Daylight není špatná hra, ale pro nadšence tohoto žánru her nedokáže nic moc nabídnout, o to spíš možná zklame. Hra začíná dobře, objevujete se kdesi v nějakém starém a opuštěném nemocničním zařízení a jediné co máte po ruce je mobil, kterým si svítíte. Váš inventář ještě postupně doplňují glowsticky a světlice. Tak už jen zbývá, dostat se ven...
Prvním momentům v postupu hrou se prakticky nedá nic vytknout. Všechno tu funguje, je tu atmosféra doplněná různými mechanickými zvuky ozývajících se zblízka i z dálky a v určitých momentech dobře zafunguje i soundtrack a to hlavně tehdy, pokud nastává nějaká vizuální konfrontace s duchem. Tohle všecho by bylo hrozně moc fajn, kdyby to netrvalo jen prvních 15 minut hraní.
Problém je, že po patnácti minutách hraní se všechno začíná opakovat. Hráč má pocit, že prochází stále stejnými místy, generátor mapy dává dojem, že architektura mapy je hrozně jednoduchá proto, aby cokoli šlo postavit k čemukoli (místnost k chodbě, schody k chodbě...). Všechny ty chodby jsou tak nějak stejné, ale budiž. Po chvíli se přestanete lekat i útočících čarodejnic, před kterými buď utečete, anebo rovnou se je naučíte ignorovat tj. nedívat se na ně.
Je tu pár úrovní, které mají stále stejný scénář. Bloudit mapou, sebrat předmět, aby se odemkl exit do další mapy a při tom se vyhývat útočícím entitám.
Daylight není špatná hra, ale člověk by čekal rozhodně více než engine s mapou, která obsahuje pouze několik automatických mechanismů a tím to všechno vlastně končí.
Prvním momentům v postupu hrou se prakticky nedá nic vytknout. Všechno tu funguje, je tu atmosféra doplněná různými mechanickými zvuky ozývajících se zblízka i z dálky a v určitých momentech dobře zafunguje i soundtrack a to hlavně tehdy, pokud nastává nějaká vizuální konfrontace s duchem. Tohle všecho by bylo hrozně moc fajn, kdyby to netrvalo jen prvních 15 minut hraní.
Problém je, že po patnácti minutách hraní se všechno začíná opakovat. Hráč má pocit, že prochází stále stejnými místy, generátor mapy dává dojem, že architektura mapy je hrozně jednoduchá proto, aby cokoli šlo postavit k čemukoli (místnost k chodbě, schody k chodbě...). Všechny ty chodby jsou tak nějak stejné, ale budiž. Po chvíli se přestanete lekat i útočících čarodejnic, před kterými buď utečete, anebo rovnou se je naučíte ignorovat tj. nedívat se na ně.
Je tu pár úrovní, které mají stále stejný scénář. Bloudit mapou, sebrat předmět, aby se odemkl exit do další mapy a při tom se vyhývat útočícím entitám.
Daylight není špatná hra, ale člověk by čekal rozhodně více než engine s mapou, která obsahuje pouze několik automatických mechanismů a tím to všechno vlastně končí.
