Tématika kolonizace Marsu (či jiných nehostinných planet) je pro mě velmi lákavé téma a každou hru v tomto směru očekávám s nadšením. Hry ze série Red Faction jsem si užil, prozkoumávání planet s vozítkem Mako v Mass Effectu jako jeden z mála také.

Mars: War Logs ale hráče na rozdíl od výše zmiňovaných her nezavede na širé neobydlené a vyprahlé pláně, nýbrž do špinavých základen skrytých pod obřími „přístřešky“, což mě trochu mrzelo. Působilo to občas monotónně. V rámci grafického stylu jsem se nedočkal byť jediného wow momentu a pokud se hráč těší, že se bude kochat překrásnými marťanskými exteriéry, tak bude zklamán.

Hra měla velmi nízký rozpočet a je to na ní hodně znát. Tvůrci se pustili do něčeho, co sem ji ale naštěstí podařilo dotáhnout i do konce, byť za cenu mnoha ústupků. Hra má ambice srovnatelné s tříáčkovým titulem – příběh a alternativní historie je načrtnuta skvěle a bavilo mě objevovat taje jednotlivých frakcí a postav. Bohužel příběh samotné hry skončí, sotva co se rozjede. Nepřátel je málo, zbraní a itemů rovněž. Lokace jsou pouze tři a to ještě poměrně chudé na detail a s minimem interaktivních míst. Nejslabším prvkem je tedy podle mě leveldesign. Není vyloženě zlý, ale prostředí se po celou dobu nijak zásadně nemění. Cílem většiny questů je vždy někam doběhnout, stisknout aktivní tlačítko nebo s někým pokecat a pak jít zase zpátky. Do toho několik soubojů, pár dialogů a sem tam nějaký ten drobný bug technického rázu. Uvítal bych rozmanitější herní náplň, například v podobě jednoduchých hádanek či více skriptovaných pasáží.

Rád bych se ale vrátil k soubojům, které mě velmi mile potěšily. Souhlasím s tím, že soubojový systém je podobný tomu ze Zaklínače 2. Bojování funguje na stejných principech: máme tu klasický útok + vykrývání. Máme tu úskoky do stran a speciální schopnosti v podobě elektrických sil. Na každého nepřítele platí trochu jiná taktika, kterou když hráč nedodržuje, tak velmi rychle zemře. Už na střední obtížnost hra nedává nic zadarmo a několik soubojů bych považoval vyloženě za těžkých. Postupem času s rozvojem schopností postavy ale obtížnost výrazně klesá. Soubojům se lze dokonce i vyhnout. Ve hře funguje jednoduchý stealth – nepřátele lze potichu obejít a omráčit. Dokonce se jim dá občas vyhnout úplně, byť to znamená ztrátu cenných XP. Roy není žádný zabiják, nepotřebuje střelné zbraně a lidské nepřátele nutně nezabíjí. Roy jim dá prostě přes držku, a zatímco se válí xichtem v marťanském prachu, je jen na hráči, zda je dorazí. Pokud tak udělá, nepřátelé z dané lokace navždy zmizí (ovšem za cenu záporných bodů k pověsti), pokud ne, tak se po (naštěstí dostatečně dlouhém) čase zvednou a prudí znova. Zpočátku jsem se obával frustrace z častého respawnu a vymlacování stále stejných lokací, ale tvůrci tohle naštěstí zmákli velmi dobře a všechny questy jsem měl zpravidla hotové dříve, než se poražení stačili vzpamatovat.

Hra si zaznamenává informace o lokacích, postavách a nepřátelích do přehledného deníku. Texty jsou tak akorát dlouhé a velmi čtivě napsané (lví podíl na tom má výborná česká lokalizace). O moc hůře na tom nejsou ani dialogy. Voice-acting odpovídá rozpočtu, ale napsané jsou zábavně a dodávají každé postavě svůj charakter.

Verdikt: Mars: War Logs rozhodně není hra dokonalá. Má hromadu nedostatků, za které ale tvůrci hry vyloženě nemůžou. V rámci možností se jim povedlo vydat funkční a odladěnou hru, jejíž pokoření zabere solidních 14 hodin. Tvůrci umí skvěle pracovat s málem a to se musí ocenit.