Nový Hitman je pro mě jednou z nejrozporuplnějších her poslední doby. Na jednu stranu se vývojáři snažili vykouzlit hře nadprůměrný grafický kabát, na stranu druhou obměnili pár stealth prvků, které ovšem na rozdíl od stránky grafické nejsou ničím, co by mě ohromilo, ba spíš naopak.

Jak už bylo patrné z trailerů, agent 47 ve svých tichých praktikách trochu přitvrdí a bude mít možnost situaci řešit o něco akčněji než v dílech předchozích a jeho typické silverballerky tak může sem tam vyměnit i za zbraň těžšího kalibru. Tato možnost volby tu sice je, přesto vás však hra logicky žene k postupu tichému a tu i odměňuje bodovým hodnocením a na konci mise pak jakýmsi titulem.

A právě tichý postup doznal jedné zásadní změny, kterou jsem já osobně doslova proklínal. Jak už nejen fandové série Hitman vědí, agent 47 je doslova proslulým mistrem převleků, jejichž častá změna je víceméně nevyhnutelná a je tak klíčem k obejití nepřátel stejného obleku a k celkovému úspěšnému postupu hrou. Nevím, jestli chtěli vývojáři hru udělat více hardcore či nějak zajímavější, ale použití převleku a projití v něm okolo těch, kteří jej používají, tentokrát automaticky neznamená v podstatě nulovou možnost vyzrazení svojí identity. V takovémto případě lze použít tzv. instinkt, který nejčastěji nenápadným zakrytím agentovy tváře mu dočasně znemožní jeho identifikaci prozradit a umožní tak se pohybovat v dané lokaci relativně v klidu. Použitelná dávka tohoto instinktu však není nevyčerpatelná, takže jejím použitím je nutné šetřit, a to i přesto, že po zhruba každé druhé misi je její dávka formou odměny zvyšována. Vezmu-li v úvahu stále omezenou možnost ukládání během jednotlivých misí, pak pohyb po lokacích, kde se to hemží velkým množstvím nepřátel v jednom obleku (typickým příkladem jsou policisté v knihovně), je poměrně problém a je tak nutné provádět častější likvidace, za což vás hra bodově rozhodně neodmění.

Dalším negativním aspektem hry, které mě poněkud zarazilo, je strhávání bodů za omráčení (nikoliv zabití, kde by se to dalo chápat) nepřítele, jehož oblek hodláte použít. Pravdou je, že některé obleky je možné nalézt na různých místech a v klidu je použít, ovšem nutno uvést, že často je takový oblek k mání na tak v misi vzdálených místech, kam se agent 47 ve svém původním obleku prakticky nemá šanci dostat. Je sice velmi milé, že poté, co nepřítelovo tělo ukryjete v kontejneru, dostanete část bodů zpět, ale tento nápad mi už přijde vysloveně úsměvný.

Co mi ovšem přišlo až trapné, je samotné omračování nepřátel za pomoci jejich přiškrcení. Když jsem poprvé zahlédl tuto časově nekonečnou scénu, tak tak jsem zadržel výbuch smíchu a držel agentovi 47 pěsti, aby neupadl do bezvědomí spíše on.

Co dodat? Přes tyto neduhy, které pověstnou kvalitu série Hitman znevažují a které mě často opravdu iritovaly, jsem kupodivu byl zvědavý na vyústění příběhu, který sice není žádným velkým tahounem hry, ale mě zas tak úplně chladným neponechal. Ovšem teprve po odehrání dílu Absolution jsem si nemálo uvědomil, jak předchozí díl Blood Money měl kvality, které jsem možná ne až tak úplně docenil. A za to se mu po dohrání Absolution tak trochu omlouvám.