S notnou dávkou radosti a sebeuspokojení, mohu říct, že jsem tento datadisk úspěšně dohrál. Prověřil moje schopnosti, sešrotoval mě a po poslední misi, mě prostě vyplivl a já pořád nevím co se stalo.
Po výborné základní hře Tides of Darkness, jsem ihned skočil do datadisku, těšíce se na další zážitky, ze světa Warcraftu. To co na mě ale čekalo se dá popsat slovy: "Co to ----- je".
Obtížnost hry na mě zapůsobila, jako dopad kovadliny na hlavu.
Ano už tu nejsou zlatem přetekající doly v příhodné pozici. Už tu není spiše pasivní nepřítel, který se z může na pár útoků a už tu nestačí využívat pouze klasických jednotek, nýbrž je potřeba využívat i těch speciálních a jejich schopností.
Tento datadisk opravdu hru posunul o kus dále. Jeho největším pozitivem je to, že nutí hráče hodně taktizovat, protože když se vylodíte na nepřátelském pobřeží (akce připomínající Den D v Normandii), nestačíte se ani rozkoukat a musíte se rozhodnout co dál. A nepřátele se jen nezastavitelně valí dál.
Někdy je ta obtížnost až příliš vysoká, misi zkoušíte stále dokola, než se vám konečně povede odolávat déle než 15 minut. A těch nadávek a vysokého tlaku co naběhne během hry. To všechno je však veselou vzpomínkou ve chvíli, kdy tuto hru dokončíte.
Pěknou novinkou je svět Draenor, který mě svojí grafikou připoměl oblíbené bažiny z prvního dílu. A další vyvedenou novinkou je množství hrdinů, protože tuto hru opravdu pozvedají (zvlášť Aleria, jednotka která je schopná sejmout dva draky po sobě, je prostě dokonalá). V souvislosti s tím, je v tomto datadisku (aspoň mi to tak přišlo) už více kladen důraz na příběh, probíhající události a jednotlivé postavy v něm.
Datadisk sice nové jednotky nepřinesl (což je škoda) ale zato prověřil v používání těch starých. Magické schopnosti Paladinů, či Deathknightů se ve hře ukazují často jako velice nápomocné, někdy i rozhodující o výsledku bitvy.
Nakonec bych řekl toto :"Pokud váháte nad hraním této hry, tak neváhejte a zahrajte si ji. Obtížnost je vysoká, levely často velice nevyvážené (srovnání finálních misí za orky a lidi), a hra je jinak (co do nervů) velice škodlivá. Ale pokud se Vám podaří toto regulérně dohrát bez cheatů, je to pocit, který za to stojí. Tak proč si nedopřát trochu tohoto herního masochismu.
85%
Po výborné základní hře Tides of Darkness, jsem ihned skočil do datadisku, těšíce se na další zážitky, ze světa Warcraftu. To co na mě ale čekalo se dá popsat slovy: "Co to ----- je".
Obtížnost hry na mě zapůsobila, jako dopad kovadliny na hlavu.
Ano už tu nejsou zlatem přetekající doly v příhodné pozici. Už tu není spiše pasivní nepřítel, který se z může na pár útoků a už tu nestačí využívat pouze klasických jednotek, nýbrž je potřeba využívat i těch speciálních a jejich schopností.
Tento datadisk opravdu hru posunul o kus dále. Jeho největším pozitivem je to, že nutí hráče hodně taktizovat, protože když se vylodíte na nepřátelském pobřeží (akce připomínající Den D v Normandii), nestačíte se ani rozkoukat a musíte se rozhodnout co dál. A nepřátele se jen nezastavitelně valí dál.
Někdy je ta obtížnost až příliš vysoká, misi zkoušíte stále dokola, než se vám konečně povede odolávat déle než 15 minut. A těch nadávek a vysokého tlaku co naběhne během hry. To všechno je však veselou vzpomínkou ve chvíli, kdy tuto hru dokončíte.
Pěknou novinkou je svět Draenor, který mě svojí grafikou připoměl oblíbené bažiny z prvního dílu. A další vyvedenou novinkou je množství hrdinů, protože tuto hru opravdu pozvedají (zvlášť Aleria, jednotka která je schopná sejmout dva draky po sobě, je prostě dokonalá). V souvislosti s tím, je v tomto datadisku (aspoň mi to tak přišlo) už více kladen důraz na příběh, probíhající události a jednotlivé postavy v něm.
Datadisk sice nové jednotky nepřinesl (což je škoda) ale zato prověřil v používání těch starých. Magické schopnosti Paladinů, či Deathknightů se ve hře ukazují často jako velice nápomocné, někdy i rozhodující o výsledku bitvy.
Nakonec bych řekl toto :"Pokud váháte nad hraním této hry, tak neváhejte a zahrajte si ji. Obtížnost je vysoká, levely často velice nevyvážené (srovnání finálních misí za orky a lidi), a hra je jinak (co do nervů) velice škodlivá. Ale pokud se Vám podaří toto regulérně dohrát bez cheatů, je to pocit, který za to stojí. Tak proč si nedopřát trochu tohoto herního masochismu.
85%
Pro: Pocit z dohráne hry, hrdinové, Draenor, solidní výzva, mise pouze za pár jednotek.
Proti: Nevyvážená obtížnost mezi jednotlivými levely, celková obtížnost, absence nových jednotek. Špatná hra pro kardiaky.