Staré Death Rally považuji za nejlepší závodní hru, co jsem hrál (a taky je u mě suverénně nejčastěji dohranou hrou vůbec), a že jsem toho v tomhle žánru odehrál docela dost. Nové Death Rally ale selhává v obrovském množství aspektů a budu se je snažit všechny vyjmenovat.

Tak za prvé...není to ani pořádně závodní hra. Je to v podstatě řežba na okruhu. Závodních okamžiků jsem zažil naprosté minimum. Ve starém Death Rally mi připadalo, že závodění bylo stále prvořadé, až pak bylo střílení a miny, to bylo to koření.

Zásadní chyba číslo dvě; směšně nízké číslo tratí. Je jich snad sedm, plus jedna deathmatch mapa. To je k smíchu.

Zásadní chyba číslo tří; samotné závody jsou neuvěřitelně krátké. Ve starém Death Rally byly závody od čtyř do šesti kol přičemž samotná kola byla dvakrát delší než zde. V novém Death Rally jsou v klasických závodech pouhá tři kola! Ve výsledku ani ne minuta čistého času. Co se za tuhle krátkou chvíli dá stihnout? Jako bonbónek je ještě speciální závod na jeden okruh, který trva od patnácti do dvaceti vteřin. Vynikající zážitek! Paradoxně je nové Death Rally daleko méně adrenalinovou jízdou. Rozdíl v rychlostech automobilů je méně znatelný a i to nejrychlejší auto je v novince dvakrát pomalejší než nejrychlejší auto v původní hře.

Zásadní chyba číslo čtyři; absence jakékoliv strategie. Hra vám nedává na výběr, co si zrovna chcete koupit. Můžete nakupovat akorát to, s čím jste odjeli poslední závod. Takže bezmozková činnost.

A teď drobnější chybky, které mě ale také štvaly; Není tu žádná liga, jako ve starém Death Rally, jdete jen od závodu k závodu a přibývá vám progress ve hře v procentech. To je daleko méně zábavné! Proč měnit něco, co bylo tak skvělé? Takhle si k závodníkům nevytvoříte ten vztah. Není to takový tahák. Není tam ta hrůza z toho, když se do závodu přihlásí někdo z horních příček tabulky.

Další drobná chybka, která mi ovšem prodloužila dobu hraní asi o pět hodin, je nitro. Ve starém Death Rally jste ho měli k dispozici hned na začátku. Dalo se s tím taktizovat. Ne...zde ho musíte sbírat na trati ve skrytých bednách a je to jen a pouze otázka štěstí nikoliv rozumu a proto závěrečný závod s Adversarym je jen a pouze nekonečným čekáním na závod, ve kterém seberete aspoň čtyři nitra, protože jinak to nejde vyhrát. Smutné.

Další výtka je k ovládání; auta strašně kloužou. Jaké to bylo potěšení ve starém Death Rally koupit pneumatiky na maximum a vědět, že auto pojede přesně tam, kam chci. V tom bylo Death Rally vyjímečné, že se to ovládalo tak příjemně! Zde to neplatí.

Další výtka jde k hudbě, která je nesrovnatelné horší, než v původním díle. Nevím proč Petriho Alanka a Poets of the Fall cpou do každé severské hry a nemohl hudbu dělat původní autor Jonne Valtonen.

Další výtka, co mě napadla, spočívá v absenci nějakého proherního scénáře. Hru vlastně nemůžete prohrát, pouze si jí můžete nešikovností prodloužit. Pointa je pouze v tom, zda porazíte závěrečného Adversaryho, jinak můžete sbírat peníze po pětistovkách. V původní hře jste se museli dostat na první místo tabulky a to se vám nepodařilo, pokud jste nezačali vyhrávat závody nejtěžší kategorie. Sám jsem si při stoprvní hře ve starém Death Rally zkoušel, jestli jde hra dohrát tak, když budu jezdit pouze nejlehčí tratě a tam je maximem sedmé maximálně šesté místo v tabulce. Při středních tratích to při velkém štěstí lze, ale bude vám to trvat mnoho set stovek závodů. To zde není vůbec nezbytné.

Grafika je lehce podprůměrná. Celé mi to spíš připomínalo hru Excessive Speed, která je už velmi letitá.

Jediná věc, která vykazuje zlepšení, jsou samotné zbraně, kde máte široký výběr speciálních kusů. Je to fajn, ale jak jsem zmínil v úvodu, je z toho díky tomu strašná rubačka.

Nové Death Rally je promarněná šance. Ono to zabaví, to jako jo, ale má to spoustu zbytečných věcí, které pocit ze hry zašlapávají příliš hluboko.