Watch Dogs je hra, o kterou se zajímám už od chvíle, co byla oznámena, a vzhledem k tomu, že GTA V je na PC stále v nedohlednu, jsem její vydání uvítal dvojnásob.
První dojem ze hry nevyhnutelně souvisí s grafickým zpracováním, jež je skutečně úchvatné, a i když nedovedu posoudit, jestli vážně jde o nejlépe vypadající open-world hru (třeba Just Cause 2 vypadalo taky skvěle), rozhodně je v tomto směru jedna z těch nejlepších. Ať už odlesky, textury, voda nebo počasí - je zkrátka vidět, že na tom si dali vývojáři hodně záležet.
Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že tahle honba za grafikou, která má hráče posadit na zadek, jde podobně jako u jiných her na úkor hratelnosti. Ta má bohužel jednu velice zásadní vadu - otřesný jízdní model. Auta jezdí jakoby po kolejích, některá jsou při středně rychlém a rychlém zatáčení těžko ovladatelná, a na motorku snad radši vůbec nesedejte, protože kromě toho, že se vám bude špatně řídit, u toho možná budete pociťovat jistou nevolnost, jelikož kamera při jízdě na motorce dělá takové vylomeniny, že budete snad s láskou vzpomínat na "drunk cam" z GTA IV, a aby toho nebylo málo, zrychlení vozidel z 0-60 bych tipoval tak na půl sekundy, což plynulému ježdění taky příliš nepomáhá.
(Nenechte se mýlit, nejde o to, že bych vyžadoval superrealistické řízení jako z nějakého simulátoru, jenže v tomhle případě není ježdění jen arkádové - je zkrátka a dobře podělané jako uplynulé mistrovství světa v ledním hokeji.)
Zpackané řízení představuje větší problém, než by si leckdo možná mohl zpočátku myslet. Ve vozidlech totiž budete muset strávit podstatnou část hry - ať už v příběhových misích, kdy nemůžete z pochopitelných důvodů používat fast travel, nebo ve vedlejších, kde budete přepadat konvoje, nebo třeba, což je v tomto směru asi nejštiplavější osina v půlce, unikat policii.
Ta je ostatně kapitolou sama pro sebe, protože během toulek městem ji skoro nepotkáte, a pokud ano, existuje velmi primitivní způsob, jak ji setřást - najít si nejbližší most, zamířit k němu, hacknout ho, přeskočit s autem na druhou stranu a máte vyhráno. Zcela jiná situace ovšem nastává ve chvíli, kdy se vám na zoubek rozhodne podívat také policejní vrtulník. Ten totiž vývojáři naprogramovali tak šíleně chytře, že drtivou většinu času létá přímo nad vámi takovým způsobem, že je nemožné ho hacknout nebo sestřelit, takže musíte doufat, že vaše auto zvládne odolávat náporu tak dlouho,dokud se vám s jistou dávkou štěstí nepodaří vrtulník setřást a s větší dávkou štěstí pak nalézt nějakou podzemní garáž či jiné místo, kde se můžete ukrýt, dokud pátrání nepřestane. Zejména ke konci hry unikáte před policí (s maximální hledaností) hned ve dvou misích a přiznám se, že mě dokázaly vytočit do takové nepříčetnosti, jako když jsem v Pro Evolution Socceru onehdy nastřelil v zápase proti Řecku 7 tyček a nakonec remizoval 0:0.
Abych seznam mých výhrad ke hře dokončil, zmíním ještě pokus o sjednocení SP a MP. To lze sice vypnout v menu, ale i tak jsou ve hře odměny (např. i některé zbraně)., které se odemykají jen skrze plnění MP úkolů, ale přitom je samozřejmě vzhledem k této geniální integraci MP do kampaně můžete používat i v SP, což člověka svým způsobem ke hře online nutí. Pokud jsem zmínil zbraně, musím říct, že s arzenálem pušek, pistolí, samopalů či výbušnin jsem spokojen, ale je velká škoda, že zcela chybí možnost jakéhokoli vylepšování zbraní jako jsou mířidla, lasery, zásobníky atd.
Co se týče příběhu, k tomu bych řekl ve zkratce (i kvůli spoilerům) jen to, že mě sice nijak nepohltil jako třeba u Zaklínače nebo Batmanů AA i AC, ale rozhodně mi hru ani neznechutil - přirovnal bych to řekněme ke slušnému béčkovému akčnímu filmu.
Jednoznačnou pochvalu si ale rozhodně zaslouží propracovanost herního světa, byť hodně působí jako kombinace úspěšných her Ubisoftu, jmenovitě Far Cry 3, Assassinské série (parkour, rozhledny, ukrývání, design některých misí) nebo třeba Splinter Cella. Od kolegů z Rocksteady si také vypůjčili nápad s audiozáznamy, jejichž prostřednictvím se můžete dozvídat další detaily o příběhu, postavách nebo městě, ale vzhledem k tomu, že mě příběh zase natolik nevtáhnul, jsem se jimi příliš nezabýval. K dispozici je tu i schopnost zpomalení času (Focus), kterou můžete využít třeba pro rychlejší zneškodění většího počtu nepřátel, ale osobně jsem ji využíval jen minimálně.
Co rovněž potěší, je herní doba, která skutečně nabízí několik desítek hodin, pokud se nevykašlete na vedlejší mise, kterých je ve hře hned několik druhů a ve kterých si můžete zastřílet, zajezdit (nedoporučuju), zahackovat, a dokonce si i tak trochu zahrát na detektiva.
Samotné hackování různých objektů také dokáže přínést dobrou zábavu a otevírá spoustu možností, jak danou herní situaci vyřešit - můžete se někam jenom prohackovat přes kamery, aniž byste jedinkrát vytasili zbraň, nebo vzít nepřátele útokem a vyhazovat je do povětří mnoha způsoby. Nijak mi ani nevadily hackovací minihry, kdy musíte hýbat s uzly v jakémsi obvodu tak, abyste dostali signál až na poslední uzel sítě, v níž budete operovat.
Ve výsledku tedy Watch Dogs považuju za povedenou hru, kterou bohužel ke dnu táhne mizerný jízdní model a v menší míře také nedoladěné bojování s policí.
První dojem ze hry nevyhnutelně souvisí s grafickým zpracováním, jež je skutečně úchvatné, a i když nedovedu posoudit, jestli vážně jde o nejlépe vypadající open-world hru (třeba Just Cause 2 vypadalo taky skvěle), rozhodně je v tomto směru jedna z těch nejlepších. Ať už odlesky, textury, voda nebo počasí - je zkrátka vidět, že na tom si dali vývojáři hodně záležet.
Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že tahle honba za grafikou, která má hráče posadit na zadek, jde podobně jako u jiných her na úkor hratelnosti. Ta má bohužel jednu velice zásadní vadu - otřesný jízdní model. Auta jezdí jakoby po kolejích, některá jsou při středně rychlém a rychlém zatáčení těžko ovladatelná, a na motorku snad radši vůbec nesedejte, protože kromě toho, že se vám bude špatně řídit, u toho možná budete pociťovat jistou nevolnost, jelikož kamera při jízdě na motorce dělá takové vylomeniny, že budete snad s láskou vzpomínat na "drunk cam" z GTA IV, a aby toho nebylo málo, zrychlení vozidel z 0-60 bych tipoval tak na půl sekundy, což plynulému ježdění taky příliš nepomáhá.
(Nenechte se mýlit, nejde o to, že bych vyžadoval superrealistické řízení jako z nějakého simulátoru, jenže v tomhle případě není ježdění jen arkádové - je zkrátka a dobře podělané jako uplynulé mistrovství světa v ledním hokeji.)
Zpackané řízení představuje větší problém, než by si leckdo možná mohl zpočátku myslet. Ve vozidlech totiž budete muset strávit podstatnou část hry - ať už v příběhových misích, kdy nemůžete z pochopitelných důvodů používat fast travel, nebo ve vedlejších, kde budete přepadat konvoje, nebo třeba, což je v tomto směru asi nejštiplavější osina v půlce, unikat policii.
Ta je ostatně kapitolou sama pro sebe, protože během toulek městem ji skoro nepotkáte, a pokud ano, existuje velmi primitivní způsob, jak ji setřást - najít si nejbližší most, zamířit k němu, hacknout ho, přeskočit s autem na druhou stranu a máte vyhráno. Zcela jiná situace ovšem nastává ve chvíli, kdy se vám na zoubek rozhodne podívat také policejní vrtulník. Ten totiž vývojáři naprogramovali tak šíleně chytře, že drtivou většinu času létá přímo nad vámi takovým způsobem, že je nemožné ho hacknout nebo sestřelit, takže musíte doufat, že vaše auto zvládne odolávat náporu tak dlouho,dokud se vám s jistou dávkou štěstí nepodaří vrtulník setřást a s větší dávkou štěstí pak nalézt nějakou podzemní garáž či jiné místo, kde se můžete ukrýt, dokud pátrání nepřestane. Zejména ke konci hry unikáte před policí (s maximální hledaností) hned ve dvou misích a přiznám se, že mě dokázaly vytočit do takové nepříčetnosti, jako když jsem v Pro Evolution Socceru onehdy nastřelil v zápase proti Řecku 7 tyček a nakonec remizoval 0:0.
Abych seznam mých výhrad ke hře dokončil, zmíním ještě pokus o sjednocení SP a MP. To lze sice vypnout v menu, ale i tak jsou ve hře odměny (např. i některé zbraně)., které se odemykají jen skrze plnění MP úkolů, ale přitom je samozřejmě vzhledem k této geniální integraci MP do kampaně můžete používat i v SP, což člověka svým způsobem ke hře online nutí. Pokud jsem zmínil zbraně, musím říct, že s arzenálem pušek, pistolí, samopalů či výbušnin jsem spokojen, ale je velká škoda, že zcela chybí možnost jakéhokoli vylepšování zbraní jako jsou mířidla, lasery, zásobníky atd.
Co se týče příběhu, k tomu bych řekl ve zkratce (i kvůli spoilerům) jen to, že mě sice nijak nepohltil jako třeba u Zaklínače nebo Batmanů AA i AC, ale rozhodně mi hru ani neznechutil - přirovnal bych to řekněme ke slušnému béčkovému akčnímu filmu.
Jednoznačnou pochvalu si ale rozhodně zaslouží propracovanost herního světa, byť hodně působí jako kombinace úspěšných her Ubisoftu, jmenovitě Far Cry 3, Assassinské série (parkour, rozhledny, ukrývání, design některých misí) nebo třeba Splinter Cella. Od kolegů z Rocksteady si také vypůjčili nápad s audiozáznamy, jejichž prostřednictvím se můžete dozvídat další detaily o příběhu, postavách nebo městě, ale vzhledem k tomu, že mě příběh zase natolik nevtáhnul, jsem se jimi příliš nezabýval. K dispozici je tu i schopnost zpomalení času (Focus), kterou můžete využít třeba pro rychlejší zneškodění většího počtu nepřátel, ale osobně jsem ji využíval jen minimálně.
Co rovněž potěší, je herní doba, která skutečně nabízí několik desítek hodin, pokud se nevykašlete na vedlejší mise, kterých je ve hře hned několik druhů a ve kterých si můžete zastřílet, zajezdit (nedoporučuju), zahackovat, a dokonce si i tak trochu zahrát na detektiva.
Samotné hackování různých objektů také dokáže přínést dobrou zábavu a otevírá spoustu možností, jak danou herní situaci vyřešit - můžete se někam jenom prohackovat přes kamery, aniž byste jedinkrát vytasili zbraň, nebo vzít nepřátele útokem a vyhazovat je do povětří mnoha způsoby. Nijak mi ani nevadily hackovací minihry, kdy musíte hýbat s uzly v jakémsi obvodu tak, abyste dostali signál až na poslední uzel sítě, v níž budete operovat.
Ve výsledku tedy Watch Dogs považuju za povedenou hru, kterou bohužel ke dnu táhne mizerný jízdní model a v menší míře také nedoladěné bojování s policí.
Shadow of the Tomb Raider
Pro: Impozantní grafické zpracování, rozsáhlý a propracovaný herní svět, krycí systém a parkourové pohyby, solidní porce zábavy na několik desítek hodin, hrátky s hacknutelnými objekty
Proti: Příšerný jízdní model, který dělá šmouhu napříč hratelností celé hry, v zásadě nic nového pod sluncem, chybí vylepšování zbrání, nesmyslná snaha o propojení SP a MP, špatná optimalizace, nevybalancovaná policie