Batman: Arkham Origins slouží jako prequel k předešlým dvěma dílům, ukazuje nám začátky osamělého miliardáře Bruce Wayna bojujícího proti zločinu a korupci, kterou je Gotham přímo prosáklý. Využivá stylového převleku, svých do detailu promyšlených vynálezů a v neposlední řadě svého věrného sluhy Alfreda.
I mě poněkud znepokojila zpráva o tom, že nového Batmana dostane do rukou jiné studio, tedy už na něm nebudou pracovat ti samí lidé, kteří stvořili skvělý Arkham Asylum a Arkham City. Trailery, videa a dění okolo hry jsem nesledoval, takže pro mě bylo velkou úlevou uvědomit si hned v prvních několika minutách hraní, že Batman se nezměnil, tedy kromě toho, že mu ubylo pár vrásek.
Příběh hry se točí okolo vypsaní vysoké odměny na Batmanovu hlavu, což samozřejmě do Gothamu přiláká nejrůznější nájemné vrahy, většinou známých již z předešlých dílů nebo z filmového zpracování. Dovolím si tvrdit, že každý z těchto zabijáků je svým způsobem velmi originální, proto doporučuji nevynechávat vedlejší mise, které v mnoha případech vedou právě k nim. Myslím, že ani nebude velkým spoilerem to, když uvedu, že roli hlavního záporáka opět přebírá jak jinak než geniální Joker, se kterým se Batman osobně ve hře setkává poprvé a ihned tuší, že tenhle padouch je něčím jiný, a že s ním v budoucnu budou velké problémy. A má zatracenou pravdu.
Technické zpracování zůstává věrné předchozím titulům, hra opět ždíme ze stařičkého Unreal Enginu maximum a minimálně v mých očích je momentálně nejlépe vypadající hrou právě na tomto enginu. Město je celkově zpracované velice působivě a sledovat ho z ptačí perspektivy při plachtění má něco do sebe. Občas však působí prázdně, jelikož na ulicích nemáte šanci potkat obyčejného civila, to je však autory omluveno tím, že se děj odehrává přes noc Štědrého dne. Opět vyniká skvělý dabing, změna Batmanova hlasu vůbec ničemu neuškodila. Pořád je to suchar bez špetky humoru, kterého nedokáže svým typickým humorem rozesmát ani samotný Joker.
Opět zde máme Enigmu a dopadnout ho zabere snad více času než odehrát hlavní příběhovou linií, to bude možná důvod, proč jsem ho ani tady nedopadl, zkrátka mě to sbírání trofejí přestalo bavit, když jsem zjistil, že mnoho trofejí se skrývá v komplikovaných interiérech, do kterých se v průběhu získávání nových nástrojů musím vracet. I tak si ale myslím, že 85% u Enigmy není špatný výsledek. Z výzev jsem splnil všechny, až na ty v kolonce predator, na které jsem se soustředil až příliš pozdě a zasekl jsem se tak u výzvy, kdy bylo potřeba pomocí výbušného gelu nasprejovaného na betonové zdi omráčit protivníka. Bohužel ale betonové zdi v pozdější fázi hry už nikde v predator encounterech nenajdete.
Batman: Arkham Origins tak nakonec v porovnání s předešlými díly dopadl výborně, rozhodně tedy doporučuji každému, kdo si předchozí díly užil.
I mě poněkud znepokojila zpráva o tom, že nového Batmana dostane do rukou jiné studio, tedy už na něm nebudou pracovat ti samí lidé, kteří stvořili skvělý Arkham Asylum a Arkham City. Trailery, videa a dění okolo hry jsem nesledoval, takže pro mě bylo velkou úlevou uvědomit si hned v prvních několika minutách hraní, že Batman se nezměnil, tedy kromě toho, že mu ubylo pár vrásek.
Příběh hry se točí okolo vypsaní vysoké odměny na Batmanovu hlavu, což samozřejmě do Gothamu přiláká nejrůznější nájemné vrahy, většinou známých již z předešlých dílů nebo z filmového zpracování. Dovolím si tvrdit, že každý z těchto zabijáků je svým způsobem velmi originální, proto doporučuji nevynechávat vedlejší mise, které v mnoha případech vedou právě k nim. Myslím, že ani nebude velkým spoilerem to, když uvedu, že roli hlavního záporáka opět přebírá jak jinak než geniální Joker, se kterým se Batman osobně ve hře setkává poprvé a ihned tuší, že tenhle padouch je něčím jiný, a že s ním v budoucnu budou velké problémy. A má zatracenou pravdu.
Technické zpracování zůstává věrné předchozím titulům, hra opět ždíme ze stařičkého Unreal Enginu maximum a minimálně v mých očích je momentálně nejlépe vypadající hrou právě na tomto enginu. Město je celkově zpracované velice působivě a sledovat ho z ptačí perspektivy při plachtění má něco do sebe. Občas však působí prázdně, jelikož na ulicích nemáte šanci potkat obyčejného civila, to je však autory omluveno tím, že se děj odehrává přes noc Štědrého dne. Opět vyniká skvělý dabing, změna Batmanova hlasu vůbec ničemu neuškodila. Pořád je to suchar bez špetky humoru, kterého nedokáže svým typickým humorem rozesmát ani samotný Joker.
Opět zde máme Enigmu a dopadnout ho zabere snad více času než odehrát hlavní příběhovou linií, to bude možná důvod, proč jsem ho ani tady nedopadl, zkrátka mě to sbírání trofejí přestalo bavit, když jsem zjistil, že mnoho trofejí se skrývá v komplikovaných interiérech, do kterých se v průběhu získávání nových nástrojů musím vracet. I tak si ale myslím, že 85% u Enigmy není špatný výsledek. Z výzev jsem splnil všechny, až na ty v kolonce predator, na které jsem se soustředil až příliš pozdě a zasekl jsem se tak u výzvy, kdy bylo potřeba pomocí výbušného gelu nasprejovaného na betonové zdi omráčit protivníka. Bohužel ale betonové zdi v pozdější fázi hry už nikde v predator encounterech nenajdete.
Batman: Arkham Origins tak nakonec v porovnání s předešlými díly dopadl výborně, rozhodně tedy doporučuji každému, kdo si předchozí díly užil.
Torment: Tides of Numenera
Pro: technické zpracování, dabing, spousta zajímavých postav v čele s Jokerem, BatCave, Alfred
Proti: nemožnost dokončení predator výzev