Tak jsem si skompletoval mého oblíbeného Gothica. K lepšímu počítači jsem se dostal až v pozdější době. Takže se ke mě dostala až opravená verze téhle hry. Ještě že tak. Škoda, že se hra dostala do rukou takovým amatérům. Až mě to docela mrzí, co se stalo ke konci s mou nejoblíbenější sérií.

Poučen z minulosti jsem hru hned od začátku začal hrát na těžkou obtížnost. Konečně se hra s obtížností alespoň přiblížila odatadiskované dvojce. Tady se dají ale boje ošmelit. Využít terén, stupidní AI a se slabou postavou se můžete dostat na relativně nedostupná místa. I když, a to mi trochu vadilo, tady nejsou nějaká vyloženě lehká a těžká místa. Všechno je to pěkně namíchaný. Trolové, vlci, stínové šelmy, mrchožrouti.. Zvířata si tu své teritoria moc nedrží.

Dialogy mě zezačátku trochu šokovaly. Sebestředný, fanatický, panovačný a hodně uřvaný hrdina se hodně změnil. Buduje se tu takový kult osobnosti. Stupidní úkoly typu: "Tenhle nechce to, co chci já. Zabij ho. Ne, nezabíjej mě. Dám ti dvojnásobek, když zabiješ jeho." Nebo: "Zajdi tam, a někoho mi přiveď." Takové úkoly se bohužel pořád opakují. Amatérismus, odfláklost, nedostatek invence, nedostatek talentu? Jako, kdyby se autoři teprve nedávno naučili psát. Fakt béčko.

U hry mě docela dlouho držela pěkná příroda a moje úchylka v prohledávání všeho možného. Pokud máte rádi procházky v přírodě, sbírání bylinek a hub, tak se i tady vyřádíte. Mě to sbírání a následné hraní si na alchymistu, kováře, lovce docela bavilo. Konečně už je tu i normální rozloha. Myslim, že tak akorát. Po zvládnutí všech questů mi to zabíjení zvířat na nové úrovně už nějak nestačilo, tak jsem skončil.

Tady v Myrtaně víc žije přírodní fauna, než nějaká lidská inteligence vyvýjející se důslekama těch pár rozhodnutí. A to outro je trapný.