Spear of Destiny jsem hrál v době, kdy jsem vůbec netušil, že nějaký Wolfenstein 3D existuje. Tehdy jsem netušil, ani že "Spear" není jménem hlavního hrdiny, leč že je to anglický výraz pro kopí (angličtina mě poznamenala až po roce 2000). Věděl jsem ovšem která ikonka spouští tuto hru a věděl jsem, že je nutno si zapařit "Spéra".

Spear of Destiny mám o něco radši než Wolfa (asi to bude tím, že jsem ho prostě hrál dřív). Ale dnes s ohledem na Wolfa mi příjde, že "Spear" je tak akorát dlouhé, a né moc přeplácané pokračování. Zvláště pak bossové se mi velice líbili, I když pověstné Hitlerovo: "Auf Viedersen" bylo něco., mám je radši oproti těm z Wolfa.

Herní doba a rychlost hry mi přišla tak akorát, nepříliš zdlouhavá, nepříliš spletitá. Na druhou stranu postupně rostoucí obtížnost přináší momenty, kdy hráč musí zpomalit a hledat životy.

Druhá pořádná klasika s velkou dávkou nostalgie- 85%