Pokračování sci-fi 3D akce.
Po otevření portálu do jiného vesmíru, byl svět zamořen hmyzem a různými cizími zvířátky a navíc odtud přišli i nepříjemní mimozemšťané, kteří zotročili planetu. Je třeba spojit se s hnutím odporu a něco s tím udělat.

Hru mám ze Score č. 215. Ležela mi na disku 3 roky nedohraná. Zaseknul jsem se tehdy hned v úvodu, když mi po skoku z okna do jakéhosi dvora nešly otevřít dveře, tak jsem to vzdal. Náhodou ji před pár dny rozehrál synovec, který vymlátil ty dveře popelnicí, takže jsem po něm mohl pokračovat a dohrát to. Hmm. Asi už stárnu.

Half Life 2, je bezpříběhová hra s důrazem na detail, zábavný boj a atmosféru. Má povedené skriptované minipříběhy, na kterých si vývojáři opravdu dali záležet. Skutečně dělají dojem uvěřitelného světa a živých lidí. Voják, který se po boji unaveně opírá o bránu a má evidentně všeho dost, jako by mi svým postojem říkal, dejte mi na chvíli pokoj, musím se sebrat - i když ve skutečnosti neříká nic. Podobnými maličkostmi je hra nacpaná a já jsem si jich během hraní dobře všímal.

Alyx a její pejsek byli bezva, otec Grigori a jeho stádečko překvapili, jízda v různých dopravních prostředcích s občasnými zastávkami na vyčištění, bavila. Nejvíc mi ale utkvěl v paměti most - což vzhledem k faktu, že trpím hrůzou z výšek nepřekvapí. Potěšila mě i sbírka východoevropského vozového parku - moskviče, trabanty, volhy, robury, snad jsem zahlédl i náklaďák Avia!

Hry od Valve jsou tradičně kvalitní po všech stránkách, takže krásná grafika spojená s optimalizací pro méně výkonné počítače, je samozřejmostí (aby taky ne, když to stálo 40 milionů dolarů). Nevím, co bych hře vytknul - snad jen, že mi párkrát vytuhla při loadingu a na úplném konci jsem pořádně nevěděl, co mám dělat, abych zastavil prchajícího nepřítele.