Těžko by mě někdy napadlo, že zrovna remake Shadow Warriora bude tou hrou, u níž budu nad příběhem a implementací RPG prvků uznale pokyvovat hlavou. Ikdyž se větší část dobrodružství žoldáka Lo Wanga nese v odlehčeném duchu, ke konci již získává na vážnosti i solidní hloubce, kterou by mu leckteré západní rpgčko mohlo závidět.

Vlastně i délka hry napovídá, že se nejedná o hříčku pro odreagování na pár minut mezi hraním velkých titulů, tomu ostatně přidává také poměrně taktický styl hraní, který bych s klidem přirovnal k takovému druhému Mass Effectu bez side-kicků. Díky vhodné kombinaci skillů, ekvivalentu magie - energii Ki a vylepšitelným zbraním si celkem snadno můžeme směřovat postavu podle svého gusta. Pokud například dáváme přednost obraně, přijde nám vhod energetický štít či bonusové hitpointy z lékárniček, pro rychlé údery tu je zase zrychlení a regenerace staminy atd. Samozřejmě nesmí chybět ani oblíbené sekundární módy u zbraní a různě poschovávané secrety, které často odkazují nejen na svého předchůdce, ale třeba i na Duke Nukema, Half-Life a vůbec popkulturní počiny ("Like the eye of the tiger, Hoji.... but he lost in the first one, didn't he?").

Celkově tak reinkarnovaný Shadow Warrior působí velmi kompaktně, ať už se jedná o background story o nesmrtelných ve Světě stínů, grafickou stylizaci nabídek, UI i hudbu, což ale Lo Wangovi a jeho osobnímu démonu Hoji nebrání trousit vtípky na každému rohu. Jako vadu na kráse bych proto viděl pouze nižší variabilitu prostředí a také horší design map, jelikož se mi občas stávalo, že jsem lehce bloudil. Každopádně našim severním sousedům závidím jejich neuvěřitelnou plodnost v oblasti herního průmyslu.

If you mess with Lo you get Wanged!