Přestože jsem žádný z předchozích dílů stealth série Thief nikdy nehrál, postupným vymíráním stealth žánru jsem příliš neváhal a vsadil až na díl nejčerstvější a v roli vyhlášeného zlodějského Garretta jsem se tak ocitl poprvé až nyní.

Nemá asi moc smysl začínat s opěvováním grafické stránky hry. Lze se snad jen velmi stručně zmínit, že z hlediska kvality je patřičně nadstandardní, horší je to však s výskytem občasného a velmi nepříjemného lagování, které bylo i přes všemožné úpravy grafického nastavení dost otravné. Naštěstí se, alespoň u mě, tento neduh postupně objevoval stále méně a víceméně v jedné lokaci, což mě z míry rozhodně nevyvádělo.

Do postavy Garretta jsem se hned od začátku vžil určitě dobře a jakožto správný zloděj se snažil, abych nenechal jediný kout neprobádaný, trezor nezamčený a zásuvky stolů netknuté. Zábavnost doplněná slušným, i když trochu zvláštně zaměřeným příběhem, se tedy u mě od prvopočátku dostavila s výjimkou okamžiků setkání s mutanty. Setkání s nimi naštěstí bylo zřídka, ale ať se na mě nikdo nezlobí, mně jejich přítomnost přijde v takovéto hře naprosto zbytečná a především dost neopodstatněná.

Co dodat? V pořadí čtvrtý díl série Thief mě určitě chladným nenechal a až na pár krátce trvajících nudnějších chvilek odcházím spokojený a s naivní nadějí, že nějaké stealth překvapení se pro mě opět brzy najde.