Pamatuji si, jak jsem si jedničku Far Cry vysloveně užíval. Užíval si především grafiku, ale i samotný příběh, u kterého mi pak filmové verze dokázala, že herní svět nerovná se filmový (přestože si nemyslím, že film byl nutně špatný). Nicméně při koupi nového stroje a poslechu kamarádů, kteří už ten novější stroj nějaký čas měli jsem usoudil, že bych dvojku hrdinně měl přeskočit a zkusit si rovnou Far Cry 3. Tak jsem také udělal.
No a musím říct, že to chyba rozhodně nebyla. Far Cry 3 je totiž přesně to, co jsem v ten daný moment potřeboval. Volnost, kterou nabízela už dvojka a svoboda jednání s tím, že nic nebude zbytečně náročné včetně respawnu, což nabízela pro změnu dvojka a proto mě také odradila.
Já si to prostě užíval. Výborný příběh, tropické prostředí, na plakátu zmrd, kterej si pro tu kulku prostě jít musel. I proto jsem dychtil za tím, abych hru jako takovou dohrál. Respektive jsem pro to dělal maximum a do Far Cry 3 se maximálně zažral.
Musím vypíchnout to neuvěřitelně živé prostředí, kdy jsem se náhle dostal do přestřelky, ani nevím jak. Také ale musím vypíchnout důležité momenty ze hry, na které třeba i nikdy nezapomenu. I to je pro mě důkaz toho, že jsem se setkal s opravdu dobrou hrou. Také ale musím vypíchnout různé herní elementy, jako třeba nákup zbraní, hudbu, grafiku. Všecko prostě naprosto perfektně šlapalo a já si to užíval. Tak, jako hodně dlouho u jiné hry ne.
Na závěr snad jenom dodám, že to nejlepší, co tahle hra nabízela, byla realističnost. A to je přesně to, co jsem v rámci takové hry potřeboval (odkojen Operací Flashpoint) a to jsem také dostal.