Hra Path od Exile je akční online RPG, které se velmi podobá hře Diablo II. Stala jsem se zde jedním z trestanců, který byl vyhnán na kontinent Wraeclast. Mohla jsem bojovat za mou oblíbenou čarodějku, ale rozdíl oproti Diablu je ten, že nebylo zapotřebí používat pouze magické zbraně, ale měla jsem k dispozici třeba luk nebo meč. Vybrat se dalo ze šesti postav – duelist, který vyniká jak silou, tak obratností, witch, která samozřejmě kouzlí, ale vyniká hlavně inteligencí, umí totiž jak tajemná kouzla tak smrtící bojové techniky, marauder se vyznačuje velikou silou, z Diabla by se velmi přibližoval postavě barbara, ranger je velmi obratný, soupeři nemají skoro šanci se do něj trefit a jeho specialita je boj na dálku, templar ovládá jak sílu tak inteligenci, velmi podobný postavě paladina z Diabla II a poslední postavou je shadow, který má velkou obratnost i inteligenci.

Podobně jako u Diabla se zde dají sbírat drahokamy, kterými pak lze vylepšovat předměty. Mohla jsem přidat až pět podpůrných kamenů k vylepšení a okouzlení předmětu. Tuto výhodu ocení hlavně ti, kteří chtějí mít super výstroj, která vás může jak ochránit před poškozením, tak může být i libovolně kouzelná. Největší novinka a zajímavost je Passive Skill Tree, neboli strom dovedností, kde se tvůrci pravděpodobně nechali inspirovat hrou Final Fantasy. Jedná se o rozsáhlou síť různých dovedností. Lze si volit až mezi 1350 dovednostmi. Ze začátku se mi to zdálo nepřehledné, ale ocenila jsem, že se postava dala dolaďovat k mojí spokojenosti tak, jako ještě v žádné podobné hře.

Další příjemnou novinkou jsou lahvičky. Nemusela jsem si shánět větší a větší pásek, aby se tam vešlo spoustu lahviček, které se musí dokupovat nebo je sbírat od nepřátel pro rychlé doplnění života nebo many. Tady jsou speciální lahvičky, které nevypijete nikdy celé najednou. Z jedné lahvičky se lze napít vícekrát a nápoj se automaticky doplňuje při zabíjení příšer. Když je lahvička prázdná, nezmizí, ale jen se čeká na zabití další příšery, aby se mohla začít doplňovat.

Celé prostředí Wraeclast je temné, plné děsivých příšer, které není jednoduché zabít. Musela jsem prolít spoustu krve a přežít hodně násilí. I hudba je potemnělá a všechny mapy jsou rozsáhlé, ale bylo dobré je pečlivě projít a otevřít každou tajnou bednu, kterou jsem potkala, protože i v těch nejobyčejnějších skrýších se daly objevit magické a drahé předměty. Takové předměty oceníte nejvíce, protože ve hře neexistují peníze, ale vše je zajištěno směnným obchodem.

Ve hře nejde jen o bezhlavé mlácení mečem do příšer. Je zde i možnost se ranám a střelám nepřátel vyhýbat a musela jsem dělat úhybné manévry tak, aby mě neobklopilo milion nepřátel a neměla jsem pak kam utéci.

Některé možná zaskočí, že hra má pouze tři akty, ale hru si určitě zahraji vícekrát a vyzkouším si i vyšší obtížnosti, a nevadí mi, že je málo aktů.