Původní Deus Ex z roku 2000 jsem shledal herním klenotem a to nejen své doby. Pokračování (2) se mi až tak nelíbilo, ale i tak jsem si ho poctivě prošel a částečně i užil. Nyní jsem dokončil díl třetí. Hned na začátek uvádím, že autoři si očividně dali za cíl, navázat právě na díl první a tak se jím naštěstí v mnohém inspirovali = opět kódy zadáváme ručně na numerické klávesnici. (Juchůů!)

Tradičně začínám grafikou – ta je výborná a nemám, co bych pohanil. Lokace sice nejsou moc velký, ale zato velmi detailní, jsou protkaný zkratkama, střechama, kanálama - radost se po nich potloukat. To platí především pro otevřené lokace s vedlejšími úkoly. Samotné příběhové mise byly často přímočařejší, ale i tam vždy byla vždy naštěstí možnost zvolit trochu jinou, chytřejší cestu.
I zvukově se jedná o velmi zdařilou hru – profesionální dabing, ale především muzika se povedla. Michael McCann se zde vskutku předved a některý skladby musím obzvlášť pochválit (speciálně "Opening Credits" OST#2). Taky mi neunikla velmi zajímavá věc: hudba se v některých místech mění netradičním "mixážním" způsobem - jak se hráč blíží k danýmu místu, přidává se další stopa skladby (např. bicí), když se potom člověk obrátí a vydá se zpět, zase se stopa vytratí do ztracena a zůstane jen podklad – hustý!

Příběh je napínavej, silnej a hezky táhne hráče kupředu. Atmosféra lokací skvěle dokresluje světové dění - mnoho E-knih, novin a televizních rozhovorů, kde se nenásilně hráč ponořuje do univerza. Postavy se chovají uvěřitelně a mají hezky zpracovanou mimiku. Můj oblíbenec byl od prvního okamžiku Prichard – skvěle zpracovanej parťák!

Styl hry je téměř totožnej s jedničkou. Tedy je možno likvidovat, plížit se nebo hackovat a dosahovat cíle po svém. Mohl jsem tak zabít za celou hru jen několik málo lidí (fajn, když nás sestřelili s Malikovou v Číně, sejmul sem je všechny), kteří si to jaksi zasloužili, nebo nebylo jinýho zbytí (bossové). Arsenál výbornej - používal jsem jen uspávačku a extrapřísnou kladkovou kuši, výjimečně (ze začátku) i pistoli. Víc jsem sice nepotřeboval, ale i design ostatních zbraní se mi líbil. Dostatek granátů/min s různými účinky mě taktéž potěšil.

Dostávám se teda pomalu k negativům. Jak je z předchozích řádků asi znát, hra se mi dost líbila, bude jich jen málo:
1) Systém krytí – proboha! Co to mělo bejt? Myslím především ty megakotouly z překážky za překážku – obrovská výhoda pro hráče.
2) Absence vyklánění. Proč nedali autoři možnost užít starej zaběhlej způsob vyklánění, netuším. Co je to za nápad takhle podvádět v 3Dčku? (jsem v krytu, čumím do země, ale přesně vidím, co se odehrává za překážkou) No fuj.
3) Tradičně i zvlolám: RADAR ON/OFF!
4) Mapa – míň přehlednou mapu si u žádné hry snad ani nevybavím.
5) Augumentace – už jsem to tvrdil u prvního dílu – jsou skoro zbytečný, navíc zde bohužel fungují i jakožto zkušenosti (strom dovedností bohužel vypuštěn). Dokonce hru kazí:

Dovolte malý odstavec jako zamyšlení:

I pročetl jsem si, co mi nabízí ony implatáty. Ukončil jsem tak (vylepšil jsem si opravdu pouze hacking) hru s tunou nevyužitých praxis. Proč? Nepotřebuju neviditelnost, chci, aby moje kroky dělaly zvuky. Nechci, abych mohl padat ze střechy bez následků, chci, aby mi elektřina ubližovala, chci, aby můj inventář byl malej (základní) = chci, abych měl nedostatek místa, obzvlášť nechci, aby se mi nějak barevně graficky ukazovalo kam se protivníci dívaj, NECHCI nic z toho, co mi tady páni autoři nabízí. Jsem asi divnej co?
Hru jsem hrál na nejtěžší obtížnost, přesto nebyla vůbec težká (auto-heal incuded). Doporučení: Krom hackování NEVYLEPŠUJTE NIC. Pak je to teprve challenge a zábava. Škoda, že se nešlo zbavit některých základních augumentací (třeba ten radar)

Celkově, když se zamyslím nad průběhem pokořování DE:HR, je jasný, že to skoro nemělo chybu a mnou vytknutá negativa nemůžou hodnocení ubrat víc jak 5%. Já se bavil opravdu královsky a po dlouhé době mě tak vyloženě zamrzelo, že je hry konec. I přes uvedená negativa musím zvolat hlasité BRAVO! a poohlídnout se po directors cut verzi.
95%