První Zaklínač vydělal bezesporu spoustu peněz. A CD Projekt naštěstí neusnul na vavřínech. O pokračování nebyl pochyb. Poláci se dušovali, že Zaklínače jen a pouze vylepší, zatímco nebudou zasahovat do osvědčených mechanismů. A ono se jim to i podařilo! No, docela...
Takže se pokusím hru tak nějak přímo porovnat s prvním dílem. Jen krátce zmíním příběh - nezaostává ani trošku oporti předchůdci, zejména v dynamice vyprávění. Navíc působí závažněji a dalekosáhleji, je dospělejší a mnohem více se míchá do politiky. Pryč je ten neutrální Geralt z prvního dílu. Jednotlivé postavy dostali více prostoru, jsou barvitěji vykresleny a všechny jsou zapamatovatelné. Dialogy drží nastavenou laťku, popravdě na nich nebylo ani moc co vylepšovat, tento aspekt zvládal perfektně již Zaklínač první. Cutscény rozhovorů jsou lepší, plynulejší, ale té "zkostnatělosti" se úplně nezbavily. Vaše rozhodnutí jsou v kritických chvílích skutečně důležitá, můžete kompletně změnit celou následující fázi hry.
Nedočkali jsme se ani žádného zjednodušování hry, ať už mluvíme o akčních pasážích, minihrách, nebo volbách rozhovoru. Zaklínač vás bere jako dospělého, chová se k vám tak a vyžaduje to samé od vás. Tvůrci věděli, co chtějí a vyvarovali se jakýchkoli slepých míst. Herní design je komplexní a vyvážený, od grafického stylu po QTE (dle mého názoru jediná hra, kde jsou použité na rozumných místech a v rozumné míře).
V boji již nepoužíváte tři různé styly, teď záleží jen na vašem meči a levém a pravém myšítku (rychlý-slabý útok nebo pomalejší-silnější). V tutorialu se nedozvíte o žádné kombinaci, kterou vyzrajete na soupeře, musíte si na to přijít sami. I když na nižší obtížnosti občas stačí jen zběsile klikat, pokud budete správně časovat údery a jejich kombinace, budete odměněni. Alchymie zůstala zachována ve všech ohledech. Rozdělování talentových bodů bylo zobecněno jen do tří kategorií (plus základní výcviková). Za trochu větší botu považuji nutnost orientovat se jen na jeden talentový strom, jinak na hlavní skilly nadosáhnete. Hra prostě nepokryje dostatek levelů, abyste Geralta rozvinuli na maximum a upřímně nechápu proč. Zkusil jsem si udělat hybridní build mezi šermířství a magii a dostal jsem se v každém stromu na cca 75% - a to jsem navíc některé talenty přeskakoval. Strom alchymie považuji za zcela zbytečný.
Doba účinkování elixírů byla extrémně snížena, což vedlo k jedné velmi nepříjemné záležitosti - musíte odhadovat, kdy budete bojovat. Na druhou stranu je to vyváženo možností meditovat kdykoli a kdekoli, ne výhradně u ohniště. Zmizela také nutnost kupovat knihy, abyste mohli získávat z bestií důležitější ingredience. Ty sice nemůžete sbírat hned, ale Geralt se může o potvorách naučit jejich porcováním =) (ale knihu si i tak koupit můžete). Zápisky do deníku o postavách a místech zůstaly zachovány, navíc se rozšířil popis questů na téměř samostatné vyprávění o každém z nich, psané přímo Marigoldem (Dandelionem, chcete-li).
Výtku si Zaklínač zaslouží za ne zrovna ideální optimalizaci. Nemám na mysli nějaké grafické bugy, stabilitu hry apod. Vizuálně je hra úchvatná a často budete jen tak s otevřenou tlamou slintat a procházet se po lese, ale najít stabilní framerate byl oříšek. A ty neskutečně dlouhé loadingy po smrti... To bylo taky utrpení, a že jsem žral hlínu často... Naštěstí ukládat můžete zcela libovolně (což dnes nepovažji za samozřejmost, ale téměř za raritu).
Jako u komentáře k prvnímu dílu - mlít bych tu mohl ještě hodiny a stejně by to bylo k ničemu, přesvědčit se musíte sami. Znalost událostí prvního dílu navíc není úplně nezbytná, ale zážitek je o něco lepší, když si prvního Zaklínače zahrajete. Na absolutní hodnocení to dle mého názoru není, trošku mi chyběl ten pocit velkého a otevřeného světa (i přesto, že prostředí bylo zpracované famózně a získalo téměř nový rozměr), ale je to definitivně krok dál a správným směrem. Moc se těším na Wild Hunt a věřím, že do třetice to bude opravdu ultimátní zážitek.
Takže se pokusím hru tak nějak přímo porovnat s prvním dílem. Jen krátce zmíním příběh - nezaostává ani trošku oporti předchůdci, zejména v dynamice vyprávění. Navíc působí závažněji a dalekosáhleji, je dospělejší a mnohem více se míchá do politiky. Pryč je ten neutrální Geralt z prvního dílu. Jednotlivé postavy dostali více prostoru, jsou barvitěji vykresleny a všechny jsou zapamatovatelné. Dialogy drží nastavenou laťku, popravdě na nich nebylo ani moc co vylepšovat, tento aspekt zvládal perfektně již Zaklínač první. Cutscény rozhovorů jsou lepší, plynulejší, ale té "zkostnatělosti" se úplně nezbavily. Vaše rozhodnutí jsou v kritických chvílích skutečně důležitá, můžete kompletně změnit celou následující fázi hry.
Nedočkali jsme se ani žádného zjednodušování hry, ať už mluvíme o akčních pasážích, minihrách, nebo volbách rozhovoru. Zaklínač vás bere jako dospělého, chová se k vám tak a vyžaduje to samé od vás. Tvůrci věděli, co chtějí a vyvarovali se jakýchkoli slepých míst. Herní design je komplexní a vyvážený, od grafického stylu po QTE (dle mého názoru jediná hra, kde jsou použité na rozumných místech a v rozumné míře).
V boji již nepoužíváte tři různé styly, teď záleží jen na vašem meči a levém a pravém myšítku (rychlý-slabý útok nebo pomalejší-silnější). V tutorialu se nedozvíte o žádné kombinaci, kterou vyzrajete na soupeře, musíte si na to přijít sami. I když na nižší obtížnosti občas stačí jen zběsile klikat, pokud budete správně časovat údery a jejich kombinace, budete odměněni. Alchymie zůstala zachována ve všech ohledech. Rozdělování talentových bodů bylo zobecněno jen do tří kategorií (plus základní výcviková). Za trochu větší botu považuji nutnost orientovat se jen na jeden talentový strom, jinak na hlavní skilly nadosáhnete. Hra prostě nepokryje dostatek levelů, abyste Geralta rozvinuli na maximum a upřímně nechápu proč. Zkusil jsem si udělat hybridní build mezi šermířství a magii a dostal jsem se v každém stromu na cca 75% - a to jsem navíc některé talenty přeskakoval. Strom alchymie považuji za zcela zbytečný.
Doba účinkování elixírů byla extrémně snížena, což vedlo k jedné velmi nepříjemné záležitosti - musíte odhadovat, kdy budete bojovat. Na druhou stranu je to vyváženo možností meditovat kdykoli a kdekoli, ne výhradně u ohniště. Zmizela také nutnost kupovat knihy, abyste mohli získávat z bestií důležitější ingredience. Ty sice nemůžete sbírat hned, ale Geralt se může o potvorách naučit jejich porcováním =) (ale knihu si i tak koupit můžete). Zápisky do deníku o postavách a místech zůstaly zachovány, navíc se rozšířil popis questů na téměř samostatné vyprávění o každém z nich, psané přímo Marigoldem (Dandelionem, chcete-li).
Výtku si Zaklínač zaslouží za ne zrovna ideální optimalizaci. Nemám na mysli nějaké grafické bugy, stabilitu hry apod. Vizuálně je hra úchvatná a často budete jen tak s otevřenou tlamou slintat a procházet se po lese, ale najít stabilní framerate byl oříšek. A ty neskutečně dlouhé loadingy po smrti... To bylo taky utrpení, a že jsem žral hlínu často... Naštěstí ukládat můžete zcela libovolně (což dnes nepovažji za samozřejmost, ale téměř za raritu).
Jako u komentáře k prvnímu dílu - mlít bych tu mohl ještě hodiny a stejně by to bylo k ničemu, přesvědčit se musíte sami. Znalost událostí prvního dílu navíc není úplně nezbytná, ale zážitek je o něco lepší, když si prvního Zaklínače zahrajete. Na absolutní hodnocení to dle mého názoru není, trošku mi chyběl ten pocit velkého a otevřeného světa (i přesto, že prostředí bylo zpracované famózně a získalo téměř nový rozměr), ale je to definitivně krok dál a správným směrem. Moc se těším na Wild Hunt a věřím, že do třetice to bude opravdu ultimátní zážitek.
