Drakan je bezesporu velice zajímavým herním počinem. Jako mnoho hráčů, i Já jsem se sním seznámil formou dema a velice rychle si mě získal. Neznám moc her, které jsou simulátorem letu na drakovi a ty co znám, mě absolutně nechytili, proto Drakan považuji za takovou raritu. Tak jsem neváhal a vrhnul se na plnou verzi.
Co do ovládání, konzolovitost je z této hry cítit na míle. A Já coby hrač zaměřený čistě na PC, jsem měl nějakou chvíli potíže s ovládáním (ovládání samotné Rynn). Tato hra klade velký důraz (jako většina konzolovek) na zdokonalení se v ovládání. Obyčejní orkové jsou bez problémů, s postupem hry však přicházejí smrtonosnější nepřátele a hráč zvyklý na ultimátnost Arokha, je se samotnou Rynn v koncích. Všechny možné, krytí se, úskoky a kotouly, všechno to je pěkným spestřením ale pro začátek je těžké si na to zvyknout, a tyto prvky si osvojit.
Hráč může získat několik vylepšení draka (postupně může plivat kyselinu...) a nepřeberné množství vybavení pro Rynn. Výzbroj se mi velice líbila (a nebyly to jen křivky Rynn). Hráče totiž ovlivňují parametry jako rychlost zbraně, váha a její účinost. Vzhledem k tomu, že každá zbraň se postupně opotřebovává, hráč musí volit rozumně. Možnost kombinovat luk a různé typy šípů je velice zábavná.
To co mě ale velice mrzí, je absence dalších příběhových postav (někoho na straně dobrá). Hráč se totiž neustále probijí lokacemi, plnými nepřátel a až na jednoho mága, na nikoho nějak odlišného a přátelského nenarazíte.
Drakan je raritou, která je na poprvé docela obtížná ale velice snadno se dostává pod kůži (z nestvůr, které jsou větší než stodola, jde docela strach). Drakan má své chyby a jeho druhý díl (který se zdá být mnohem zdařilejší) je určen (bohužel) pouze na konzole (možná, že kvůli této hře a prvním dvěma dílům DmC si ji nakonec pořídím.) Se světem Drakanu se tak na PC můžeme rozloučit (Další díly se nám nedostanou).
Druhou stranou mince je však to, že hra tohoto ražení se opravdu nevidí a létání s Arokhem je v pravdě zažitek.
85%
Co do ovládání, konzolovitost je z této hry cítit na míle. A Já coby hrač zaměřený čistě na PC, jsem měl nějakou chvíli potíže s ovládáním (ovládání samotné Rynn). Tato hra klade velký důraz (jako většina konzolovek) na zdokonalení se v ovládání. Obyčejní orkové jsou bez problémů, s postupem hry však přicházejí smrtonosnější nepřátele a hráč zvyklý na ultimátnost Arokha, je se samotnou Rynn v koncích. Všechny možné, krytí se, úskoky a kotouly, všechno to je pěkným spestřením ale pro začátek je těžké si na to zvyknout, a tyto prvky si osvojit.
Hráč může získat několik vylepšení draka (postupně může plivat kyselinu...) a nepřeberné množství vybavení pro Rynn. Výzbroj se mi velice líbila (a nebyly to jen křivky Rynn). Hráče totiž ovlivňují parametry jako rychlost zbraně, váha a její účinost. Vzhledem k tomu, že každá zbraň se postupně opotřebovává, hráč musí volit rozumně. Možnost kombinovat luk a různé typy šípů je velice zábavná.
To co mě ale velice mrzí, je absence dalších příběhových postav (někoho na straně dobrá). Hráč se totiž neustále probijí lokacemi, plnými nepřátel a až na jednoho mága, na nikoho nějak odlišného a přátelského nenarazíte.
Drakan je raritou, která je na poprvé docela obtížná ale velice snadno se dostává pod kůži (z nestvůr, které jsou větší než stodola, jde docela strach). Drakan má své chyby a jeho druhý díl (který se zdá být mnohem zdařilejší) je určen (bohužel) pouze na konzole (možná, že kvůli této hře a prvním dvěma dílům DmC si ji nakonec pořídím.) Se světem Drakanu se tak na PC můžeme rozloučit (Další díly se nám nedostanou).
Druhou stranou mince je však to, že hra tohoto ražení se opravdu nevidí a létání s Arokhem je v pravdě zažitek.
85%
Pro: Zabavná rarita, která se jen tak nevidí. Formá výzbroje. Zdařílá herní prostředí.
Proti: Prvotní obtížnost hry. Absence dalších příběhových postav.