Po dohrání Poker Night at the Inventory jsem se vrhl i druhý díl. Opět jsem byl mile překvapen vtipnými dialogy. Hra mě bavila i přesto, že protihráče jsem vlastně neznal (nehrál jsem hry ve kterých vystupovali). Jediným starým známým pro mě byla GLaDOS :) a opět mě svými strojově bezcitnými hláškami a cynickými postřehy rozesmávala a rozbrečovávala zároveň.
Jsem sice občasný pokerový hráč, ale v reálu jsem ještě nevydělal ani korunu (spíš jsem tak 300 Kč v mínusu), takže tady mi ten půl milion dolarů v kapse alespoň drobně potěšil.
Hra není kdovíjak zázračná, ale dobře poslouží jako náhražka všemožných solitaire a jiných her ve windowsech ve chvílích, když má člověk čtvrthodinku volna.