Ačkoliv podobných námětů bylo už nesčetně, ve výsledku Zmizení Ethana Cartera vlastně příběhově docela funguje. Jeho problém ale není originalita... prokleté to slovo, díky kterému spousta knížek, filmů a her neobstála jen proto, že s určitou myšlenkou či pointou přišla s křížkem po funuse. Problém hry je v tom, že se tváří neskutečně originálně, což zase tak moc není... a působí to zbytečně přemrštěně.
Začal bych asi hned prvním dramatickým oznámením autorů ve smyslu: "Hra Vás rozhodně nebude držet za ručičku, tak se snažte, bo v tom jste sami, tůdle!", které snad musí být těžká ironie, jinak si to nedovedu vysvětlit. A to říkám i přesto, že jsem ze začátku zmateně bloudil sem a tam, nevěda co se ode mě očekává. Ano, hra nám jistě neukazuje v každém bodě kam jít, co dělat a můžete si proto vesele skotačit po celém herním hřišti a uspokojovat své objevitelské choutky. Jenže brzy zjistíte, že k objevování tu toho není tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Herní svět by mohl být maličko rozsáhlejší.
Ano, za ručičku nás nikdo nedrží, místo toho ale autoři mají jiné metody, jak nás poslat kam zrovna potřebují. Např. tolik nenáviděné neviditelné bariéry, které v tomto případě tvůrci nastrkali opravdu kam je napadlo, takže výsledný efekt je tak trochu jako u her před deseti lety. Ani z té pitomé skály si nemůžu skočit za účelem zkrácení cesty či nevinného potrápení svého avatara, bo si pokaždé rozbiju čenich o průhlednou bariéru. Prostě efekt "krysa v bludišti" jako Brno. Navíc tu toho není moc na práci a jakákoliv aktivita je spíše alibismus a snaha vyvarovat se podobné kritice jako Dear Esther. Takže se ptám, je to zapotřebí?
Shrnul bych to takto. Hra si trochu hraje na něco, co není, a to je škoda. Vždyt začátek vypadal tak slibně. atmosféra: Twin Peaks švihnutý Silent Hillem, no to je paráda. Grafika je vizuální bonbonek, že se moje oči ještě doteď labužnicky oblizují. Kdopak potřebuje vykonstruované zhovadilosti pastičky, zombie, krakeny, když hra má sama o sobě skvělou atmosféru. Představte si klasickou detektivní adventuru převedenou do téhle krásné 3D podoby? Myslím si, že by to byl recept na úspěch a ani by se u toho nemuselo moc střílet. Stačilo by trochu ubrat. Ale i přesto je Ethan Carter příjemná záležitost a poctivě udělaná hra a nižší hodnocení dávám spíše kvůli efektu "pěst na oko" a poněkud kratšímu rozsahu.
Začal bych asi hned prvním dramatickým oznámením autorů ve smyslu: "Hra Vás rozhodně nebude držet za ručičku, tak se snažte, bo v tom jste sami, tůdle!", které snad musí být těžká ironie, jinak si to nedovedu vysvětlit. A to říkám i přesto, že jsem ze začátku zmateně bloudil sem a tam, nevěda co se ode mě očekává. Ano, hra nám jistě neukazuje v každém bodě kam jít, co dělat a můžete si proto vesele skotačit po celém herním hřišti a uspokojovat své objevitelské choutky. Jenže brzy zjistíte, že k objevování tu toho není tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Herní svět by mohl být maličko rozsáhlejší.
Ano, za ručičku nás nikdo nedrží, místo toho ale autoři mají jiné metody, jak nás poslat kam zrovna potřebují. Např. tolik nenáviděné neviditelné bariéry, které v tomto případě tvůrci nastrkali opravdu kam je napadlo, takže výsledný efekt je tak trochu jako u her před deseti lety. Ani z té pitomé skály si nemůžu skočit za účelem zkrácení cesty či nevinného potrápení svého avatara, bo si pokaždé rozbiju čenich o průhlednou bariéru. Prostě efekt "krysa v bludišti" jako Brno. Navíc tu toho není moc na práci a jakákoliv aktivita je spíše alibismus a snaha vyvarovat se podobné kritice jako Dear Esther. Takže se ptám, je to zapotřebí?
Shrnul bych to takto. Hra si trochu hraje na něco, co není, a to je škoda. Vždyt začátek vypadal tak slibně. atmosféra: Twin Peaks švihnutý Silent Hillem, no to je paráda. Grafika je vizuální bonbonek, že se moje oči ještě doteď labužnicky oblizují. Kdopak potřebuje vykonstruované zhovadilosti pastičky, zombie, krakeny, když hra má sama o sobě skvělou atmosféru. Představte si klasickou detektivní adventuru převedenou do téhle krásné 3D podoby? Myslím si, že by to byl recept na úspěch a ani by se u toho nemuselo moc střílet. Stačilo by trochu ubrat. Ale i přesto je Ethan Carter příjemná záležitost a poctivě udělaná hra a nižší hodnocení dávám spíše kvůli efektu "pěst na oko" a poněkud kratšímu rozsahu.
Pro: Grafika!!! design prostředí, hudba, dabing
Proti: lehce rozpačitý příběh, neviditelné stěny, krátký rozsah