Jako by to bylo dnes, usedám za maminčin stroj s RAMkou 128MB a procesorem nevalné frekvence značky Celeron, plný očekávání vkládám CD do mechaniky a instaluji jedno CD, posléze druhé s hlasy postav. Po cca půlhodině instalaci se konečně dostávám k prvnímu spuštění. Ocitám se v pohádkovém světě na druhé straně bariéry, příběh bezejmenného hrdiny může začít. Po úvodním rozhovoru se vydávám hledat zbraň. První boj s krysokrtem dopadá na podruhé dobře a já vítězím, radost z vítězství mi jen lehce kazí fakt, že jsem díky trhanému chodu hry spadl z mostu a zabil jsem se. Pokračuji v cestě a ocitám se na začátku něčeho velkého, i přes mizerný výkon PC a někdy až nesnesitelného trhání hry vím, že tu hru chci hrát, že se chci podívat do támhle té jeskyně, chci se dozvědět co je v tom lese napravo a zajímá mě co se asi stane když se přiblížím k těm paleolitickým monstrům. Hru jsem na té staré herce dohrál. A dohrál jsem jí nesčetněkrát potom na lepším stroji a hraji jí i dnes na svém ucházejícím železe. Pořád je to nostalgický oldschool RPG příběh s nádherným a fungujícím světem, který bych mohl hrát znovu a znovu, ale nikdy nezapomenu na první setkání.