Napsal jsem komentář k předchozím dílům. Udělal jsem tak hlavně proto, abych mohl napsat tento komentář.
Mohl bych psát komentář o nadprůměrné hře, která je dobře přístupná širokému publiku a která i přes některé vady na kráse má dost na to, aby si získala velice slušné 4 hvězdičky.
Já ale budu psát o úplně první hře, která mě přiměla celoplošně bojkotovat produkty nějaké firmy.

Mass Effect 3, ačkoli dobrý jako samostatný hra, je naprostá katastrofa jakožto zakončení jedné z nejúžasnějších herních trilogií všech dob. Problémem hry nebyl nedostatek prostoru k přidání pořádného konce, nebo snad neschopnost studia, ale čistě nenažranost vydavatele, který se spokojil s polopečeným a nepromyšleným koncem a hru chtěl vydat i přesto, že potřebovala minimálně ještě jeden půlroční odklad. Namísto do dokončení příběhu se prostředky rvaly do multiplayeru, nepotřebných charakterů (že ano, Jessica Chobot?) a DLC.

Začnu tedy z kraje. První co uděláte když hra začne, je že vlezete do své kabinky a zkontrolujete, jestli vám krmili rybičky z Mass Effect 2. Zjistíte, že všechny jsou pryč a někde v půlce hry přijdete na to, že si je odnesla Kelly Chambers. Je však ochotná vám je vrátit, takže všechno to dobře skončí... Ne sorry, ale mě téma Mass Effect a rybičky vždycky rozesměje, protože mi v ME2 vždycky chcíply, než jsem přišel na to, že je musím krmit po každé misi. Teď už vážně.

Mass Effect 3 herním stylem navazuje na předchozí díl. Oproti dvojce ale bojový systém obohacuje o nové prvky, jako třeba modifikace zbraní. Od univerzální munice ale neupustí. Ačkoliv je bojový systém naprosto solidní (multiplayer je opravdu zábavný), mise jsou opět velmi tunelovité. Ve trojce jsem to ale cítil trochu víc než ve dvojce a náhlé návraty na Normandy jsem snášel o poznání hůř. ME3 ale těch náhlých návratů nemá tolik - spousta misí totiž končí nějakým tím bossem a uspokojivou cut-scénkou, nebo rozuzlením typu "máme to, valíme zpátky než přijdou posily!" Bohužel, čeho přibylo jsou místa kdy vás hra posadí do nějaké menší lokality a pak po stylu "come at me, bro" čelíte vlnám nepřátel.

Tvůrci ani nemohli jinak než zlepšit průzkum vesmíru. Loď po galaxii navigujete takřka stejným způsobem, ale už nemusíte každou planetu zvlášť skenovat (nějak jsem ale nepochopil, proč se misím pokaždé dívat na skoky mezi solárními systémy). Skenování taky nese riziko upoutání pozornosti Reaperů, takže to někdy je o nervy. Bohužel, když vás Reapeři "dostihnou", prostě se ozve "game-over-zvuk" a musíte si načíst předešlý save. Nic víc. Leč je to celé jenom taková minihra, docela to baví, protože tak lze najít nejen prostředky pro vaši misi, ale také hratelné mise.

Mass Effect 3 má mnohem temnější příběh i atmosféru než předešlé díly. Invaze galaxie je v plném proudu. V novinách slyšíte o planetách, které padly. Všichni řeší kam se schovat a jestli je vůbec někde bezpečno.
Největší změnou je právě Shepard a tím konkrétně myslím jeho Renegade volby a dialogy. Z krále laciných hlášek je najednou nemilosrdný parchant, který se nerozmýšlí ani vteřinu pokud má zabít někoho, s kým velmi dobře zná, aby tím pomohl vlastní misi. Osobně jsem nikdy nepřišel na to, jestli se mi ta změna líbila nebo ne, ale přijal jsem ji společně s celou změnou atmosféry.
Ačkoli bude pořád dostatek času pro navazování a upevňování vztahů s postavami, na nějaké "potřeboval bych na Citadele vyzvednou děcko ze školky" nebude čas. Zastavení Reaperů je priorita číslo jedna a s tímto svázané mise jsou důležitější než kterýkoli jeden člen posádky.
O to úžasnější ale je potkávat své staré členy týmů a zjišťovat, jak si vedli zatímco vy jste doma seděli na zadku.


Nyní ke spoilerům, a tomu, co dělá hru tak špatným zakončením.

Na tento díl se konečně sesypal nedomyšlený původ Reaperů. Bylo jasné, že tvůrci s něčím přijít budou muset.
Nakonec to dopadlo tak že: "Reapeři jsou syntetické formy života vytvořené za účelem zastavení vyhlazování organického života tím, že systematicky a řízeně vyhlazují organický život, aby tento život nemohl být zničen syntetickými formami života vlastní výroby."
DAFUQ? To jako vážně? Nic horšího vymyslet nešlo. Já vím, můj popis má trochu nadnesený nádech, ale bez přikrášlování naprosto přesně vystihuje to, co nám hra předložila. Proto jsem taky zdůrazňoval, že prezentace Reaperů v prvním díle byla bezchybná. Jednalo se o nějakou rasu evidentně syntetických bytostí, kterých jste se báli proto, že o nich nevíte zhola nic. Rozhodně jste se jich nebáli proto, že vám vysají mozek a postaví z vás loď která bude tyranizovat vesmír po dobu dvaceti eonů, dokud nebude zničena 100 tunovým projektilem, který vesmírem cestoval 40000 let a byl náhodně vystřelen z gravitonového děla při 47. výroční slavnosti Ezejského alkoholu na planetě Abri.
Zkrátka a dobře, Reapeři jsou další zkurvené stroje co se vymkly kontrole. Jakýkoli příběh o tom, jak byli vytvořeni rasou přerostlých korýšů, kteří kdysi dávno ovládali galaxii, to celé dělá ještě horší. Jediné, co by to celé mohlo zachránit, by bylo kdyby se přešlo na téma "proč se historie neustále opakuje za téměř totožných okolností", které hra načala na Thessii, a pozornost se přesunula na nějaký ještě vyšší řád, který je potřeba zvrátit.

Jak už jsem zmínil, ME3 se zbytečně zabývá některými postavami. Jako první pod mušku mi přijde James Vega - arogantní hromotluk, který přijde na scénu jako největší king a vy ho máte akceptovat jako člena týmu. Při konverzaci s ním mi chyběla možnost zeptat se ho "Za poslední dva díly jsem dvakrát zachránil galaxii a jednou umřel. Cos' celou dobu dělal ty?"
Nemám ani tak problém s tím, že byl Vega arogantní jak prase. On Vega rozhodně nebyla špatně napsaná postava. Co ho ale shazovalo bylo, že je to postava vytvořená speciálně pro ty, kteří nehráli předchozí díly. What are you, casual? Abych tedy upřesnil, pro mě vždycky zůstal nováčkem o kterém se mě hra snaží přesvědčit, že je veterán.

Dále tu pak máme reportérku Diannu Allers, což není nikdo jiný, než Jessica Chobot z IGN. Nemám nic proti této osobě konkrétně. Co mi vadí je, že lidi z reálného života dávají do fikce jako členy posádky. Vadilo by mi, i kdyby jedním z členů posádky byl John Carmack. Navíc Dianna, jakožto charakter, toho ani nemá moc co nabídnout, nicméně je zakomponovaná do hromady věcí - mimo jiné vám sbírá nějaké válečné prostředky. I tak by mě pořád zajímalo, proč se zrovna tahle osoba dostala na palubu SSV Normandy. Ve sféře, kde se musí konzultovat a zdůvodňovat i easter-eggy v podobě pixel-art malůvky pod záchodovým prkénkem, si prostě nedovedu představit, že by ji tam dali "jen tak protože".

No a nezapomeňme na EDI, což už je teda jenom malý šrám. Přes její změnu vzhledu se dá snadno přenést a rychle si na ni zvyknout. Její romantický vztah s Jokerem už mi ale přišel tak trochu zvláštní, i když vedl ke spoustě velmi vtipných okamžiků.

No... Proč chodit kolem horké kaše. Rovnou k příběhu.
Absolutně překousnu to, že tím největším cílem celé válečné snahy je postavit nesmírný stroj který nikdo neví co dělá. Klidně by to mohl být obrovský fotoaparát, ale i tak se ho rozhodnou postavit. No budiž.
To že Reapeři zničeho nic zaútočí na Citadelu a odletí s ní pryč. No OK, vzhledem k okolnostem by se dalo načasování pochopit.
Že se TIM dobrovolně nechá ovládnou Reapery... no tady už bych trochu brzdil a argumentoval, že mi to nesedí s jeho charakterem.
Že je Udina členem koncilu ať už jsem jmenoval jeho nebo Andersona, to už mi docela vadilo a byla to první známka toho, že tento díl bere na předešlé docela malý ohled.
Pak přišel konec. V první řadě se jedná o deus ex machina konec, což je naprosto v rozporu s původním slibem tvůrců, že konec Mass Effect 3 bude maximálně uspokojivý.
Za druhé, všechny tři konce se naprosto vysraly na zbytek hry. Hra prostě skončí modrou, zelenou nebo červenou explozí a konec. Vidíte SSV Normandy jak letí někam pryč, ztroskotá na nějaké planetě a ven vylezou někteří členové posádky a v mém případě je mezi nimi i Garrus, kterého zrovna před chvíli zpopelnil Harbinger svým rudým paprskem spravedlnosti. WTF?
Někteří to obhajovali, hledali v tom skryté odkazy, nebo mluvili o tom jak DLC všechno napravilo, ale ono prd. Ten konec měl být dotažený hned na začátku. Hra nikdy neschovávala aspekty příběhu. Proč by s tím měla začínat teď.
Váš způsob hry (renegade/paragon)? Irelevantní! Váše rozhodnutí o osudu koncilu v jedničce? Irelevantní! Výsledek vaší sebevražedné mise ve dvojce? Takřka irelevantní! Vaše rozuzlení problémů na Tuchance? Irelevantní! Vaše rozuzlení mnohaleté války mezi Geth a Quariany? Irelevantní! Vaše opakované rozhodnutí o záchraně či zahubení Rachni? Irelevantní! Nesčetné desítky hodiny které jste vrazili do předešlých dílů? Naprosto a zcela irelevantní. Už chápete, proč některé z nás ten konec tak naštval? Celou sérii jsem nehrál proto, abych se vracel ke třem variacím stejného konce. Chtěl jsem konec, ve kterém se všechny moje rozhodnutí promítnou do mnohaminutové cut-scény a la Fallout. Chtěl jsem důvod, proč celou sérii ještě několikrát projít. Chtěl jsem, aby konec byl tak velký, jako celá hra. Tomu prodlouženému konci, který přišel až za několik měsíců, neřeknu jinak než "polopečený, nemastný, na koleni přiravený". To, že se asi začne všechno stavět znovu a že všichni co umřeli jsou mrtví, jsem si dokázal domyslet i sám a žádný srdceryvný monolog jsem k tomu nepotřeboval.

No a po tom paskvilu pak přijde to úplné, skutečně finální zakončení. Ten jediný pravý konec. EA konec. Mluvím o tom konci, kdy slyšíte nějakého dědu rozmlouvat k dítěti a hra vám posléze řekne ať si koupíte DLC a hrajete dál. To jsem prostě nestrávil. To byla ta třešinka na dortu. Ta poslední cihlička, která po sesunutí dvoupatrového domu po několikavteřinové, dramatické odmlce spadne na zem.
Celý vesmír Mass Effect tím pro mě umřel.


EA u mě doma prostě dostali ban :P A musím říct, že jsem toho ještě v žádném případě nelitoval. Když si tak někdy čtu o technických problémech které jejich hry mají po vydání (viz nyní - BF4), když jsem viděl kolik dalších titulů podělali (chtěl jsem jim dát šanci s Dead Space 3 - ještě že jsem tak neudělal) a když vidím jak naprosto bezohledně si razí svoje "kašlem na kvalitu, ať je to co nejdřív venku a DLC děláme ještě před vydáním", neustále se utvrzuji v tom, že bojkotováním jejich produktů o nic nepřicházím a že dělám jenom dobře.

Mass Effect 3 je jednou z těch o her, u nichž hodnocení nemá moc cenu řešit. Jestli hru budete hodnotit jako samostatný počin a dáte jí čtyři hvězdičky, s tím že jedna dolů jde za ty tunelovité mise, nebo ji rozcupujete jako zakončení série a dáte 2-3 hvězdičky, je nakonec úplně jedno.