[přepis z fóra Sigil.cz; tohle by určitě neměli číst zarytí SH fans]
Děs a hrůza - co se týče kamery, tak teda určitě; je fakt super, že herní postava je pořád skoro přes celý záběr a často pak kamera čumí Jamesovi i přímo do ksichtu (hnusně zpracovaného, mimochodem, což platí i pro všechny další "mluvící" charaktery), aniž bych samozřejmě viděl cokoli vzdálenějšího než dva metry. Je ale pravda, že je to horor (kdyby totiž mělo být veškeré napětí ve hře tvořeno pouze příběhem či snad monstry, tak by to nejspíše nedopadlo dobře).
Co mi ze hry nejvíce utkvělo v paměti jsou ty dlouhé nudné chodby ústící občas k nějaké více či méně zdařilé hádance, příp. k příběhové události. Působí to příšerně schématicky - chodba z A do B, v každém bodě určité políčko příběhu, mezitím otravné běhání a otřesné souboje. Co se týče příběhu, je celkem zajímavé, že průběh (včetně konce) je ovlivňován zdánlivě neočekávanými okolnostmi (zda-li seberete nebo uděláte to či ono), ovšem pokud už nikdy v žádné další hře něco podobného neuvidím, budu jedině rád; SH2 nedává nejmenší podněty k tomu, co by vývoj událostí mohlo ovlivnit a to mi opravdu vadí! (Dá se to prý pochopit až zpětně - resp. po pročtení nějakých rozborů - opravdu bezva.)
Nedalo mi to a nechal jsem si vyzradit i další konce (já sám se dohrál k Leave; ne, samozřejmě v nejmenším netuším, proč); a za komentáře typu "tenhle konec je ten správný" či "ke správnému pochopení příběhu je nutno odkrýt i další závěry" opravdu děkuju - to mám ještě několikrát dohrát takhle k uzoufání nezáživnou hru, abych z ní teprve pak něco málo měl? Jinak příběh spíše než zajímavě či hlubokomyslně působil nepříjemně zmateným (a matoucím) dojmem, i když mám obavy, že šlo o záměr. A neuvěřitelně mě štvaly vedlejší postavy - zvláště tedy Laura a Angela.
Fakt si umím představit, že SH2 někoho osloví, ale já mezi cílovku zjevně nepatřím (a že ty SH soundtracky mám opravdu rád).
Děs a hrůza - co se týče kamery, tak teda určitě; je fakt super, že herní postava je pořád skoro přes celý záběr a často pak kamera čumí Jamesovi i přímo do ksichtu (hnusně zpracovaného, mimochodem, což platí i pro všechny další "mluvící" charaktery), aniž bych samozřejmě viděl cokoli vzdálenějšího než dva metry. Je ale pravda, že je to horor (kdyby totiž mělo být veškeré napětí ve hře tvořeno pouze příběhem či snad monstry, tak by to nejspíše nedopadlo dobře).
Co mi ze hry nejvíce utkvělo v paměti jsou ty dlouhé nudné chodby ústící občas k nějaké více či méně zdařilé hádance, příp. k příběhové události. Působí to příšerně schématicky - chodba z A do B, v každém bodě určité políčko příběhu, mezitím otravné běhání a otřesné souboje. Co se týče příběhu, je celkem zajímavé, že průběh (včetně konce) je ovlivňován zdánlivě neočekávanými okolnostmi (zda-li seberete nebo uděláte to či ono), ovšem pokud už nikdy v žádné další hře něco podobného neuvidím, budu jedině rád; SH2 nedává nejmenší podněty k tomu, co by vývoj událostí mohlo ovlivnit a to mi opravdu vadí! (Dá se to prý pochopit až zpětně - resp. po pročtení nějakých rozborů - opravdu bezva.)
Nedalo mi to a nechal jsem si vyzradit i další konce (já sám se dohrál k Leave; ne, samozřejmě v nejmenším netuším, proč); a za komentáře typu "tenhle konec je ten správný" či "ke správnému pochopení příběhu je nutno odkrýt i další závěry" opravdu děkuju - to mám ještě několikrát dohrát takhle k uzoufání nezáživnou hru, abych z ní teprve pak něco málo měl? Jinak příběh spíše než zajímavě či hlubokomyslně působil nepříjemně zmateným (a matoucím) dojmem, i když mám obavy, že šlo o záměr. A neuvěřitelně mě štvaly vedlejší postavy - zvláště tedy Laura a Angela.
Fakt si umím představit, že SH2 někoho osloví, ale já mezi cílovku zjevně nepatřím (a že ty SH soundtracky mám opravdu rád).
