Vše začalo dobrým nápadem o výrobě video hry souběžně s filmovými sequely a propojit jejich dění tak, aby se navzájem doplňovalo, prolínalo, ale nikoli kopírovalo. Osobně jsem jeden ze zastánců názoru, že Matrix Reloaded je dokonalý film, rozšířil svět Matrixu do dříve nepředstavitelné šířky, proto je mi sympatická myšlenka, že počítačová hra bude tento svět nadále rozšiřovat o drobné odbočky místo toho, aby dění (s)prostě kopírovala. Bohužel již tato základní premisa nebyla uspokojivě naplněna. Hra sice představí vcelku zajímavé charaktery Niobe a Ghosta, vrhne nás do dějově vypjaté fáze „prostředního“ filmu, ale spousta detailů zcela nepochopitelně vykrádá z filmů. Opravdu nechápu, proč si Niobe i Ghost musí projít na chlup stejným seznámením se Seraphem jako Neo, identickým polibkem s Persephonou atd. V tento moment bych byl opravdu raději, aby se hra nepokoušela o přesah a místo toho nám umožnila projít si původním příběhem Matrixu v těle Nea. K dobrému ale musíme hře přičíst bezmála 40 minut kvalitních cut scén včetně chytlavé Seraphovy bitky jako z filmu.
Atmosféra hry je od počátku poměrně slušná a to doufám, že nejen pro fanoušky filmu. Neo tam někde daleko bojuje za záchranu světa a vy cítíte, že nesmíte zahálet ani na vteřinu, aby se něco neposralo. S trochou nadsázky lze boj za budoucnost lidské rasy přirovnat k pocitu Trinity, když v Reloaded zjistila, že musí do Matrixu, aby vypnula záložní generátory. Zkrátka jste sice vedlejší postava, ale víte, že bez vás ta hlavní nemůže uspět. Hratelnost se silně odvíjí od toho, zda se vám tento pocit dostaví, či nikoli. Musíte totiž hře vyjít vstříc a přistoupit na její trošku strnulé a nepřensé ovládání. Jednotlivé údery postav byly sice nasnímány přes motion capture samotnými kaskadéry, takže vypadají dobře a přirozeně, ale samotné ovládání z vaší pozice je jaksi podivné. Bitky většinou řešíte tak, že mačkáte všechno možné a doufáte v nejlepší, žadné komba z Mortal Kombatu se zde učit nebudete. Na střílení si pak necháte bullet time a to ani ne tak proto, že byste potřebovali zpomalit čas, jako proto, že v bullet timu máte větší přesnost. Pak je velice vhodné, že pro bullet time je zde třeba klávesu držet a ne jen zmáčknout jako v Max Payne, díky tomu si ho můžete dávkovat na jednotlivé výstřely.
Musím přiznat, že ani já, jako velký fanoušek Matrixu, bych nedokázal hru dohrát na jeden-dva zátahy kvůli její monotónosti a stereotypu. Hratelnost je fajn tak na hoďku, během hry se nevyvíjí, akorát stoupá počet nepřátel. Hřebíček do rakve této hry však přiklepl grafický engine. Ne vždy byl špatný, např. akce v lobby vypadala pěkně, bullet time taky, ale byl šíleně nevyvážený a za to mohl i odfláknutý design prostředí. Některé prostory byly divně poloprázdné, příliš hranaté a exteriéry byly naprosto k zeblití, něco tak hnusného jako mise v autě jsem ještě nezažil.
Atmosféra hry je od počátku poměrně slušná a to doufám, že nejen pro fanoušky filmu. Neo tam někde daleko bojuje za záchranu světa a vy cítíte, že nesmíte zahálet ani na vteřinu, aby se něco neposralo. S trochou nadsázky lze boj za budoucnost lidské rasy přirovnat k pocitu Trinity, když v Reloaded zjistila, že musí do Matrixu, aby vypnula záložní generátory. Zkrátka jste sice vedlejší postava, ale víte, že bez vás ta hlavní nemůže uspět. Hratelnost se silně odvíjí od toho, zda se vám tento pocit dostaví, či nikoli. Musíte totiž hře vyjít vstříc a přistoupit na její trošku strnulé a nepřensé ovládání. Jednotlivé údery postav byly sice nasnímány přes motion capture samotnými kaskadéry, takže vypadají dobře a přirozeně, ale samotné ovládání z vaší pozice je jaksi podivné. Bitky většinou řešíte tak, že mačkáte všechno možné a doufáte v nejlepší, žadné komba z Mortal Kombatu se zde učit nebudete. Na střílení si pak necháte bullet time a to ani ne tak proto, že byste potřebovali zpomalit čas, jako proto, že v bullet timu máte větší přesnost. Pak je velice vhodné, že pro bullet time je zde třeba klávesu držet a ne jen zmáčknout jako v Max Payne, díky tomu si ho můžete dávkovat na jednotlivé výstřely.
Musím přiznat, že ani já, jako velký fanoušek Matrixu, bych nedokázal hru dohrát na jeden-dva zátahy kvůli její monotónosti a stereotypu. Hratelnost je fajn tak na hoďku, během hry se nevyvíjí, akorát stoupá počet nepřátel. Hřebíček do rakve této hry však přiklepl grafický engine. Ne vždy byl špatný, např. akce v lobby vypadala pěkně, bullet time taky, ale byl šíleně nevyvážený a za to mohl i odfláknutý design prostředí. Některé prostory byly divně poloprázdné, příliš hranaté a exteriéry byly naprosto k zeblití, něco tak hnusného jako mise v autě jsem ještě nezažil.
