Hned na začátek důležitá informace, to aby nedošlo k nějakému omylu - samozřejmě hodnotím pouze kvalitu samotného "předělání" hry, ne hru samotnou.
Odkaz na komentář k původnímu Baldur's Gate je zde.
Baldurs Gate je pecka. To je prostě nevyvratitelný fakt, že? Ale bohužel i všechny pecky musí někdy vychladnout. Sláva Infinity Endžínu je už nenávratně pryč. A my si říkáme: ,,Ach jo, zatraceně... kdyby jen ty mladé generace věděly, co za skvost ten Baldurs Gejt byl." A tak si banda rádoby spasitelů usmyslela, že Baldurs Gate té mladé generaci představí ve vylepšeném kabátě a nám, týpkům ze starý školy, předá staré dobré RPG, s mnoha novýma vychytávkama. A vono prd! Nepřiměřené množství otravných bugů rozhodně neomlouvá to, že hra je na prodej přes internet, to ani náhodou. Nějaké se dají odpustit, ale je jich tam prostě tolik, že to mnohdy bylo až k nesnesení. (Třeba mi zkazily romanci s Neerou, to jim nikdy neodpustím!)
Obrovské zklamání přišlo i k nulové interakci mezi vašimi parťáky. Vždy mě na Baldurs Gate štvalo, že nemůžete oslovit své společníky, vždy musíte čekat, pokud si s nimi chcete pokecat, až osloví vás. Takový Planescape:Torment to už měl,a to vyšel rok před tím, než BG2! Opravdu mi chcete říct, že jejich scénáristé si nemohli dát tu práci a napsat jednoduchý systém většinou tázavých dialogů? Díky tomu je družina mrtvá. Žádný pokrok ani zde.
Málo portrétů, málo nových NPC zvukových efektů a novinky zcela na prd. Například na přibližování a oddalování obrazovky jsem zapomněl 20 vteřin poté, co jsem to objevil, vzpomněl jsem si na to zase až někdy ke konci hry. Tři nový NPC společníci jsou ale fajn. Stejně tak jejich Questy, které uchvacují pěkně vyhlazenou grafikou z konce devadesátek. (Bohužel Rassadův quest jsem si užít nemohl kvůli těm bugům, jen tak pro informaci)
Přídavek Black Pits je nápad zajímavý, nicméně nedotažený. Vůbec nechápu, proč musela být základní pointa takto přímočará, protože přímo vybízela, aby se protáhla do nějakého hlubšího příběhu. V konečné verzi to odhrajete jednou, následně to zkusíte podruhé, ale pak si řeknete jednu jedinou logickou otázku: ,,Proč?" A víte co? Budete mít pravdu.
BGEE je v závěru zklamaní jak prase. Přídavky zde jsou téměř minimální, až to působí jako průměrný mód než samostatná hra. A mladší generace to nezaujme. Fakt ne. To je jako byste před nějakého mladíčka postavili kdysi krásnou, teď už starou babku, nechutně ji celou nezkušeně napudrovali a řekli mu: ,,Hele! Ta je krásná, co? Ta kdysi bývala královnou všech večerů, tak jsem ji trochu upravil, aby byla nadále k světu. Kočka, že?" Mladíček se ale z odporem odvrátí a vydá se ke své Nordce.
Odkaz na komentář k původnímu Baldur's Gate je zde.
Baldurs Gate je pecka. To je prostě nevyvratitelný fakt, že? Ale bohužel i všechny pecky musí někdy vychladnout. Sláva Infinity Endžínu je už nenávratně pryč. A my si říkáme: ,,Ach jo, zatraceně... kdyby jen ty mladé generace věděly, co za skvost ten Baldurs Gejt byl." A tak si banda rádoby spasitelů usmyslela, že Baldurs Gate té mladé generaci představí ve vylepšeném kabátě a nám, týpkům ze starý školy, předá staré dobré RPG, s mnoha novýma vychytávkama. A vono prd! Nepřiměřené množství otravných bugů rozhodně neomlouvá to, že hra je na prodej přes internet, to ani náhodou. Nějaké se dají odpustit, ale je jich tam prostě tolik, že to mnohdy bylo až k nesnesení. (Třeba mi zkazily romanci s Neerou, to jim nikdy neodpustím!)
Obrovské zklamání přišlo i k nulové interakci mezi vašimi parťáky. Vždy mě na Baldurs Gate štvalo, že nemůžete oslovit své společníky, vždy musíte čekat, pokud si s nimi chcete pokecat, až osloví vás. Takový Planescape:Torment to už měl,a to vyšel rok před tím, než BG2! Opravdu mi chcete říct, že jejich scénáristé si nemohli dát tu práci a napsat jednoduchý systém většinou tázavých dialogů? Díky tomu je družina mrtvá. Žádný pokrok ani zde.
Málo portrétů, málo nových NPC zvukových efektů a novinky zcela na prd. Například na přibližování a oddalování obrazovky jsem zapomněl 20 vteřin poté, co jsem to objevil, vzpomněl jsem si na to zase až někdy ke konci hry. Tři nový NPC společníci jsou ale fajn. Stejně tak jejich Questy, které uchvacují pěkně vyhlazenou grafikou z konce devadesátek. (Bohužel Rassadův quest jsem si užít nemohl kvůli těm bugům, jen tak pro informaci)
Přídavek Black Pits je nápad zajímavý, nicméně nedotažený. Vůbec nechápu, proč musela být základní pointa takto přímočará, protože přímo vybízela, aby se protáhla do nějakého hlubšího příběhu. V konečné verzi to odhrajete jednou, následně to zkusíte podruhé, ale pak si řeknete jednu jedinou logickou otázku: ,,Proč?" A víte co? Budete mít pravdu.
BGEE je v závěru zklamaní jak prase. Přídavky zde jsou téměř minimální, až to působí jako průměrný mód než samostatná hra. A mladší generace to nezaujme. Fakt ne. To je jako byste před nějakého mladíčka postavili kdysi krásnou, teď už starou babku, nechutně ji celou nezkušeně napudrovali a řekli mu: ,,Hele! Ta je krásná, co? Ta kdysi bývala královnou všech večerů, tak jsem ji trochu upravil, aby byla nadále k světu. Kočka, že?" Mladíček se ale z odporem odvrátí a vydá se ke své Nordce.
Pathfinder: Wrath of the Righteous
Pro: Noví NPC společníci a jejich questy, lze hrát ve větším rozlišení
Proti: Bugy, laciné až amatérské "úpravy", mnoho nevyužitých možností určitého vylepšení, hra téměř nepůsobí dojmem, že hrajete nějakou jinou lepší verzi.