Minuta ubíhá za minutou a v duchu mě deptá, že na zítřejší zkoušku toho moc neumím. Ano chtěl jsem se učit, ale nemůžu. Vlastně lžu sám sobě, můžu se jít učit, úplně jednoduše si sednout ke stolu a otevřít skripta, ale nechci. Měl jsem v plánu už několikrát vstát a odejít. To si říkám i nyní, ale další načítající mapa mě opět přesvědčí o opaku...

Takto bych asi mohl zhodnotit svůj postoj k této hře. Hře u které na začátku jen bezmocně umíráte, protože zkrátka neznáte mapy, neznáte kvality jednotlivých zbraní, neznáte vůbec nic.
A pak přichází ten pocit, kdy se vám konečně podaří přežít, kdy konečně začnete získávat nějaký "skill". Neustále to nadšení roste, protože s každým dalším odehraným kolem se zlepšujete. Postupujete efektivněji a chcete jenom postřílet co nejvíce nepřátel.

A pak příjde ta "Nirvana", kdy si hráč pohrává pouze se sniperkami a žije pro ten pocit, kdy jde jen o jeden rychlý pohyb a jednu dokonalou střelu...

Zkrátka extrémní žrout času, který vás lehce pohltí a definuje.

90%