Tak jsem si říkal, že bych mohl zase napsat nějakou tu ódu. I nuže vybral jsem si dnes k psaní Gothica, protože chvalozpěvy není těžké vytvořit, protože je téměř ztělesněním herní dokonalosti.

Nebudu tu však opěvovat grafiku, protože znám dnešní hry, a říkat o Gothicu, jak má krásnou grafiku, by pro měl bylo velmi nepřirozené a musel bych to ze sebe mačkat. Avšak co musím z grafického zpracování vychválit je to, že speciální dějové NPC mají ulně jiný xichty než ty joudové co jsou v táborech jen tak jako výplň prostoru, to se designerům velmi povedlo, a osobně nechápu, proč to u některých her není ještě dnes. (Například u Skyrimu z roku 2011, kde vrchní nord má stejnej xicht jak nekňubák u stájí, jenom s jinejma vlasama a fešným knírem)

Příběh byl pro mě vcelku srdcovku, vlastně Gothic byl mým prvním RPG vůbec, a právě protože hra člověka chytla a nepustila, jsem se do ní zakousl a už jsem se nespokojil s žádným, méňe zábavným RPG. Zajištěno to bylo tím, že začátek příběhu se odehrává na vcelku malém území a nemusíte tedy běhat přes nějakej velkej svět, aby jste se dozvěděli, že jdete stejně špatně. Díky kapitolám má hra spád a to se cení.

Upřímně, lidi co nadávají na soubojový systém a ovládání jsou imbecilové, prtože u hry nevydrželi déle než dvě hodiny a ovládání si neosvojili. Je vcelku promyšlený, a prsty se vůbec nepletou.

Akorátní, ne obrovský, ale přesto dostatečně velký svět je přímo nabitý aktivitami. Od vedlejších questů až po prosté zabíjení nestvůr.

Gothic je opravdu super smažba, i když souboje se stávají postupem času trochu nudné, ale to nám před tímto odstavcem zmíněné výhody bohatě vykompenzují.