Na úvod je třeba říci, že pokud se váš charakter stal na konci Origins kancléřem, teyrnem, princem-chotěm či dokonce královnou... Tak si to můžete strčit za klobouk. Až na jedno či dvě krátká setkání to bude každému putna. Potěší alespoň, že se k vám většina postav i tak chová s úctou. Což si hero of Ferelden a warden-commander určitě zasluhuje.

Datadisk však pokračuje v nastaveném trendu posledních (lepších) částí původní hry. Amaranthine už alespoň vzdáleně připomíná město (oproti Denerim) a Vigils Keep utěšeně roste s opevňovacími pracemi. Tedy nenechte se nachytat, stavba tvrze v Neverwinter Nights 2 je citelně lepší, nicméně alespoň něco.

Ocenil jsem také více špičkování mezi charaktery. Ty jsou sice v základu stejně nudné a nepropracované jako původní, nicméně party banter je o dost lepší a snad každá postava umí být zábavná. Tzn. už to netáhne jen Zevran, Morrigan a Alistair. Vzhledem k tomu, že se konverzace odehrávají i na nádvoří Vigils Keep, tak je také vyslechnete častěji.

Co vedle pár nových předmětů (hlavně zbrojí) oceňuji je přidání lektvarů staminy a nových dovedností a zejména povolání. Většinou nejsou tedy úplný trhák, ale třebas shadowa nebo spirit warriora jsem si oblíbil. Tak či tak nehledě na obtížnost budete za bohy. Válečníkův Massacre řeší souboje s plebsem (obzvláště pokud máte dva bojovníky). Pro ušetření času se specializujte na spirit magic, která má v datadisku až neuvěřitelné bonusy (viz třebas Staff of the Lost či prstýnek Soulbound - byť prý i tak je dmg cap jen na 50% - takže je to šumák), váš mág si pak také užije vysoký počet killů.

Co jsem rozhodně ocenil je zajímavější prostředí (architektura, styl) a zajímavější nepřátele (Architekt, Mother), díky kterým (doslova) už jsou darkspawni trochu méně anonymními chodícími body zkušenosti. Stran lokací se mi třebas líbil Kal Hirol a příběh jeho obrany. Tady jsem se i párkrát zastavil. Škoda, že příslušný kodex stále stojí za bačkoru (stejně jako drtivá většina ostatních záznamů v kodexu), Tohle měl třebas Witcher se svým bestiářem nebo Planescape Torment s obdobným vyřešeno zajímavěji a byla radost v tom číst. Lokace jsou v datadisku rovněž o něco méně koridorovité a jde tak už spíše o normální mapy. Stále musíte mnohé obíhat a to ač by to zvládl slézt či vylézt i tříletý kluk, nicméně těch barier je přeci jen méně a mapy venkovních lokací již nejsou "tunely" (viz Brecilian Forrest v původní hře). O dost méně je i základních poslíčkovských úkolů. Jako maličkost, která potěší, je možnost výběru asi z deseti heraldických symbolů na štít (Cousland, Legion of the Dead, Antiva Crows, House Aeducan atp.). Přidávají +3 ke všem atributům, což se bohužel ve hře nepíše. Jak říkám - celkově maličkost, ale potěší. Zvláště kvůli výbornému Landsmeet štítu (o fous nejlepší ve hře). Jo a crafting také fajn.

Příšerný je ale kopec bugů, po vstupu do dolů ve Wending Woodu obratem vše sundejte hlavní postavě, jinak o předměty přijdete. Obdobně s questem pro pašeráky či proti nim v Amaranthine počkejte až po získání Sigrun (kvůli jejímu companion questu). Oghren pak, pokud jste mu dávali dary v Origins, bude jen velmi pomalu stoupat v affection, což je dost mizérie, jelikož na finální rozhovor (a konec jeho companion questu) potřebujete asi 76.

I nadále trvám na tom, že NWN 2 s MotB je lepší volbou. I vzhledem k tomu, že je Dragon Age s Awakening často zcela evidentně kopírují. Ale... i tak se to hraje zase o fous lépe než původní hra.