A friend? Have you gone soft, 47?
V rámci rekapitulace všech dobrodružství pana 47 jsem přirozemě pokračoval druhým dílem a hned na začátek píšu, že se sakra povedl:
Graficky hra dnes vypadá pořád dobře - hezký textury, super osvětlení, obstojný modely i realitický pohyby. Lokace jsou stále dostatečně rozsáhlý, obsahují mnoho místností navíc, zaručují více cest k cíli. Podívámě se tak do různých koutů světa včetně Japonska, Indie nebo dokonce návštěvy Petronas Twin Towers v Malaisii.
Zvuky potom skvěle zmákunutý - dabing a především hudba. Jistě nebudu až tak divnej, když prohlásím, že se jedná, myslím si, o jeden z nejatmosferičtějších a vůbec nejkvalitnějších herních soundtracků historie. Jako nejlepší pecky tentokrát volím "Sicily" a skladbu pravidleně mi znící samovolně v hlavě: "Japenese Snow Castle". Velkej respekt za tenhle song.
Styl hry se od jedničky trochu liší: zaprvé je zde hráč výrazněji odměňován, pakliže volí tichou cestu - nejlépe tak usmrtí jen svůj cíl, bez likvidace kohokoli dalšího (s pocitem zadostiučinění se mi to nakonec povedlo, ale místy jen se slušným sebezapřením a dvěma savy). Dále se dost obměnil mechanismus převleků a ten je téměř realistickej - pokud je strážců v lokaci málo a znají se, pak vás lehce odhalí i na první pohled. Civilisté se taky chovají realisticky - někteří si stěžují u strážců, jiní třeba jen utečou atp.
Obtížnost obecně šla, zdá se mi, celkem nahoru, ke konci už je to celkem kumšt, když se člověk nechce dostat do přestřelky. Pravda, zásadně jsem nepoužíval mapu, jelikož se tam zobrazují pozice nepřátel, tak sem si to asi trochu ztížil. Přesto jsem nesáhl po nějtěžší variantě, kde není k dispozici ani jeden save - to mi přišlo moc hardcore i na mě. Nepřátelé teď totiž nechodí rovně po lajnách, ale rozlížej se na obě strany, trasy při podezření klidně mění, chovají se občas doslova nevypočitatelně, není jednoduchý je obejít a už vůbec ne dohnat a omráčit/zabít, aniž by u toho nevydali žádnej zvuk. Lahoda.
Poslední a asi nejvýraznější změnou je, že se z anonymního zabijáka stala poměrně propracovaná osobnost. Tedy někdo, kdo dokáže litovat svých skutků a nést za ně odpovědnost. To mi trochu v jedničce chybělo – tam to byl prostě jen panák/zabiják v obleku.
95% Herní klenot, super napětí, skvělá atmosféra. Kdo jste tento titul vynechali, silně doporučuju dohnat herní znalosti. Já se bavil královsky od začátku do konce i napodruhé…
V rámci rekapitulace všech dobrodružství pana 47 jsem přirozemě pokračoval druhým dílem a hned na začátek píšu, že se sakra povedl:
Graficky hra dnes vypadá pořád dobře - hezký textury, super osvětlení, obstojný modely i realitický pohyby. Lokace jsou stále dostatečně rozsáhlý, obsahují mnoho místností navíc, zaručují více cest k cíli. Podívámě se tak do různých koutů světa včetně Japonska, Indie nebo dokonce návštěvy Petronas Twin Towers v Malaisii.
Zvuky potom skvěle zmákunutý - dabing a především hudba. Jistě nebudu až tak divnej, když prohlásím, že se jedná, myslím si, o jeden z nejatmosferičtějších a vůbec nejkvalitnějších herních soundtracků historie. Jako nejlepší pecky tentokrát volím "Sicily" a skladbu pravidleně mi znící samovolně v hlavě: "Japenese Snow Castle". Velkej respekt za tenhle song.
Styl hry se od jedničky trochu liší: zaprvé je zde hráč výrazněji odměňován, pakliže volí tichou cestu - nejlépe tak usmrtí jen svůj cíl, bez likvidace kohokoli dalšího (s pocitem zadostiučinění se mi to nakonec povedlo, ale místy jen se slušným sebezapřením a dvěma savy). Dále se dost obměnil mechanismus převleků a ten je téměř realistickej - pokud je strážců v lokaci málo a znají se, pak vás lehce odhalí i na první pohled. Civilisté se taky chovají realisticky - někteří si stěžují u strážců, jiní třeba jen utečou atp.
Obtížnost obecně šla, zdá se mi, celkem nahoru, ke konci už je to celkem kumšt, když se člověk nechce dostat do přestřelky. Pravda, zásadně jsem nepoužíval mapu, jelikož se tam zobrazují pozice nepřátel, tak sem si to asi trochu ztížil. Přesto jsem nesáhl po nějtěžší variantě, kde není k dispozici ani jeden save - to mi přišlo moc hardcore i na mě. Nepřátelé teď totiž nechodí rovně po lajnách, ale rozlížej se na obě strany, trasy při podezření klidně mění, chovají se občas doslova nevypočitatelně, není jednoduchý je obejít a už vůbec ne dohnat a omráčit/zabít, aniž by u toho nevydali žádnej zvuk. Lahoda.
Poslední a asi nejvýraznější změnou je, že se z anonymního zabijáka stala poměrně propracovaná osobnost. Tedy někdo, kdo dokáže litovat svých skutků a nést za ně odpovědnost. To mi trochu v jedničce chybělo – tam to byl prostě jen panák/zabiják v obleku.
95% Herní klenot, super napětí, skvělá atmosféra. Kdo jste tento titul vynechali, silně doporučuju dohnat herní znalosti. Já se bavil královsky od začátku do konce i napodruhé…
Pro: HITMAN, MR.47, HUDBA!, dabing, prostředí, obtížnost, délka, tempo hry, STYL
Proti: Někdy nezdravé opakování objektů (tržiště v Indii)