PŘEPSANÝ KOMENTÁŘ - dlouhý, takže jen pro ty, co mají trpělivost nebo se nuděj jako v Brně.
Asi se sami sebe ptáte, proč ten pajmič recenzuje nějakou zřejmě tupou "randící" freewareovku pro holčičky, která je víc jak rok stará? Nuže, tato hra může být všelijaká, ale rozhodně není tupá a už vůbec není pro "holčičky" jak to? Vskutku dobrá otázka, kterou si snad zodpovíme v průběhu této mini "recenze".
Pro začátek vám můžu rovnou říci, že se ani tak nejedná o hru jako spíš o virtuální knihu či příběh, do jehož průběhu zasahujete jednoduchým klikáním myši.
Ano, je to totéž, co byste čekali od každé hry tohoto typu. Má nám tedy hra co nabídnout? Co třeba příběh a jeho vyprávění?
Tak jsi to představte, jste normální kluk, který vystuduje na střední škole. Jste na pokraji lesa, sněhové vločky něžně dopadají na vaši tvář a mluvíte sami k sobě. V tu vás vyruší vám dobře známý hlas. Ano, je vaší milé a atraktivní přítelkyně, která vás vytáhla ven na mráz a očividně vám chce něco důležitého sdělit. Prohodíte spolu pár vět, když v tom na vaší hrudi ucítíte nepříjemnou bolest, vaše srdce začne bít jak o život, vaše hrdlo se vám zužuje a ztrácíte sílu ve svých nohách. Svět se vám bortí před očima. Slyšíte vzdalující se zoufalé volání o pomoc z úst vaší přítelkyně. Ano, dostali jste infarkt.
Probouzíte se v nemocnici, v níž strávíte ještě pár měsíců. Lidi vás po tak dlouhé době téměř přestali navštěvovat, včetně vaší holky. Jednoho dne vás navštíví rodiče s doktorem. Ještě než vám doktor dá seznam léků, které musíte denně brát (je jich několik desítek), vám rodiče oznámí, že dále chodit do normální školy by nebylo moudré, a že vás přihlásily na školu pro tělesně postižené, která nese název Yamaku. To nejsou úplně dobré vyhlídky do života což?Toto je shrnutí dlouhého leč velmi dobře a dynamicky napsaného "prologu", jenž vás dokáže do příběhu velice překvapivě vtáhnout a pomůže vám vžít se do vaší postavy.
Pak už na vás čekají celkem 4 kapitoly a to pro každou příběhovou cestu (je jich 5). Každá je svým způsobem zajímavá a dokáže si vás udržet a každý si najde svoji oblíbenou.
Každá řeší jiné charaktery a potíže spojené s jejich fyzickými či psychickými problémy. Ale jedno mají všechny cesty společné a to je láska. No ano a jde to vůbec jinak?
Každá příběhová linka jde totiž ruku v ruce i s danou dívkou. Těch je pro změnu 6, z nichž každá má svůj odlišný příběh, osobnost či postižení.
Je tu např. slepá, leč zodpovědná, vstřícná, milá ale i hrdá Lilly. Dále je tu Emi, energická, hravá a velice cílevědomá. A ani to, že nemá nohy, jí nezabrání, aby dělala to, pro co žije - tedy běhání. Hanako, plachá slečna, jenž má jasné jizvy nejen na těle, ale zejména na "duši" a další postavy. Nebudu vám tu vypisovat všechny, protože spoilery jsou fuj!
Jak jsem již nastínil, tato "hra" se vskutku může pyšnit skvělým scénářem, z čehož vyplývají povedené dialogy a poutavé vyprávění příběhu.
Každé děvče dostalo svého vlastního scénáristu a je to na tom každým coulem vidět. Jak už to tak bývá, u většiny her narazíte na postavu... prohodíte s ní pár slov a máte jasno "na toho bych nesáhl ani skokanskou tyčí", ale zde (a to je obzvlášť u freeware hry skoro až zázrak) to neplatí. Ano může se stát, že si s postavou hned nepadnete do oka. Ale jak hra plyne dál a vy s postavou strávíte víc a víc času, zpozorujete, že je zajímavá. Že to co jste na první pohled viděli, byla jen slupka. To je absolutně skvělé, protože takový progress (vývoj) postav nevidíme ani u většiny 3Áčkových titulů. Každopádně budete vždy (alespoň mě se to stalo) prožívat jejich emoce, ať už radost či smutek.
A že to je někdy pěkně intenzivní záležitost. Rozhovory (nebo monolog, jenž se sebou vaše postava často vede) jsou zajímavé a opravdu zřídka se mi stalo, že bych je přeskakoval.
Ale abych nezůstal jen u hlavních postav, ty vedlejší jsou také dost zajímavé. Jednak jich není málo a jednak velmi dobře doplňují dění v příběhu. A znova můžu říct, že mi žádná z nich nepřišla zbytečná nebo otravná. Tyto vedlejší postavy mají s každou slečnou jiný vztah nebo na ni má jiný názor.
Velice příjemně na mě působila jednotlivá provázanost příběhů. Ty se totiž silně prolínají a mnohdy nastane možnost, kde si řeknete; "hele tady bych byl, kdybych se vydal tou a tou cestou". Navíc se na pozadí hlavního příběhu vždy zcela nerušeně a elegantně odehrává příběh jednotlivých postav. Ba co víc, při druhém průběhu hrou zjistíte, že jste hlavním aktérem právě onoho příběhu, jenž se minule odehrával v pozadí. Skvělé. Možná se ptáte, jak ve vás textovka může vyvolat emoci? Maximálně tak průjem. Ale tady jdou žerty stranou.
Krom scénáře jsou totiž produkční hodnoty hry na velice vysoké úrovni. Grafikou a zvuky počínaje a plnohodnotnými anime filmečky konče. ANO, čtete dobře. Autoři si dali práci i s animacemi, jejichž kvalita a celkové provedení je na zcela profesionální úrovni. Co se kreseb týče, ty jsou velmi detailní a postavy (platí pro dívky) jsou po vzoru manga stylu patřičně extravagantní, roztomilé a atraktivní. Obrazovek (fotografií a kreseb) je zde solidní množství a všechny jsou, jak už jsem řekl, povedené. Někdy vám obrazovku doplňují decentní ruchy jako zpěv ptáků, řev cikád, hovory davů lidí, doprava, déšť apod. Jsou zde ale ruchy, jenž už tak decentní nejsou. Např. náhlé "prásknutí" dveřmi mě nadzvedlo tak, že jsem vylítnul z trenek, které jsem musel následně vhodit do pračky a vzít si nové. Proto vřele doporučuji si ruchy hry pro vaše osobní zdraví ztlumit.
Naprosto dokonalý (k mému velkému překvapení) je naprosto ÚŽASNÝ soundtrack, od něhož by se mohli i AAA tituly co učit. Většina skladeb (v seznamu se jich nachází mnoho) mají smutný až depresivní nádech a některé jsou zase povzbudivé, veselé. Už jen za takto skvěle odvedenou práci by si autoři zasloužili na své účty nějaký ten dolar. Ale ne, máme to zadarmo.
"Hra" se snaží napadnout vaše city a pocity a upřímně se ji to daří velmi dobře. A to aniž by jste o to stály. Narážím na možnosti voleb, které vám hra nabídne v určité situaci, ale nikoliv vždy když si to přejete a naopak.
Rozhodnutí jako taková ovlivňují v základě dvě věci: S jakou dívkou navážete vztah, a jak onen vztah nebo příběh skončí. Hra se vás už ale neptá jak by jste chtěli reagovat v situacích, které mají "dalekosáhlé" následky. Tedy se mi stalo, že jsem se nechal vést příběhem, vše probíhalo dobře. Když tu nastane situace, která si naprosto zcela jasně říká o jasnou volbu, ale ne. Nekompromisně se musíte smířit s tím jak to je. A že tím danou osobu nechtěně přivedete do stavu, který by se dal odborně popsat jako "psychický kolaps" je hře jedno a jede si dále podle svého tempa. Má to ale i "světlé" stránky, protože v tu chvíli si uvědomíte jak vám ona osoba přirostla k srdci. Vidět jak je ona osoba v žalostném pláči a doslova se klepe (strachy, zlostí, smutkem) nereagujíc na vaše útěchy mě doslova vytočilo a říkal jsem si: "Proč proboha... proč zrovna teď? Co jsi to ty blbečku udělal?"A pak jsem si uvědomil že mám o tu kreslenou postavičku, která ani nemluví....strach. Která freeware hra toto ve vás dokáže vyvolat?
Zmínil jsem, že hra má konce a to pro každý příběh hned několik. Konkrétně tři. Špatný, neutrální (v pár případech horší než špatný konec) a happyend. Jak jsem již zmínil, konec vám udají vaše rozhodnutí během hry.
Největším záporem a zároveň kladem hry, je její velká objemnost. Textu je neskutečné množství a dohrání všech 5 cest zabere až desítky hodin. Proto pokud jazyku anglickému příliš neholdujete hru si ani nezkoušejte.
Toto dílo se mě dotklo a upřímně donutilo k zamyšlení. A to říká člověk, co má srdce (ano zase jsme u srdce paradox že) tak studené jako polární zmrzlina, a citu má v sobě asi tolik jako sociální pracovnice na úřadu práce. Pokud vrcholem úspěchu, zábavy a blaha je pro vás rozstřílení co nejvíce nácků na jeden metr čtverečný, Vyhněte se Katawa Shoujo světelným rokem, protože toto opravdu nebude věc pro vás.
Katawa Shoujo je dospělé a dojemné dílo z rukou amatérských vývojářů, kteří vám nabízí mnoho muziky za žádné peníze. A to doslovně. Pokud tedy nemůžete nebo nechcete utratit své těžce vydělané prachy, tak tvůj čas tedy určitě. Oni si to ti autoři a ta "hra" opravdu zasluhují.
Asi se sami sebe ptáte, proč ten pajmič recenzuje nějakou zřejmě tupou "randící" freewareovku pro holčičky, která je víc jak rok stará? Nuže, tato hra může být všelijaká, ale rozhodně není tupá a už vůbec není pro "holčičky" jak to? Vskutku dobrá otázka, kterou si snad zodpovíme v průběhu této mini "recenze".
Pro začátek vám můžu rovnou říci, že se ani tak nejedná o hru jako spíš o virtuální knihu či příběh, do jehož průběhu zasahujete jednoduchým klikáním myši.
Ano, je to totéž, co byste čekali od každé hry tohoto typu. Má nám tedy hra co nabídnout? Co třeba příběh a jeho vyprávění?
Tak jsi to představte, jste normální kluk, který vystuduje na střední škole. Jste na pokraji lesa, sněhové vločky něžně dopadají na vaši tvář a mluvíte sami k sobě. V tu vás vyruší vám dobře známý hlas. Ano, je vaší milé a atraktivní přítelkyně, která vás vytáhla ven na mráz a očividně vám chce něco důležitého sdělit. Prohodíte spolu pár vět, když v tom na vaší hrudi ucítíte nepříjemnou bolest, vaše srdce začne bít jak o život, vaše hrdlo se vám zužuje a ztrácíte sílu ve svých nohách. Svět se vám bortí před očima. Slyšíte vzdalující se zoufalé volání o pomoc z úst vaší přítelkyně. Ano, dostali jste infarkt.
Probouzíte se v nemocnici, v níž strávíte ještě pár měsíců. Lidi vás po tak dlouhé době téměř přestali navštěvovat, včetně vaší holky. Jednoho dne vás navštíví rodiče s doktorem. Ještě než vám doktor dá seznam léků, které musíte denně brát (je jich několik desítek), vám rodiče oznámí, že dále chodit do normální školy by nebylo moudré, a že vás přihlásily na školu pro tělesně postižené, která nese název Yamaku. To nejsou úplně dobré vyhlídky do života což?Toto je shrnutí dlouhého leč velmi dobře a dynamicky napsaného "prologu", jenž vás dokáže do příběhu velice překvapivě vtáhnout a pomůže vám vžít se do vaší postavy.
Pak už na vás čekají celkem 4 kapitoly a to pro každou příběhovou cestu (je jich 5). Každá je svým způsobem zajímavá a dokáže si vás udržet a každý si najde svoji oblíbenou.
Každá řeší jiné charaktery a potíže spojené s jejich fyzickými či psychickými problémy. Ale jedno mají všechny cesty společné a to je láska. No ano a jde to vůbec jinak?
Každá příběhová linka jde totiž ruku v ruce i s danou dívkou. Těch je pro změnu 6, z nichž každá má svůj odlišný příběh, osobnost či postižení.
Je tu např. slepá, leč zodpovědná, vstřícná, milá ale i hrdá Lilly. Dále je tu Emi, energická, hravá a velice cílevědomá. A ani to, že nemá nohy, jí nezabrání, aby dělala to, pro co žije - tedy běhání. Hanako, plachá slečna, jenž má jasné jizvy nejen na těle, ale zejména na "duši" a další postavy. Nebudu vám tu vypisovat všechny, protože spoilery jsou fuj!
Jak jsem již nastínil, tato "hra" se vskutku může pyšnit skvělým scénářem, z čehož vyplývají povedené dialogy a poutavé vyprávění příběhu.
Každé děvče dostalo svého vlastního scénáristu a je to na tom každým coulem vidět. Jak už to tak bývá, u většiny her narazíte na postavu... prohodíte s ní pár slov a máte jasno "na toho bych nesáhl ani skokanskou tyčí", ale zde (a to je obzvlášť u freeware hry skoro až zázrak) to neplatí. Ano může se stát, že si s postavou hned nepadnete do oka. Ale jak hra plyne dál a vy s postavou strávíte víc a víc času, zpozorujete, že je zajímavá. Že to co jste na první pohled viděli, byla jen slupka. To je absolutně skvělé, protože takový progress (vývoj) postav nevidíme ani u většiny 3Áčkových titulů. Každopádně budete vždy (alespoň mě se to stalo) prožívat jejich emoce, ať už radost či smutek.
A že to je někdy pěkně intenzivní záležitost. Rozhovory (nebo monolog, jenž se sebou vaše postava často vede) jsou zajímavé a opravdu zřídka se mi stalo, že bych je přeskakoval.
Ale abych nezůstal jen u hlavních postav, ty vedlejší jsou také dost zajímavé. Jednak jich není málo a jednak velmi dobře doplňují dění v příběhu. A znova můžu říct, že mi žádná z nich nepřišla zbytečná nebo otravná. Tyto vedlejší postavy mají s každou slečnou jiný vztah nebo na ni má jiný názor.
Velice příjemně na mě působila jednotlivá provázanost příběhů. Ty se totiž silně prolínají a mnohdy nastane možnost, kde si řeknete; "hele tady bych byl, kdybych se vydal tou a tou cestou". Navíc se na pozadí hlavního příběhu vždy zcela nerušeně a elegantně odehrává příběh jednotlivých postav. Ba co víc, při druhém průběhu hrou zjistíte, že jste hlavním aktérem právě onoho příběhu, jenž se minule odehrával v pozadí. Skvělé. Možná se ptáte, jak ve vás textovka může vyvolat emoci? Maximálně tak průjem. Ale tady jdou žerty stranou.
Krom scénáře jsou totiž produkční hodnoty hry na velice vysoké úrovni. Grafikou a zvuky počínaje a plnohodnotnými anime filmečky konče. ANO, čtete dobře. Autoři si dali práci i s animacemi, jejichž kvalita a celkové provedení je na zcela profesionální úrovni. Co se kreseb týče, ty jsou velmi detailní a postavy (platí pro dívky) jsou po vzoru manga stylu patřičně extravagantní, roztomilé a atraktivní. Obrazovek (fotografií a kreseb) je zde solidní množství a všechny jsou, jak už jsem řekl, povedené. Někdy vám obrazovku doplňují decentní ruchy jako zpěv ptáků, řev cikád, hovory davů lidí, doprava, déšť apod. Jsou zde ale ruchy, jenž už tak decentní nejsou. Např. náhlé "prásknutí" dveřmi mě nadzvedlo tak, že jsem vylítnul z trenek, které jsem musel následně vhodit do pračky a vzít si nové. Proto vřele doporučuji si ruchy hry pro vaše osobní zdraví ztlumit.
Naprosto dokonalý (k mému velkému překvapení) je naprosto ÚŽASNÝ soundtrack, od něhož by se mohli i AAA tituly co učit. Většina skladeb (v seznamu se jich nachází mnoho) mají smutný až depresivní nádech a některé jsou zase povzbudivé, veselé. Už jen za takto skvěle odvedenou práci by si autoři zasloužili na své účty nějaký ten dolar. Ale ne, máme to zadarmo.
"Hra" se snaží napadnout vaše city a pocity a upřímně se ji to daří velmi dobře. A to aniž by jste o to stály. Narážím na možnosti voleb, které vám hra nabídne v určité situaci, ale nikoliv vždy když si to přejete a naopak.
Rozhodnutí jako taková ovlivňují v základě dvě věci: S jakou dívkou navážete vztah, a jak onen vztah nebo příběh skončí. Hra se vás už ale neptá jak by jste chtěli reagovat v situacích, které mají "dalekosáhlé" následky. Tedy se mi stalo, že jsem se nechal vést příběhem, vše probíhalo dobře. Když tu nastane situace, která si naprosto zcela jasně říká o jasnou volbu, ale ne. Nekompromisně se musíte smířit s tím jak to je. A že tím danou osobu nechtěně přivedete do stavu, který by se dal odborně popsat jako "psychický kolaps" je hře jedno a jede si dále podle svého tempa. Má to ale i "světlé" stránky, protože v tu chvíli si uvědomíte jak vám ona osoba přirostla k srdci. Vidět jak je ona osoba v žalostném pláči a doslova se klepe (strachy, zlostí, smutkem) nereagujíc na vaše útěchy mě doslova vytočilo a říkal jsem si: "Proč proboha... proč zrovna teď? Co jsi to ty blbečku udělal?"A pak jsem si uvědomil že mám o tu kreslenou postavičku, která ani nemluví....strach. Která freeware hra toto ve vás dokáže vyvolat?
Zmínil jsem, že hra má konce a to pro každý příběh hned několik. Konkrétně tři. Špatný, neutrální (v pár případech horší než špatný konec) a happyend. Jak jsem již zmínil, konec vám udají vaše rozhodnutí během hry.
Největším záporem a zároveň kladem hry, je její velká objemnost. Textu je neskutečné množství a dohrání všech 5 cest zabere až desítky hodin. Proto pokud jazyku anglickému příliš neholdujete hru si ani nezkoušejte.
Toto dílo se mě dotklo a upřímně donutilo k zamyšlení. A to říká člověk, co má srdce (ano zase jsme u srdce paradox že) tak studené jako polární zmrzlina, a citu má v sobě asi tolik jako sociální pracovnice na úřadu práce. Pokud vrcholem úspěchu, zábavy a blaha je pro vás rozstřílení co nejvíce nácků na jeden metr čtverečný, Vyhněte se Katawa Shoujo světelným rokem, protože toto opravdu nebude věc pro vás.
Katawa Shoujo je dospělé a dojemné dílo z rukou amatérských vývojářů, kteří vám nabízí mnoho muziky za žádné peníze. A to doslovně. Pokud tedy nemůžete nebo nechcete utratit své těžce vydělané prachy, tak tvůj čas tedy určitě. Oni si to ti autoři a ta "hra" opravdu zasluhují.
Pro: Příběh, dialogy, hudba, délka.
Proti: Není to pro každého, ale s tím se u Vizualní novely tak nějak počítá.