Na datadisk pro Quake jsem byl docela zvědavý. Doufal jsem, že noví vývojáři konečně přinesou změny k lepšímu a to se i potvrdilo. Nebývá to často aby datáč nakopal původní hře prdel a i když se to Armagonu povedlo jen zčásti, hrál se mi mnohem lépe než Quake.

Vývojáři základní hry možná předvedli spletité chodby a promyšlené systémy dveří, výtahů i spínačů, ale jejich výtvory byly nemastné a neslané. U Armagonu to neplatí, neboť tvůrci se pokusili v řadě map ztvárnit něco víc než jen slepenec chodeb. Jednou tu máme výzkumnou stanici, jindy důlní systém, pohřebiště nebo třeba katedrálu… Mapy vypadají k světu, jsou prostorné, originální a zapamatovatelné, což je jen dobře.

Nové prvky jako je silové pole, ventilátory či otáčející se roury zpestřují úrovně. Ovšem zemětřesení a vůbec padající trosky si mohli tvůrci odpustit. Vážně jsem nečekal, že při průchodu dolu se na mě může sesypat strop. Kdyby to bylo nejprve v nějaké mapě názorně předvedeno, asi bych byl opatrnější, ale takhle se restartu vyhnout nedalo.

Úrovně jsou tentokrát rozděleny do tří kapitol po šesti a to včetně tajných úrovní, jejichž přítomnost mě docela překvapila. Už takhle má datadisk délku pouze poloviny základní hry a tvůrci ještě vezmou tři úrovně a šoupnou je za skryté portály, kam se řada hráčů ani nepodívá. Epizody se nemohou vybírat a následují za sebou, tudíž hráč nemá možnost v průběhu hraní zvýšit/snížit obtížnost, pokud mu nevyhovuje. Celkem škoda.

Plusem jsou noví nepřátelé, kterých je sice málo, ale povedli se. Centroid (velký štír) je nebezpečná bestie s kulometem. Gremlin je v rámci podobných FPS ojedinělá stvůra – dokáže ukrást hráči zbraň z ruky a využít ji proti němu. Jen škoda, že udržet si Gremlina od těla zase tak těžké není. Pak je tu ještě létající výbušná koule a boss.

Nechybí ani nové zbraně a nejsou to žádné laciné kousky. Zbraně jsou nápadité, hravé a dá se s nimi taktizovat, což je jen dobře. Laser odrážející se od stěn je skvělý na střílení za roh a hráč musí odhadovat úhel střely podobně jako u granátometu. Vrhač min je ideální na tvorbu pastí. Nalákat, připravit pár min a za rohem už jen poslouchat pípání min a výbuchy. Horší je, že nové zbraně využívají starou munici, a i když je s minami legrace, jde o nejméně univerzální zbraň, která žere rakety – málokdo bude vyhazovat cenné rakety kvůli minám, které mnohdy ani nenajdou cíl. Poslední zbraní je kladivo šlehající blesky. Hrozně žere baterie, ale proti velkému počtu nepřátel je to dobrá věc, která navíc i bez munice poslouží v boji zblízka.

Potěšilo i pár nových bonusů. Jasně, Quad damage ani nesmrtelnost nemůže nic trumfnout, ale stejně - nové specialitky nejsou nikdy na škodu. Je tu štít, který vrací nepřátelům část poškození, jež vám udělili. Dále oblek, který urychluje plavání ve vodě. Jen škoda, že jeho trvání je omezené, tudíž mnoho uplatnění nenajde. A na závěr vzácný roh, který vyvolá spřátelenou potvoru. Může to být Ogre, oba rytíři, či třeba Fiend (skákací bestie). Spřátelené monstrum je daleko více zábavný prvek než věc výrazně ulehčující postup úrovní, tedy pokud nezískáte Shamblera :-). Kdo si umí v rámci hry hrát a nečeká, až mu zábava spadne do klína, určitě si vyvolávací roh oblíbí tak jako já.

Dojmy z epizod...

1. Epizoda
Příjemně mě překvapila tematičnost epizody. Celá sada úrovní je zasazena do lidských základen a protivníky jsou většinou vojáci, psi a štíři. V původní hře se vojáci objevovali jen v počátečních úrovních epizod. Byla to celkem škoda. Tahle epizoda jasně ukazuje, že vojáci dovedou být natolik nebezpeční, aby sami uživili celou epizodu. Díky vhodnému rozmístění vojáků a velkému počtu (klidně přes 50 monster za úroveň) je i první epizoda docela nářez. Tajná úroveň (dostupná z E1M2) se bohužel od běžných úrovní nijak neliší.

2. Epizoda
Moderní stanice nahradily démonické chrámy a hrady. Už první úroveň, vlastně úplně první místnost, v níž se prochází velký rytíř, dává tušit, že končí sranda. První úroveň vytasí ty nejsilnější stvůry jako je Vore či Shambler. Později se však složení nepřátel poněkud umírní a Vore i Shambler budou vzácnější (alespoň na Normal). Tajná úroveň (dostupná už z E2M1) je zajímavá snad jen představením Gremlina.

3. Epizoda
Třetí epizoda nepřáteli rozhodně nešetří. Obtížnost značně vzrostla, potvor je spousta a nábojů i léčiva poskrovnu. Opět tu nechybí nápadité prvky jako třeba lanovka, či posuvná stěna s bodci. Tajná úroveň (dostupná z E3M3) je konečně něčím opravdu zajímavým – dvě stavby spojené můstky uprostřed prázdnoty. Trochu mě to připomínalo jednu sérii map z Quake Areny. Závěrečný boss konečně nabízí pořádný souboj byť se nedá říct, že by to byla kdovíjak obtížná bitva. Být to prostá kruhová aréna bez jakýchkoli překážek, bylo by to zajímavější. I tak je ale Armagon slušným zakončením kvalitního přídavku, který podle mého názoru Quake s přehledem překonal.