V tomto komentáři se nehodlám zabývat jednotlivými aspekty hry, pouze nastíním své dojmy z mnoha hodin strávených v tomto virtuálním světě.
Jednoznačně nejúspěšnější MMORPG, pro mnohé nejlepší MMORPG všech dob, pro mnoho jedinců životní styl a pro některé snad i náboženství. I já se tenkrát chytil do pasti tohoto návykového virtuálního světa čerpajícího z mé oblíbené strategické série Warcraft (tedy především z 3. dílu).
Před wowkem jsem neměl žádné zkušenosti s žádnými MMORPG a v podstatě ani poté (vyjímkou je pár týdnů strávených v Guild Wars II), jednoduše proto, že jsem žádné jiné MMORPG nepotřeboval - měl jsem tu wowko.
I když jsem v Azerothu jednu dobu trávil mnoho času, přesto nedokážu wowko a ani jiná MMORPG procentuálně ohodnotit, tak jako to jde u single-player titulů. Zážitek v MMORPG si každý hráč tvoří sám, ten který může být po pár dnech znuděn, protože prostě neměl štěstí najít tu správnou partu hráčů, hře může udělit nízké hodnocení, kdežto ten, kdo měl to štěstí najít skvělou partu lidí a seznámit se s mnoha výjimečnými lidmi prostřednictvím počítačové hry, nemá problém hře udělit hodnocení absolutní. Já sám bych se v tomhle ohledu zařadil spíše do druhé skupiny.
Z celého svého působení ve wowku vždy nejraději vzpomínám na své začátky, tehdy ještě na free serveru, kde jsem působil pod stejnou přezdívkou jako mám tady. Jednalo se pouze o testovací server s nízkou populací, přesto jsem právě tam potkal tu nejlepší komunitu hráčů, která mi utvořila mnohem lepší herní zážitek než jaký jsem měl při hraní na oficiálním serveru, kde všechno fungovalo tak jak má, přesto právě zde se ukázalo, že základním stavebním kamenem hry není 100% funkčnost, ale komunita. A je opravdu velký rozdíl v hraní s tisícovkami hráčů na jednom serveru a v hraní s několika desítkami hráčů, kteří už se právě díky nízké populaci znají navzájem a to nejen podle svých herních přezdívek.
Čas strávený v této hře rozhodně nepovažuju za promarněný. Wowko se nikdy nestalo mou prioritou číslo 1, na druhou stranu mi pomohlo seznámit se zajímavými lidmi, které bych v reálném světě pravděpodobně nikdy nemusel potkat. A za to Blizzardu patří mé dík.
Jednoznačně nejúspěšnější MMORPG, pro mnohé nejlepší MMORPG všech dob, pro mnoho jedinců životní styl a pro některé snad i náboženství. I já se tenkrát chytil do pasti tohoto návykového virtuálního světa čerpajícího z mé oblíbené strategické série Warcraft (tedy především z 3. dílu).
Před wowkem jsem neměl žádné zkušenosti s žádnými MMORPG a v podstatě ani poté (vyjímkou je pár týdnů strávených v Guild Wars II), jednoduše proto, že jsem žádné jiné MMORPG nepotřeboval - měl jsem tu wowko.
I když jsem v Azerothu jednu dobu trávil mnoho času, přesto nedokážu wowko a ani jiná MMORPG procentuálně ohodnotit, tak jako to jde u single-player titulů. Zážitek v MMORPG si každý hráč tvoří sám, ten který může být po pár dnech znuděn, protože prostě neměl štěstí najít tu správnou partu hráčů, hře může udělit nízké hodnocení, kdežto ten, kdo měl to štěstí najít skvělou partu lidí a seznámit se s mnoha výjimečnými lidmi prostřednictvím počítačové hry, nemá problém hře udělit hodnocení absolutní. Já sám bych se v tomhle ohledu zařadil spíše do druhé skupiny.
Z celého svého působení ve wowku vždy nejraději vzpomínám na své začátky, tehdy ještě na free serveru, kde jsem působil pod stejnou přezdívkou jako mám tady. Jednalo se pouze o testovací server s nízkou populací, přesto jsem právě tam potkal tu nejlepší komunitu hráčů, která mi utvořila mnohem lepší herní zážitek než jaký jsem měl při hraní na oficiálním serveru, kde všechno fungovalo tak jak má, přesto právě zde se ukázalo, že základním stavebním kamenem hry není 100% funkčnost, ale komunita. A je opravdu velký rozdíl v hraní s tisícovkami hráčů na jednom serveru a v hraní s několika desítkami hráčů, kteří už se právě díky nízké populaci znají navzájem a to nejen podle svých herních přezdívek.
Čas strávený v této hře rozhodně nepovažuju za promarněný. Wowko se nikdy nestalo mou prioritou číslo 1, na druhou stranu mi pomohlo seznámit se zajímavými lidmi, které bych v reálném světě pravděpodobně nikdy nemusel potkat. A za to Blizzardu patří mé dík.