávat byty.
Příběh se pohybuje relativně pomalu, ale zcela neúprosně. Je jenom na vás jestli si vezmete jenom to, co vám hra přímo naservíruje, nebo jestli si sami skočíte do kuchyně a objevíte chody, o kterých byste jinak nevěděli.
Hrát Deadly Premonition a mluvit o ní jsou dvě různé věci. Abyste mohli hru hrát, musíte se nejprve zcela sžít s jejím ovládáním a herními mechanikami. Musíte si zvyknout na dosti zvláštní řízení auta, které je hodně ztíženo pokud zrovna prší. Musíte si zvyknout na prapodivný bojový systém, který vás bude dostávat do naprosto rozpačitých situací, kdy nevíte jestli se smát tomu co právě vidíte, nebo skřípat zuby frustrací. Pak je tu samozřejmě surrealistický nádech celé hry a postav. Na to si nejde zvyknout. To je jedna z věcí, co dělá Deadly Premonition tím, čím je, a pokud se vám to nelíbí hned ze začátku, nemá smysl hru hrát dál, protože se nepřenesete přes první nevyslovený vtípek nad rozkuchanou mrtvolou.
Když se mě někdo zeptá, jestli jim Deadly Premonition doporučím, jednoznačně říkám ne. Kupovat jen na vlastní nebezpečí. Deadly Premonition je hra, kterou ocení jen velmi specifické publikum. Kdybych hru měl hodnotit objektivně, možná se vyhrabe na tři a půl hvězdičky kvůli velmi propracovanému světu a příběhu, ale hra je plná prvků, které ji doslova znepřístupňují širšímu publiku. Subjektivně však toto dílo vidím jako jeden z největších herních klenotů všech dob, který se z mého povědomí už nikdy neztratí, stejně jako tomu bylo například u Silent Hill 2.
A nyní následuje sekce pro ty, kteří hru nikdy nehodlají dohrát. Pro ty, kteří v ní vidí jenom její nedostatky. Následuje popis plný tvrdých spoilerů, který vysvětluje, o co v této hře sakra jde.
Francis York Morgan do města přijde vyšetřovat vraždu, která je spojena se serií mnohá jiných vražd. Na místě činu byly nalezeny prazvláštní červená semínka, jejichž původ se York snaží zjistit již dlouhá léta. Postupem příběhu York zjišťuje, že semínka pochází právě z Greenvale. A leč najde konkrétního vraha obětí z Greenvale, zjišťuje, že situace je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo, protože vrah neměl šanci spáchat všechny ostatní vraždy. Celý příběh se pak dostává do nádechu nadpřirozena a samozřejmě taky proniká do Yorkovy minulosti. Až k samotnému konci hry totiž přijdete na to, že Zach není Yorkovo alter ego, ale naopak. Jako malé dítě, Zach byl svědkem vraždy vlastní matky, spáchanou jeho otcem. Zjišťujete, že jeho otec měl důvod, proč svou ženu zabil a York se pak dostává do velmi podobné situace. Dostanete se tady ke zjištění, že York byl způsob, kterým se Zach s tímto zážitkem vypořádal. Právě proto se York neustále radil se Zachem na případech, protože to byl právě Zach kdo měl všechny potřebné schopnosti pro to, aby se stal vynikajícím agentem FBI.
Během hry samozřejmě odkrýváte i historii samotného města. Dozvídáte se, proč obyvatelé nevychází z domu když prší, a přicházíte na to, kdo ve skutečnosti byl vrah v rudém plášti. Toto téma by samozřejmě vydalo na jednu celou hru a spoustu věcí si člověk musí domyslet.
No a do toho ještě je potřeba připočítat fakt, že celý příběh je otevřený k různým možnostem interpretace, stejně jako třeba v Silent Hill 2, kde ten nejlepší konec mohl zároveň být interpretován jako ten nejhorší. Deadly Premonition vám sice ukazuje monstra a ohavnosti, ale zároveň taky nabízí logické vysvětlení všeho, včetně Yorkových návštěv "druhého světa", kam se dost příhodně vždy vypravuje zcela sám a s nikým o těchto zážitcích nemluví.
Zajímavostí je také fakt, že hra vám už od začátku našeptává, kdo je ve skutečnosti vrahem. Vrah nejenom že má inkriminující poznávací značku na autě a na zahradě mu roste stejný strom, ze kterého pochází rudá semena nalezená v místě vražd, ale můžete ho sledovat jak se pohybuje v některých místech činu během deštivých dnů, kdy normálně nikdo nevychází ven.
A nelze opomenout fakt, že než vraha dopadnete, odkryjete velmi spletitou síť neuvěřitelných spojení mezi jednotlivými postavami. Hra se postupem času mění z velmi vtipné hororové adventury v docela surový, surrealistický thriller. A korunu tomu všemu nasazuje právě konec, kdy se dozvídáte pravdu o hlavnímu hrdinovi, kterého (pokud se vám hra líbí), si během času hry naprosto zamilujete.
Pokud by vás zajímalo víc, vždycky je tu Deadly Premonition wiki, která je mnohem obsáhlejší, než cokoliv co bych sem mohl kdy napsat.
Dead Cells
Pro: Všechna pro
Proti: Všechna proti