Diablo 2 je bezpochyby hra, která svůj předchozí díl překonala a celou sérií ještě více proslavila. Dlouhou dobu jsem hrál pouze první díl, na který dodnes nedám dopustit, ale v roce 2006 bylo na čase vyzkoušet toto pokračování.

V Diable 2 jsem se velice těšil na množství odlišných postav. Pět opravdu rozdílných postav je vítanou změnou oproti jedničce. Zvláště pak potěší tři různé typy skillů, které mezi sebou lze kombinovat. Hráč tak může zkoušet jiný typ hraní za stejný typ postavy

První akt na mě dýchl tou správnou Diablovskou atmosférou a Já se jen těšil jak to bude pokračovat. Ovšem to co mě zarazilo byla změna ukládání hry a fakt že s ukončením hry dochází k respawnu nepřátel. Ovšem na to všechno se dá zvyknout.

Bohužel Diablo 2 už nedisponuje takovou atmosférou jako jednička. Druhý akt mi přišel příliš světlý Poušť mi v Diable nikdy moc neseděla. A i další jinak zdařilé akty, již nemají tu hororovou atmosféru prvního dílu. Respektive Diablo má dobrou atmosféru, ovšem né tak silnou jako v jedničce.

Přijemnou novinkou je množství předmětů a herních prvků, které dvojka obsahuje.
Hra tak dokáže zabrat delší dobu a hráč si může s některými věcmi opravdu vyhrát. Již zmíněné oživování nepřátel dovoluje hledání lepších předmětů, či kompletování setů.

Možnost hrát za stejnou postavu znova a to na vyšší obtížnosti je také fajn. Hráč si může vyzbrojit postavu podle svých představ a poměřit se smrtonosnějšími monstry.
A vzhledem k tomu, že pouze na vyšších obtížnostech lze získat určité předměty, stává se z celé hry nekonečný běh za sebevylepšením.

Hra je striktně lineární a questů poskrovnu ale přiznejme si, že to je to Diablo co prostě máme rádi. Potěší aspoň s akty se měnící Npc a možnost různých žoldáků, kteří v záchraně světa dopomáhají.

Diablo 2 je hra, která opravdu první díl předčila. Bohužel pro mě bude stále na druhém místě, jednička u mě prostě kraluje. I tak si ale rád zahraji, toto zdařilé pokračovaní.