K tomuhle kousku jsem se dostala omylem při proklikávaní her zde na db. Hodnocení to mělo dobré, na webu za nějakých 7€ DRM free verze + Desura + Steam + OST tak nekup to.
Z počátku jsem měla jisté obavy, technické zpracování nebylo nic moc. Hra mi běžela v 800x600 a připadalo mi jako by některé scény běžely v 5 fps a některé v 60. Možná je to jen nastavení rychlostí různých animací. Taky mi jednou hra spadla s neuloženým postupem jedné a půl hodiny, to jsem zjistila, že automatické savy zde neexistujou (so nostalgia).
Fair enough, s těmahle problémama jsem tak nějak počítala už při koupi a po chvíli jsem na ně přestala myslet úplně. Cat Lady má totiž spoustu věcí za které to pro mě stálo. Předem píšu varování, že následující odstavce budou silně subjektivní a nedávají smysl a radši to nečtěte, běžte pryč.
Cat Lady je takový simulátor deprese, měli jste někdy depresi? Stav kdy vaše tělo má nedostatek Serotoninu určitě nechce zažít nikdo. Pro okolního pozoravtele vůbec nedáváte smysl, ale vysvětlujte to někomu když vám několik hodin trvá jen zvednout se z postele. Při depresi nemá smysl nic ani nikdo.
Susan má depresi, která ji sžírá už dlouhý čas. Susan chce utéct a proto spáchá sebevraždu. A pak zjistí, že ani tu není schopná udělat pořádně. Je vyvržena zpět do světa aby čelila novým a největším nástrahám vůbec. Protože teprve až když jste úplně na dně, zahnání do kouta jako malá myš a nemáte co ztratit. Tak uděláte cokoliv a začnete konečně bojovat o svůj život.
Vyzbrojena faktem, komu se už jednou osobnost rozpadla, se znovu ropadnout nemůže, (a taky plynovou maskou, brokovnicí a tlupou toulavých koček) vyráží Sarah udělat svět krásnějším místem k žití. Haha, ne, prostě se jen snaží zabít ty hnusné zrůdy dřív než ony zabijou jí. Protože smrt bolí a smrt, to nechceš.
Určitě jste všichni alespoň jednou v životě přemýšleli jaké by to bylo, kdybyste byli nesmrtelní že? A jak jste si to představovali? Co kdyby to fungovalo tak, že byste pokaždé museli nejdříve umřít a prožít si tu krásnou bolest a teprve potom dostanete právo se vrátit zpět a začít znovu dýchat. Hmm, zkoušeli jste někdy strčit šroubovák do zásuvky? Bude to asi něco podobného.
Než se posunem někam dál, je tu ještě jedno citlivější téma k probrání. Znáte Bechdel test? Je to ze staršího lesbického feministického komixu. Používá se převážně na filmy, aby prošel musí splňovat tři jednoduché body.
1) Má alespoň dvě ženské postavy.
2) Které spolu mluví.
3) O něčem jiném než o chlapovi.
Nejdřív je to vtipné, potom až děsivé když zjistíte kolik děl tím neprojde. Kupodivu žánr adventur po této stránce byl vždy pokrokový. Ovšem na laťku kam jí posunula Cat Lady nemá zatím ani Ragnar Tørnquist, se slzami v očích tleskám.
Celou hru jsem dojela na jeden zátah 10 hodin, v pozdějších částech hry jsem si dokonce začala černobílý grafický kabátek a až směšně trhané animace oblíbila. Hádanky nejsou žádná rocket science, ale občas se mi stalo, že jsem se kvůli nějaké drobnosti zasekla. Navíc hra umožňuje ukončit příběh několika konci přičemž záleží na spoustě rozhodnutích, které jste udělali v průběhu celé hry. Bez návodu, který by vám řekl na co si dát pozor vás čeká velké množství savu a zkoušeni jiných řešení.
Doposud jsem se nerozhodla, zda-li se mi tento fakt líbí či ne, jelikož je tím možné dosáhnout růžového konce, ale tak nějak kazí ponurost celé hry.
I když žádná deprese netrvá věčně.
Z počátku jsem měla jisté obavy, technické zpracování nebylo nic moc. Hra mi běžela v 800x600 a připadalo mi jako by některé scény běžely v 5 fps a některé v 60. Možná je to jen nastavení rychlostí různých animací. Taky mi jednou hra spadla s neuloženým postupem jedné a půl hodiny, to jsem zjistila, že automatické savy zde neexistujou (so nostalgia).
Fair enough, s těmahle problémama jsem tak nějak počítala už při koupi a po chvíli jsem na ně přestala myslet úplně. Cat Lady má totiž spoustu věcí za které to pro mě stálo. Předem píšu varování, že následující odstavce budou silně subjektivní a nedávají smysl a radši to nečtěte, běžte pryč.
Cat Lady je takový simulátor deprese, měli jste někdy depresi? Stav kdy vaše tělo má nedostatek Serotoninu určitě nechce zažít nikdo. Pro okolního pozoravtele vůbec nedáváte smysl, ale vysvětlujte to někomu když vám několik hodin trvá jen zvednout se z postele. Při depresi nemá smysl nic ani nikdo.
Susan má depresi, která ji sžírá už dlouhý čas. Susan chce utéct a proto spáchá sebevraždu. A pak zjistí, že ani tu není schopná udělat pořádně. Je vyvržena zpět do světa aby čelila novým a největším nástrahám vůbec. Protože teprve až když jste úplně na dně, zahnání do kouta jako malá myš a nemáte co ztratit. Tak uděláte cokoliv a začnete konečně bojovat o svůj život.
Vyzbrojena faktem, komu se už jednou osobnost rozpadla, se znovu ropadnout nemůže, (a taky plynovou maskou, brokovnicí a tlupou toulavých koček) vyráží Sarah udělat svět krásnějším místem k žití. Haha, ne, prostě se jen snaží zabít ty hnusné zrůdy dřív než ony zabijou jí. Protože smrt bolí a smrt, to nechceš.
Určitě jste všichni alespoň jednou v životě přemýšleli jaké by to bylo, kdybyste byli nesmrtelní že? A jak jste si to představovali? Co kdyby to fungovalo tak, že byste pokaždé museli nejdříve umřít a prožít si tu krásnou bolest a teprve potom dostanete právo se vrátit zpět a začít znovu dýchat. Hmm, zkoušeli jste někdy strčit šroubovák do zásuvky? Bude to asi něco podobného.
Než se posunem někam dál, je tu ještě jedno citlivější téma k probrání. Znáte Bechdel test? Je to ze staršího lesbického feministického komixu. Používá se převážně na filmy, aby prošel musí splňovat tři jednoduché body.
1) Má alespoň dvě ženské postavy.
2) Které spolu mluví.
3) O něčem jiném než o chlapovi.
Nejdřív je to vtipné, potom až děsivé když zjistíte kolik děl tím neprojde. Kupodivu žánr adventur po této stránce byl vždy pokrokový. Ovšem na laťku kam jí posunula Cat Lady nemá zatím ani Ragnar Tørnquist, se slzami v očích tleskám.
Celou hru jsem dojela na jeden zátah 10 hodin, v pozdějších částech hry jsem si dokonce začala černobílý grafický kabátek a až směšně trhané animace oblíbila. Hádanky nejsou žádná rocket science, ale občas se mi stalo, že jsem se kvůli nějaké drobnosti zasekla. Navíc hra umožňuje ukončit příběh několika konci přičemž záleží na spoustě rozhodnutích, které jste udělali v průběhu celé hry. Bez návodu, který by vám řekl na co si dát pozor vás čeká velké množství savu a zkoušeni jiných řešení.
Doposud jsem se nerozhodla, zda-li se mi tento fakt líbí či ne, jelikož je tím možné dosáhnout růžového konce, ale tak nějak kazí ponurost celé hry.
I když žádná deprese netrvá věčně.
Pro: Voiceacting, Mitzi, Cat Widow, zvrácenost kterou mi hra lila přímo do chřtánu po celou dobu hraní
Proti: Technické drobnosti