Limbo je hra principálně prostá, prostinká (stejně tak ovládání - šipky plus mezerník), leč neskutečně originální, co se zpracování a myšlenky týče, a hlubší než by se na první pohled mohlo zdát.
Hlavní postavou je malý černý klučina se svítícíma očima (viz moje profilovka :D), který se jednoho krásného rána (oprava: jednoho krásného neidentifikovatelného okamžiku v časoprostoru) probudí uprostřed tajemného lesa, a to lesa zdaleka ne pohádkově idylického.
S jakousi tichou naléhavostí se bez meškání odhodlaně vydává na nebezpečnou cestu ve snaze najít svoji ztracenou sestřičku... Kam přesně? No, technicky vzato stále doprava dle možností 2D světa.
Tím se dostávám k samotnému zpracování. Na první pohled (screenshoty) snad Limbo může působit jednoduše, až dětsky (tedy až na výrazně depresivně laděné scenérie), na ten druhý (první spuštění hry) si již začneme uvědomovat, že to nebude jen tak.
Malý hrdina se chrabře prodírá marasem snového, tajemného a děsivého světa, který je jakoby stínem světa našeho, s tím rozdílem, že příliš neoplývá barvami (setkáme se s přehlubokou depresivní černí, poskrovnu se vyskytující optimističtější bílou, nejčastěji v podobě tenkých paprsků světla odněkud shora či tajemné záře na pozadí, a tolika odstíny šedé, že název jistého populárního bestselleru pro ženy je pro Limbo eufesmismem).
Kromě toho se také jedná o koncentrovanou noční můru plnou důmyslných a smrtonosných pastí, do kterých nesčetněkrát upadnete a brutálně tak ukončíte život malého protagonisty. Způsobů, jak se odebrat k věčnému odpočinku (rozumějte, restartování checkpointu), je zde vskutku nesčetně, tvůrci s krutou vynalézavostí dali hernímu světu opravdu nekompromisní a temný nádech, který umocňuje atmosféru.
Co se týče jednotlivých lokací a rébusů, ty jsou vytvořeny s velkou kreativitou a naplno využívají až překvapivě realistický fyzikální model hry. Hra vás až do konce bude překvapovat a kolikrát se docela slušně zapotíte než projdete tu či onu úroveň. Celý příběh limba je dosti nejednoznačný, a jak tomu často bývá, otevřený mnoha interpretacím.
Hratelnost je vynikající, ještě bych asi zmínil i kvalitní zvuky okolního prostředí (šumění lesa atd.), Soundtrack příliš výrazný není, vybavuje se mi vlastně pouze skladba z hlavní nabídky. Atmosféru hry ale doplnuje skvěle.
Hlavní postavou je malý černý klučina se svítícíma očima (viz moje profilovka :D), který se jednoho krásného rána (oprava: jednoho krásného neidentifikovatelného okamžiku v časoprostoru) probudí uprostřed tajemného lesa, a to lesa zdaleka ne pohádkově idylického.
S jakousi tichou naléhavostí se bez meškání odhodlaně vydává na nebezpečnou cestu ve snaze najít svoji ztracenou sestřičku... Kam přesně? No, technicky vzato stále doprava dle možností 2D světa.
Tím se dostávám k samotnému zpracování. Na první pohled (screenshoty) snad Limbo může působit jednoduše, až dětsky (tedy až na výrazně depresivně laděné scenérie), na ten druhý (první spuštění hry) si již začneme uvědomovat, že to nebude jen tak.
Malý hrdina se chrabře prodírá marasem snového, tajemného a děsivého světa, který je jakoby stínem světa našeho, s tím rozdílem, že příliš neoplývá barvami (setkáme se s přehlubokou depresivní černí, poskrovnu se vyskytující optimističtější bílou, nejčastěji v podobě tenkých paprsků světla odněkud shora či tajemné záře na pozadí, a tolika odstíny šedé, že název jistého populárního bestselleru pro ženy je pro Limbo eufesmismem).
Kromě toho se také jedná o koncentrovanou noční můru plnou důmyslných a smrtonosných pastí, do kterých nesčetněkrát upadnete a brutálně tak ukončíte život malého protagonisty. Způsobů, jak se odebrat k věčnému odpočinku (rozumějte, restartování checkpointu), je zde vskutku nesčetně, tvůrci s krutou vynalézavostí dali hernímu světu opravdu nekompromisní a temný nádech, který umocňuje atmosféru.
Co se týče jednotlivých lokací a rébusů, ty jsou vytvořeny s velkou kreativitou a naplno využívají až překvapivě realistický fyzikální model hry. Hra vás až do konce bude překvapovat a kolikrát se docela slušně zapotíte než projdete tu či onu úroveň. Celý příběh limba je dosti nejednoznačný, a jak tomu často bývá, otevřený mnoha interpretacím.
Hratelnost je vynikající, ještě bych asi zmínil i kvalitní zvuky okolního prostředí (šumění lesa atd.), Soundtrack příliš výrazný není, vybavuje se mi vlastně pouze skladba z hlavní nabídky. Atmosféru hry ale doplnuje skvěle.
Silent Hill 2
Pro: vynikající hratelnost, vizuální zpracování, zvuky, příběh
Proti: poněkud málo indicií ohledně příběhu