Zaklínač 2 byla jedna z nejočekávanějších her, pro mě zároveň i jedna z nejobávanějších. Hned na začátek řeknu popravdě, že jsem se hned nevrhl k počítači a neprojel ji jedním dechem.

Dlouhou dobu jsem sledoval každou novinku, která se k této hře objevila a postupem času mě tyto novinky začínaly děsit. Byl tam ten starý známý zaklínač, bylo tam pěkné prostředí ale bojové prvky, systém kostek... - to vše na mě působilo odpudivě a cize.

Úvod a novinky
Nakonec nám ale začátek uvádí docela slibnou hru. Na bojový systém si lze docela zvyknout a fyzika v kombinaci s dorážecimi filmečky, je velice vítaná. To co ale napáchá neplechu, to je ovládání. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si zvykl na přepínání znamení a mečů. stále jsem totiž mačkal na stejná tlačítka jako v jedničce.

Systém rozhovorů mi přišel také dosti sympatický, zvláště když do nich tvůrci zakomponovali i znamení. To co ale tento systém absolutně zazdívá je přehlednost. Hráč sice ví, co zaklínač asi řekne, když klikne na jednu možnost, ale absolutně nemůže tušit většinu následků. V tom mě docela naštvalo, že při výslechu úplně na začátku, jsem přeskočil půlku prologu Stačí označit jako první - Před klášterem jsme se rozdělili.

Přechod na jiné pohledy - izometrický... - mě také docela štvaly, protože jsem ve chvíli ztratil přehled o situaci, špatně klikl na tlačítko a místo útěku jsem se vrátil k nepříteli.
Další novinky - používání válečných strojů, zaměřování.... - to je všechno fajn ale pro lepší první dojem, bych uvítal kdyby všechny tyto věci byly dovysvětlené a ukázané ve férovém tutorialu Při střelbě z balisty a zaměřování dalekohledem, člověk nemá páru jak jej správně namířit, respektive míří do středu, což je špatně.

Hra se nám rozjíždí, je čas zabíjet.i
Dále hra jede ve velice slibném tempu, kdy sice naštve sem tam nějaký bug ale to hráč velkoryse odpustí. Možnosti volby jsou také velice příjemné, jenom mě trochu zarazilo, že opravdu klíčové jsou pouze dvě z nich (Od fráze - "Na konci se svět zaklínače může nacházet v 16 ti odlišných verzí." jsem čekal trochu více, než tu bylo naservírováno.)

Ze začátku mě opět zarazily všechny novoty, jako styl plnění zakázek. Člověk rozsekával jednoho nekkera za druhým ale až po chvíli si uvědomil, že na to musí jít jinak.
Konečně ale dostávají svoje místo elixíry, které jsou tentokrát důležité už na nižších obtížnostech.

Inventář, to je však šílenost. Filtry se sice snaží o přehlednost ale i tak zabere hledání spoustu času, zvláště pokud se těmi krámy probíráte a řešíte co vyhodit. Přehlednost a jednoduchost jedničky, je ta tam.

Shrnul bych to asi takto - "Zaklínač dvojka" nám přináší požitek, který se velice hodně podobá Sapkowského tvorbě. Svět a i celá hra jsou mnohem nebezpečnější a drsnější. Grafická stránka je také prim, i když se mi více líbilo zpracování jedničky. Po první kapitole si hráč konečně zvykne na všechny novinky a herní prvky, najednou se mu otevře komplexnost a zdařilost celého herního světa. I přes všechny svoje plusy však tento svět disponuje malým množstvím vedlejších úkolů a celkové tolik netáhne k vedlejším liniím, jako předchozí díl. Alespoň tolik nevykrádá Zaklínačskou ságu.

Hra je sice krátká ale zároveň i drsná a epická. Hlavní je to, že pokud si na ní zvyknete, nuda nepřichází v úvahu.
90% škoda jen, že nevytvořili český dabing